Sedím o víkendu chvíli u FB, doputuje ke mně stejně jako k mnoha dalším odkaz na Martu Issovou a Jirku Mádla a tak si ho pustím. Jo, to je dobrý, řeknu si. Víc to neřeším a rozhodně nemám v úmyslu ten klip intelektuálně rozebírat.
Těžce snáším, když o někoho přijdu definitivně. Život byl ke mně zatím milosrdný, vím však, že to nebude trvat věčně. Někdy je to jako blesk z čistého nebe, jindy dlouhé čekání a nekonečná naděje.
Před cca půl rokem jsem požádala kancelář Karla Schwarzenberga, zda by mi mohla poskytnout termín z jeho diáře pro jednu z veřejných debat, kterou bych chtěla uskutečnit právě s ním.
Některé blogy a zejména komentáře pod nimi, jsou vskutku inspirativní. Poslední dobou (a je to bezpochyby volbami) se stávám spíše čtenářkou, která se čtením blogů občas snaží trošku odreagovat, než aktivní blogerkou, která by měla na psaní blogů čas.