Český kreslený humor umírá. Navzdory tradici minulých Ladů či Sekorů nebo stále tvořících Jiránků, Slívů či Bartáků. Na kreslený humor není až na pár výjimek místo v novinách či časopisech. Do nejnovějších možností publikování v aplikacích chytrých mobilních telefonů naši humoristé ještě nepronikli. Není ani divu. Věkový průměr členů České unie karikaturistů, jediné profesní organizace v tomto oboru na našem území, se pohybuje nad důchodovou hranicí. A mladí talenti se do kresleného humoru z pochopitelných důvodů nehrnou. Neměli by kde publikovat. A protože kreslený humor nikde není vidět, ani je vlastně nenapadne, že by se něčemu takovému mohli věnovat.
Už několik let mi ve vybavení domácnosti „chybí“ televize. Na jedné sobotní návštěvě jsem však byl nelítostně konfrontován s obrazem bez zvuku z volby nějaké miss a nestačil jsem se divit. Nerad bych se soutěžících děvčat dotkl, ale musím konstatovat, že denně na ulici vídám krásnější holky – méně vyhublé, nepřerostlé, méně zmalované. Třeba se i mezi soutěžícími najdou individuality, ale můj letmý pohled na to nablýskané nic zaznamenal jen soutěž v hledání „žádaných“ konfekčních velikostí.