V souvislosti se zpackanými íránskými volbami se mnoho novinářů ptá na názor i pravděpodobně světově nejznámější íránské umělkyně současnosti Marjane Satrapi. Slavná komiksářka minulý týden spolu s íránským filmařem a Músávího mluvčím Mohsenem Makhmalbafem bojovala proti volebnímu podvodu na mediální konferenci konané přímo na půdě Evropského parlamentu. „Pokud chtěl někdo vědět, zda je íránský lid připraven na demokracii, odpověď je ano a ve volbách jsme to ukázali. Byli jsme však podvedeni. Co se stalo, není volební podvod, ale státní převrat.“ Umělci žádají pro svou zemi mezinárodní podporu, bez níž se Ahmadínežád a Chameneí sotva vzdají své hrůzovlády. Na demonstracích už od zveřejnění směšného výsledku voleb zemřelo několik desítek lidí, stovky protestujících jsou vězněny. Že se íránské volby staly hlavním tématem světových cartoonistů, je pochopitelné a zřejmé například z webu Daryl Cagle’s Political Cartoonists Index.
Anglický bulvární deník The Sun minulý týden s velkou chutí vláčel na svých stránkách pětaosmdesátiletého komiksového kreslíře Rona Smithe. Bývalý voják RAF a kreslíř komiksů Soudce Dredd či Transformers byl obviněn z toho, že v roce 1980 opakovaně znásilňoval a sexuálně zneužíval třináctiletou dívku. Po pětidenním procesu byl Smith zbaven porotou všech obvinění, což znamenalo pro The Sun vyložené zklamání, pročež tuto zprávu raději vůbec nepublikoval…
Steklačovy knížky s příhodami Boříka a jeho kamarádů jsem jako kluk miloval. Ostatně v dětských očích není příliš velký rozdíl mezi Steklačem, Verneem nebo Mayem, takže sledovat osudy holešovických kluků bylo pro mě tehdy stejně napínavé, jako prát se a střílet po boku Old Shatterhanda nebo objevovat fantastické podvodní světy s kapitánem Nemem. Když tedy přišla nabídka, abych po Adolfu Bornovi vytvořil úplně nové ilustrace, příliš dlouho jsem neváhal. Už jen proto, že jako první na řadě byl jeden z mých nejmilejších dílů – Bohoušek & spol.
Nečekaný úspěch komiksových sešitů Action Comics na konci 30. let minulého století vytvořil poptávku po dalších hrdinech s nadlidskými schopnostmi. A tak se v roce 1939 v květnovém čísle časopisu Detective Comics, necelý rok po Supermanovi narodil Batman. Ačkoliv netopýří muž nevládne nadpřirozenými schopnostmi a své gothamské protivníky poráží toliko šikovností a technickými vynálezy, v mnoha ohledech se ukázal být mnohem životaschopnější postavou než jeho starší kryptonský brácha. Ač i on měl několikrát namále, když se vážně uvažovalo o jeho konci. Zdá se, že definitivní záchranu a přívlastek kultovní zařídil Batmanovi scénárista Frank Miller, když pro něj v roce 1986 vymyslel přelomový příběh Návrat temného rytíře. Kdysi oblíbená dětská postavička od té doby vypadá přesně tak, jak ji z komiksů i kromobyčejně populárních filmů známe dodnes – temná, rozporuplná a bezútěšná. Pro hračičky tu mám ještě malý batmanovský bonbónek – skvělé video názorně ilustrující, jak se v průběhu času měnilo netopýří logo.