Karel (diskutér) a ženy ("gendertety")
Moje kolegyně blogerka Alice Tejkalová, napsala milý a odlehčený blog o životě s dvojím příjmením: (blog.aktualne.centrum.cz/blogy/alice-tejkalova.php?itemid=7349)
Nejprve se posouvala kupředu klidná diskuse. Když jsem si ji dnes prolétla, přečetla jsem si příspěvek pana Karla. Zde je citace:
„Tato debata mi připadá dost hloupá. Dámy jako Dr. Marxová Tominová, či jiné jí podobné feministky se prostě snaží seč mohou rozvrátit stávající řád a ještě se domnívají, že přispívají k blahu žen. Nemyslím si, že většina žen je natolik hloupých, aby jim na jejich gendrové kecy naskočily. To by totiž dávno feministky ovládly parlament. Moje žena si vzala bez mluvení moje příjmení a naše děti mají opět moje příjmení. Nikdo nad ničím neuvažoval. Já jsem pro svou ženu, která si vzala moje příjmení a naše děti, které mají opět moje příjmení postavil tři baráky jako hrad, všem třem jsem dal vzdělání(vysokoškolské) a také jsem nad ničím neuvažoval. Reálně vzato dostanu ráno snídani, čistou košili, ponožky a vyrazím do světa dělat peníze, či jiné hodnoty. Večer přijdu, udělám stojku,žena mi pro jistotu ještě vykartáčuje kapsy, dostanu večeři, lehneme si do postele, žena mně pošimrá, je celkem zřejmé kde a já se zhroutím do náručí Morfeova. Ráno vstanu a jde to kolem dokola. Třicet pět let a nemám s tím žádný problém. obávám se však, že pokud by má žena dostala nápad nechat si své dívčí jméno, tak bych s tím problém měl.Drtivá většina žen to prostě dobře ví a proto se dívají na směšné eskapády jakýchsi Marxových-Tominových, Melicharových -Ptáčkových, či jak se všechny ty krávy jmenují s naprostým nadhledem a myslí si svoje. Naši předkové používali pro manželství jednoduchou definici. jednalo se o společenství stolu a lože. Tedy peníze a sex. A o tom to je. Feministky jsou neukojené v jedné či druhé oblasti, většina však patrně v obou. Evropská unie zavedla genderové téma, aby rozvrátila standardní rodinu jako základ státu. Feministky táhnou jako předvoj lividace naší evropské kultury. Jejich emancipace ovšem jak praxe ukazuje končí u pytle s cementem ( výrok jednoho vědeckého pracovníka ,takto i DrSc) muž i žena mají své specifické poslání a nemá cenu je stavět proti sobě. Emancipační hnutí ženy zotročilo. Dřív musel otec rodiny vydělat tolik, aby on, žena a děti mohli slušně žít. Dnes musí pro stejný cíl pracovat i žena. Kdo vydělal? Žena určitě ne. Pouze zaměstnavatel, který tedy platí pro naplnění stejného účelu vlastně poloviční mzdu. Jak prosté.
19.08.2009 20:08:08“
A tak mě napadlo, kam bychom asi dospěli, kdyby byl výše popsaný „model“ ten jediný možný. Mě osobně z toho mrazí. Ne že by mi vadilo, jak mají „Karlovi“ doma rozdané karty, to je jen jejich věc. Pokud jsou šťastní a spokojení, pak je vše v nejlepším pořádku. Vadilo by mi však, kdybych já sama neměla možnost volby.
Dokud tu možnost mám, můžou mi být slova pana Karla zcela ukradená. A tak mám na srdci a na jazyku následující vzkaz: Pánové díky! Díky, že jsou mezi Vámi i tací, kterým nevadí „výmysly gendertet“, že pro Vás není podstatné, jaké příjmení máte Vy a Vaše drahé polovičky a že zase tak moc neřešíte, jak se jmenuje Vaše potomstvo.
Jsem ráda Karle, že přesně víte, co si ženy myslí. Že si totiž myslí to svoje. Ano, v tom je hluboká pravda.
Tak pokračujme. Moc ráda bych se totiž dozvěděla, jaké že tedy mají dnešní ženy být! A jaké mají být ženy zítřka?
Nejprve se posouvala kupředu klidná diskuse. Když jsem si ji dnes prolétla, přečetla jsem si příspěvek pana Karla. Zde je citace:
„Tato debata mi připadá dost hloupá. Dámy jako Dr. Marxová Tominová, či jiné jí podobné feministky se prostě snaží seč mohou rozvrátit stávající řád a ještě se domnívají, že přispívají k blahu žen. Nemyslím si, že většina žen je natolik hloupých, aby jim na jejich gendrové kecy naskočily. To by totiž dávno feministky ovládly parlament. Moje žena si vzala bez mluvení moje příjmení a naše děti mají opět moje příjmení. Nikdo nad ničím neuvažoval. Já jsem pro svou ženu, která si vzala moje příjmení a naše děti, které mají opět moje příjmení postavil tři baráky jako hrad, všem třem jsem dal vzdělání(vysokoškolské) a také jsem nad ničím neuvažoval. Reálně vzato dostanu ráno snídani, čistou košili, ponožky a vyrazím do světa dělat peníze, či jiné hodnoty. Večer přijdu, udělám stojku,žena mi pro jistotu ještě vykartáčuje kapsy, dostanu večeři, lehneme si do postele, žena mně pošimrá, je celkem zřejmé kde a já se zhroutím do náručí Morfeova. Ráno vstanu a jde to kolem dokola. Třicet pět let a nemám s tím žádný problém. obávám se však, že pokud by má žena dostala nápad nechat si své dívčí jméno, tak bych s tím problém měl.Drtivá většina žen to prostě dobře ví a proto se dívají na směšné eskapády jakýchsi Marxových-Tominových, Melicharových -Ptáčkových, či jak se všechny ty krávy jmenují s naprostým nadhledem a myslí si svoje. Naši předkové používali pro manželství jednoduchou definici. jednalo se o společenství stolu a lože. Tedy peníze a sex. A o tom to je. Feministky jsou neukojené v jedné či druhé oblasti, většina však patrně v obou. Evropská unie zavedla genderové téma, aby rozvrátila standardní rodinu jako základ státu. Feministky táhnou jako předvoj lividace naší evropské kultury. Jejich emancipace ovšem jak praxe ukazuje končí u pytle s cementem ( výrok jednoho vědeckého pracovníka ,takto i DrSc) muž i žena mají své specifické poslání a nemá cenu je stavět proti sobě. Emancipační hnutí ženy zotročilo. Dřív musel otec rodiny vydělat tolik, aby on, žena a děti mohli slušně žít. Dnes musí pro stejný cíl pracovat i žena. Kdo vydělal? Žena určitě ne. Pouze zaměstnavatel, který tedy platí pro naplnění stejného účelu vlastně poloviční mzdu. Jak prosté.
19.08.2009 20:08:08“
A tak mě napadlo, kam bychom asi dospěli, kdyby byl výše popsaný „model“ ten jediný možný. Mě osobně z toho mrazí. Ne že by mi vadilo, jak mají „Karlovi“ doma rozdané karty, to je jen jejich věc. Pokud jsou šťastní a spokojení, pak je vše v nejlepším pořádku. Vadilo by mi však, kdybych já sama neměla možnost volby.
Dokud tu možnost mám, můžou mi být slova pana Karla zcela ukradená. A tak mám na srdci a na jazyku následující vzkaz: Pánové díky! Díky, že jsou mezi Vámi i tací, kterým nevadí „výmysly gendertet“, že pro Vás není podstatné, jaké příjmení máte Vy a Vaše drahé polovičky a že zase tak moc neřešíte, jak se jmenuje Vaše potomstvo.
Jsem ráda Karle, že přesně víte, co si ženy myslí. Že si totiž myslí to svoje. Ano, v tom je hluboká pravda.
Tak pokračujme. Moc ráda bych se totiž dozvěděla, jaké že tedy mají dnešní ženy být! A jaké mají být ženy zítřka?
Západ se stále ještě neprobral, stále ještě nechápe, jak nebezpečné je Putinovo Rusko
Michal David se mýlí. Kritika není zákaz a nesouhlas většiny není totalita
Dobrý den, břicho ven. Internetové policii se nelíbí Margot Robbie, je moc těhotná
Digitální závislost ohrožuje už jedenáctileté děti. Vláda to neřeší, šetří
"Nám to vyjde!" Babišův tanec se stal symbolem voleb. Oslava ale měla hořký konec
