Při víkendových cestách jsem zaznamenala veliké rozhořčení z terénu u „běžných“ občanů a občanek, tedy voličů a voliček. Důvodem k němu, bylo (z jejich pohledu) nehorázné bohatství, jenž čeká na každého z našich dvaadvaceti zvolených budoucích evropských poslanců a poslankyň. Víkendový tisk, konkrétně jedno z víkendových téma MF Dnes, totiž poodkrylo štědrou finanční realitu, která na ty úspěšné v Bruselu čeká a to po dobu pěti let – výkonu mandátu.

Pro mne osobně nejsou tato fakta ničím novým, ale vlastně jsem se tomu spravedlivému rozhořčení vůbec nedivila. Při čtení novin zaznívaly docela smutné povzdechy, jako například: „A my máme vyjít s deseti tisíci? To není správný.“ Nebo: „jak pak máme jít volit, vždyť nám to může být všechno jedno“. Nebyla v tom snad už ani naštvanost, spíš smutek.

Pak jsem koukla na aktuální blogy a rozhodla se, že se by možná nebylo na škodu, zeptat se svých blogujících kolegů a kolegyň, kteří do EP kandidují na nezanedbatelných (tedy čelních) místech kandidátek – jak si představují svůj denní evropský chléb, v případě jejich zvolení (či obhájení svých mandátů). A zdali si myslí, že jsou finanční prostředky určené na činnost poslance adekvátní, o čemž je například přesvědčen pan europoslanec Ransdorf. V MF Dnes z 18/09 uvedl cituji: „Jsem přesvědčený, že pro Českou republiku odvádím výraznou a nepřehlédnutelnou práci. Byl jsem pro naší zemi rozhodně platnější, než mnozí členové vlády.“ Voliči prý výši jeho platu pochopí: „ Když mohou mít manažeři takové platy, tak proč ne poslanci?“

Současně jsem si dnes se zájmem přečetla sdělení pana Kožušníka, který ve svém blogu uvedl cituji: „Role politických stran, které se mají snažit otevírat volební témata je v těchto volbách potlačena institucionálním diktátem volebních témat technokraty z Evropského parlamentu.“ Celý blog naleznete na: blog.aktualne.centrum.cz/blogy/edvard-kozusnik.php?itemid=6389

Připouštím, že je pan Koužušník velmi pravděpodobně o výše zmíněném, mnohem více informován, než jsem já, nebo někteří lidé, kolem mne. Nicméně já sama jsem institucionální diktát volebních témat technokraty z EP zatím nějak nezaznamenala. Hranice ČR jsem ale více než půl roku něpřekročila, že by to bylo tím? A určitě mohu pana Kožušníka uklidnit, že například já sama, patřím k lidem, kteří politické dění poměrně hodně sledují a také zde prohlašuji, že se Evropou vnucovanými tématy ovlivnit nenechám.

Všech 33 do EP kandidujících politických uskupení, má bezpochyby dost svých vlastních témat. A stejně tak i jednotliví kandidáti a kandidátky v čele pelotonů. Vědí či dokáží odhadnout, nakolik jsou jejich nosná témata prosaditelná v EP?

Vracím se zpátky k myšlence zkusit zjistit, jak to tedy se svou denní prací pro nás, voliče a voličky, vidí sami kandidující. Mě by to strašně zajímalo!

Nyní končí mandáty současných našich zástupců a zástupkyň v EP. Víte, co se jim za těch 5 let v EP podařilo prosadit? A jak si ve své práci pro ČR vedli?