V půvabném podbrdském městečku Spálené Poříčí mají nově zrekonstruovaný špejchar z první poloviny 18. století a na něm oválnou plechovou ceduli s nápisem Galerie kresleného humoru Jiřího Wintera-Neprakty. Špejchar je postavený z kopce a taky podlahy ve všech patrech jsou šikmé. Stálá expozice věnující se Nepraktově tvorbě je až nahoře v úchvatném trámovém prostoru o rozměrech 15 x 60 metrů. Průřez mistrovou tvorbou napříč žánry a obory sestává výhradně z velkoplošných tištěných panelů, některé objekty byly vytvořeny vyřezáním motivů z potištěných desek. Ač tedy výstava obsahuje několik stovek reprodukcí ilustrací, komiksů a kreslených vtipů, nenajdete na ní jediný originál, o jakýchkoli dalších artefaktech připomínajících tvorbu umělce ani nemluvě. Přesto prezentace nepůsobí sterilně, čemuž napomáhá především impozantní historický prostor. Expozici o patro níž místní věnovali procházce po Brdech. V přízemí je pak vystavená sbírka zemědělských strojů a výstavní síň určená pro dočasné výstavy.

V ní se měla podle pozvánky představit výstava Pocta Nepraktovi – společná exhibice mistra Neprakty a jeho obdivovatele Muniho. Navzdory tomu jsou Nepraktovi věnovány čtyři oboustranné nástěnky, veřejnosti zcela neznámému Munimu více než dvacet! Ony čtyři panely se věnují Winterově tvorbě z jeho jinošských let, ukazují tedy především kresby a karikatury, které by si návštěvník s jeho pozdějším známým rukopisem sotva spojil. Ilustrace ve stylu kramářských písní ke slavnému Golemovi z dílny V+W jsou v popisku uváděny jako komiks… Půvabné jsou reprodukce jeho kreslených televizních titulků z počátků vysílání. Na blízké trámoví se ještě vešla reprodukce prvního Winterova publikovaného vtipu a pár fotografií.

Psát o té větší a nepovedenější části výstavy ani o hrůzostrašných zážitcích z vernisáže se mi nechce. Slušelo by se snad jen říct, že s názvem výstavy souvisí pramálo. Očividná neprofesionalita mladého umělce (nemluvím o jeho výtvarných schopnostech, které až tak zlé nejsou) nestaví Nepraktovu úctyhodnou tvorbu do příliš lichotivého světla. Bylo by tudíž vhodné, aby Muni příště vystavoval sám za sebe.

Až se vydáte do Spáleného Poříčí a do tamního špejcharu, nezapomeňte se zeptat, proč je Galerie kresleného humoru právě v místě, kde Neprakta v životě nebyl. Odpověď vás jistě pobaví.

Psáno pro e-GAG, časopis České unie karikaturistů