Vrátil jsem se z báječné řecké dovolené a začal jsem se pomalu rozhlížet, co se mezitím stalo zajímavého v komiksovém světě. V Reflexu si určitě museli mnout ruce, když se některé noviny snaživě rozepsaly o jejich Zeleném Raoulovi, jehož jeden nejapný díl údajně nahněval naše jižní sousedy. Tříhlavý autor Hruteba podle pravidla kolektivní viny vyfabuloval taškařici o „prvním Rakušanovi“, který se narodil díky spojení typického Bavoráka (nejspíš Posselt) s českou služkou. Jeho potomci pak v komiksu nadšeně vítají Hitlera ztopořenou pravicí, aby se po válce mohli prohlásit za první oběti nacismu. Do toho autoři samozřejmě splácali ještě Kampuschovou a Fritzla, čímž ve svých očích nejspíš vyrobili humor. Hloupý komiks, hloupá kauza.

Budiž nám útěchou, že hloupé komiksové kauzy mají i v politicky hyperkorektní Americe. Zákazníky supermarketu Wal-Mart málem trefil šlak, když náhle v regálech svého konzumního svatostánku objevili letitý španělsky psaný komiks Memin Pinguin vycházející už od roku 1940. Karikovaná podoba černošského hrdiny je pohoršila natolik, že musel prodejce všechna čísla „rasistického“ komiksu z prodeje rychle stáhnout.

V Charlotte v Severní Karolíně mezitím za nebývalého zájmu proběhl velký komiksový festival HeroesCon a fanoušci už netrpělivě vzhlíží k příštímu velkému svátku nejen amerického komiksu – ComicConu v San Diegu, kde se budou jako každý rok udělovat komiksové „Oscary“ Will Eisner Awards.

Festivalu už se nedožil jeho pravidelný host Michael Layne Turner, kreslíř komiksových sérií jako Witchblade, Fathom, Superman/Batman a desítek obálek pro nejvýznamnější americké vydavatele DC Comics a Marvel. Turner podlehl v pouhých sedmatřiceti letech rakovině.

Padesátiny naopak šťastně oslavil Bill Watterson, tvůrce jednoho z pravděpodobně nejgeniálnějších komiksových stripů na světě Calvin & Hobbes. Calvin je sympatický šestiletý klouček s neotřelými nápady, Hobbles je inteligentní kamarádský tygr, o němž si všichni kromě Kalvina myslí, že je plyšový.

Třiceti let se navzdory své životosprávě dožil hnusný žlutý kocour jménem Garfield. Z populárních stripů postupně expandoval do televize, počítačových her i na stříbrné plátno. Odhaduje se, že garfieldovské hračky, školní potřeby, oblečení, dětský nábytek, svítidla, sušenky či limonády vydělají jeho tvůrci Jimu Davisovi až miliardu dolarů ročně. Právě v těchto dnech by se měl na pultech českých knihkupectví objevit už čtyřiadvacátý český sešit Davisových stripů, tentokrát pod názvem Garfield: Tučná léta.

Garfieldův český vydavatel Crew je spolu s BB artem podepsán i pod další novinkou v komiksových speciálkách Preacher 4: Křižáci. Série Gartha Ennise a Steva Dillona se dopracovala už ke čtvrté knize sebraných příběhů, což svědčí o tom, že Ennisův šokující černý humor slaví u českých fanoušků nepopiratelný úspěch.

Nakladatelství Comics Centrum se spolu s vydáním pátého Hellboye blýsklo s novinkou dvojího vydávání. Fanoušci si můžou vybrat, jestli si knihu koupí v lepené měkké vazbě za rozumnou cenu nebo jako exkluzivní sběratelský kousek v tvrdých deskách. Album s názvem Hellboy: Červ dobyvatel napsal a nakreslil opět Mike Mignola a svého agenta s upilovanými rohy tentokrát poslal na rakouský hrad Hunte, aby tam vyšetřil podivné události kolem tajného nacistického vesmírného programu.

Alpress pokračuje ve vydávání fantasy série WarCraft – Sluneční studna třetím dílem nazvaným Země přízraků, Zoner Press zase druhým a třetím dílem Válečníků ze života divokých koček – Válečníkův úkryt a Válečníkův návrat.

Žádný komiks už pravděpodobně nevydá nakladatelství Mot, na jehož stránkách se tiše a bez povšimnutí objevila lakonická zpráva „Mot končí“. Dvě slova obrečí asi jen hrstka fajnšmekrů, kteří před superhrdiny dávají přednost intelektuálnímu a výtvarně zajímavému komiksu. Poslední knihou Motu tak zůstane 73304-23-4153-6-96-8 Thomase Otta, o níž jsem psal zde, největším kasovním trhákem, který se kdy Motu povedl, byl bezesporu kultovní Pixy Maxe Andersona.

Naopak zlaté komiksové časy zřejmě prožívá nakladatelství Labyrint. Na základě informací o připravovaném filmu Alois Nebel na karlovarském filmovém festivalu se ozvali jacísi Američané s nesmělým zájmem vydat stejnojmennou komiksovou trilogii za Atlantikem. Po úspěšném tažení českými a polskými knihkupectvími by to byl další fenomenální úspěch autorského komiksu Jaroslava Rudiše a Jaromíra 99.

Výstava Generace nula – Nová vlna českého a slovenského komiksu visí od 8. července ve Velké síni Městské knihovny Most, kde bude k vidění do 8. srpna. O výstavě jsem nadšeně referoval po její loňské vernisáži v Brně, poté ji bylo lze spatřit v Hranicích a v Praze, z Mostu pak pocestuje do Polska na komiksový festival v Lodži.

Kvalitní komiksy jsou mimochodem k vidění i v kulturním týdeníku A2. Od července až do září hodlá redakce představit dvanáct pozoruhodných evropských tvůrců, mezi nimiž se skví třeba Max Anderson, Lewis Trondheim, Joann Sfar, Nicolas Mahler, Ulf K., Mawil, Jason a další.

Ambiciózní pražský KomiksFEST!, jehož třetí ročník se chystá na začátek listopadu, vyhlásil soutěž v kreslení komiksů do kultovních zápisníků Moleskine, které pro soutěžící nabízí s lákavou slevou. Deset nejzajímavějších vystaví v rámci festivalu a autorovi toho nejlepšího pošlou na účet pět tisíc korun. Legendární černé zápisníky, do nichž podle marketingové kampaně výrobce psali a kreslili i Hemingway, Breton, van Gogh, Matisse nebo Picasso, jsou celosvětovým trhákem, a jejich uživatelé utrácející za ně nemalé částky na ně nedají dopustit. Co na tom, že mrtvou značku Moleskine koupila teprve v roce 1998 malá italská knihvazačská firma a šikovným přiživováním zmíněného mýtu udělala se svými solidními, staromódně vypadajícími notýsky pořádnou díru do světa?

Jiná, nejen komiksová soutěž je určená pro všechny vizionáře. Jmenuje se Praha v roce 3094 a vyhlásil ji Národní dům na Vinohradech.