Poštovních známek, na nichž Fifinka servíruje bábovku s čajem a nad kuchařkou si plánuje další dobroty, se od dubna prodalo více než tři miliony kusů. Od minulého týdne se na podobný úspěch těší i Myšpulín ve své domácí laboratoři. Česká pošta spolu s Jaroslavem Němečkem slibuje v budoucnu stejnou poctu i Pinďovi a Bobíkovi (Pinďa bude malovat a Bobík hrát na kytaru).
Bylo by s podivem, kdyby před komunálními volbami stejně jako před kterýmikoliv jinými volbami, nesáhli manažeři stran po komiksu, jako po patřičně úderném a sdělném médiu. Tak například v Moravské Třebové se voliči z anonymního čtyřstránkového komiksu dozvěděli, jací jsou tamní sociální demokraté darebáci. Před komunálními volbami ve Vídni se zase „vyznamenali“ ultrapravicoví Svobodní komiksem s protiislámskou a celkově xenofobní tématikou. V Belgii – kolébce evropského komiksu – si rozhádaní Vlámové a Valoni vzali za symbol „posvátného“ Tintina a řeší, jestli jeho autor kolaboroval či nekolaboroval s nacisty, na druhé straně se pak propírají protižidovské kresby Willyho Vandersteena, autora v Belgii populárního seriálu Suske en Wiske. Kdyby alespoň všechny ty agitační komiksy měly takovou kvalitu jako ty, které pro potencionální zájemce o studium vydala ČVUT.