Zdravím všechny, komu v neděli 17/1/10 nezbylo, než sednout za volant a přesunovat se odněkud někam autem. Tak schválně, kolikrát jste chtěli zatočit a jeli rovně? Kolikrát se Vám auto roztančilo na sněhu? Kolik kolizí jste cestou potkali?

Řídím moc ráda, byly doby, kdy jsem ročně najela kolem 30 tisíc km po celé zemi. Bourala jsem 2x. Jednou to byla taková malá kolize z vlastní viny s urvaným zrcátkem kdesi u Chlaponic v začátcích mého řízení. Podruhé mě smetlo auto zprava asi před pěti lety, v noci cestou z práce… pán zabloudil a zapomněl mi nějak dát přednost. Ale zranění žádná, jen mi po tom nárazu trochu bušilo srdce…

V neděli stál při mně anděl, možná že ne jen jeden. Nějak mi nedošlo, že to fakt klouže a tak jsem pěkně „vyplachtila“ ze zatáčky, kde už naštěstí po všech bouračkách ubylo poměrně hodně stromů. V momentě, kdy mi došlo, že nemá smysl dělat nic, kromě držení volantu, mi hlavou problesklo jen, že mě holt z toho příkopu někdo vytáhne. Paradoxní byla situace v tom, že přede mnou jeli v autě mí rodiče a viděli ten sněhový oblak ve zpětných zrcátcích – v přímém přenosu. A jak bylo všechno zaváté a já letěla rychle, auto doplachtilo příkopem, trochu jsem stočila volant a naprosto suverénně se vrátila na silnici, zlaté auto, měla jsem kliku!

Celou cestu, která trvá běžně 45 minut, jsem jela dvě hodiny. Vykašlala jsem se na dálnici Mladá Boleslav Praha, ta mi přišla ideální leda tak pro sebevrahy, ale jet okrskama, zase nebyl tak dobrej nápad. Celkem 2x jsem prostě nezatočila a „plachtila“ rovně. Malá rychlost, opatrnost nás všech na silnicích a prašan, byla taková optimální kombinace toho, jak se v neděli nezabít. Jen jednou mi zatrnulo, když jsem ve tmě v hustém sněžení v dálce viděla blížící se jedno světlo v domnění, že je to motorka. Bohužel to bylo auto, takže moc nechybělo a bylo zase po zrcátku… Toho řidiče bych vytahala za uši. Možná to nevěděl, ale tohle mě štve a stává se poměrně často.

Vloni jsem na starém letišti trénovala smyky. Pořád to na sněhu ale moc neumím, nicméně letos jsou výborné podmínky na trénink. Doporučuji ho všem, protože je dobré vědět, jak se auto chová. A je taky dobré vědět, jak se při kolizích chováme my sami. Na vlastní kůži jsem zažila, jak kamarádka v kolizi pustila volant a zakryla si rukama oči….co dělala s nohama nevím…a radši jsem se neptala.

Dnes posílám pozdrav všem ohleduplným řidičům a přeju jim, když už se snad něco za volantem přihodí, ať to odnesou jen plechy.