Vlastně chci psát jen o tomhle konkrétním fórku. A je mi naprosto jasné, že pokud lidé neporozumí vtipu, je to vždycky chyba autora. Bez legrace.


Víte, proč vznikly bajky? To původně nebyly pohádky pro děti. Vyprávěly se takhle nelichotivé příběhy o významných panovnících či jejich úřednících, aniž by bylo potřeba kohokoli konkrétně zmiňovat. Stejně všichni věděli, o kom to přesně je. Vypravěč byl však dokonale krytý - on přece vypráví příběh o oslovi, nic jiného za tím není.

Žalobce, který by ho chtěl usvědčit z opaku, musel by sám říct, že ten osel z jeho příběhu je (třeba) hradní kancléř. A tím by taky zároveň bezděčně přiznal, že ho to spojení osla s kancléřem samotného napadlo a že si to tedy nejspíš i tak trochu myslí… Proto se bajkám po staletí tak skvěle dařilo.

Sám dneska moc rád kreslím vtipy, které jsou třeba o politicích, ale žádní politici na nich nikdy nevystupují. Vždyť přece víme, o kom to je.

Ne každý však v tomhle obrázku poznal narážku na úskalí hlasování obyčejných lidí o neobyčejně důležitých věcech. A jestli ta nezpochybnitelná autorita dědičného vládce nebyla vlastně pro život poddaných ve feudálním státu do značné míry osvobozující.

Jenže zatímco žalobci dávných časů měli tolik soudnosti, aby ochotně nenabíhali vypravěčům na vidle, současní příznivci současného prezidenta neváhali a jali se halasně vykřikovat, že moc dobře vědí, kdo je oním pitomcem na Hradě.

Tomu říkám odvaha! Sám bych takovou ošklivou věc rozhodně veřejně nesděloval…

A kromě toho - o tom tenhle vtip opravdu není.

P. S. Jen zlomek čtenářů mě upozornil na to, že Pražský hrad vypadal v dobách králů docela jinak. To je naprostá pravda. Jenže kdybych to nakreslil historicky přesně, měli by zase čtenáři problém poznat, že jde skutečně o ten Hrad.