ČTK nabídla minulý týden médiím zprávu o chystaném komiksovém zpracování stěžejního díla Karla Marxe Kapitál. Japonský vydavatel East Press se tak hodlá přiživit na převažujících levicových náladách v zemi, kde mají lidé obavy z finanční krize. Mezi Japonci je komiks velice populární bez rozdílu věku či pohlaví a jejich žízeň hasí tisíce titulů ročně.

U nás je situace nesrovnatelně skromnější, přesto tu však v poslední době vycházejí nesmírně zajímavé věci. Nejagilnější je v tomto směru nakladatelství BB art, které se rozhodlo vydávat to nejkvalitnější z evropské i americké produkce. Po ceněných komiksových knihách Hluboké rány, Černá díra, Zabil jsem Adolfa Hitlera nebo Šitíčko vydalo další klenot – Američan čínského původu (American Born Chinese), které bylo v USA vyhlášeno nejlepším grafickým románem roku 2007. Gene Luen Yang v malé čtvercové knížce splétá dohromady tři zdánlivě nesourodé dějové linie. Vypráví báji o králi všech opic, příběh malého Ťin Wanga šikanového svými americkými spolužáky a nesympatického Švejžužu, který tyranizuje svého příbuzného.

Také nakladatelství Argo se pustilo do komiksu se sympatickým nadšením. Během krátké doby vydalo už svůj druhý příspěvek z francouzské zábavné fantasy série Donžon (čtyři díly vydal předtím zaniknuvší Mot). Po prvním příběhu z epochy Soumrak přichází s albem s oficiálním číslem -99, tedy s chronologicky prvním příběhem ze světa na planetě Terra Amata, z epochy Úsvit. Košile noci sleduje příběh mladého venkovského šlechtice Hyacinta Kavalíra, který v sérii později vystupuje jako strážce Donžonu. Autorem scénáře je Joann Sfar, který celou sérii s Lewisem Trondheimem vymyslel. Jako výtvarník se českému publiku jakoby mimochodem představuje velice úspěšný osmatřicetiletý komiksář a ilustrátor Christophe Blain, původní profesí ekonom. Připomínám, že Donžon už ve Francii dospěl ke 32. řádnému albu s několika dalšími bonusovými a dosud se na něm podílelo na dvě desítky autorů.

Komu připadá svět Donžonu pro začátek poněkud komplikovaný, může si pořídit komiksový sborník Zuzany Andělové s výmluvným názvem Život je prostý, který vydalo občanské sdružení na podporu komiksu Seqence. Andělová je mezi komiksáři známá především poetickým seriálem Veverka a zajíc, který vytvořila jako součást své diplomové práce v roce 2004 a který nechybí ani v tomto sborníku. Autorka tu dále představuje komiksy Jožin a Traverza, Prázdniny s dědou a Pláž.

Dalšího roztomilého hrdinu, tentokrát však širokému obecenstvu rozhodně povědomějšího, najdete ve sborníku Barbánek a já. Seriál Jiřího Havla a Věry Faltové známý z tehdejšího Ohníčku vychází v současné době na stránkách Sluníčka a právě „sluníčkové“ díly tvoří stěžejní část sborníku. Kromě nich najdou malí čtenáři v knize i bonusové texty a básničky. Pokud se nepletu, je publikace už pátou knihou sebraných komiksů s Barbánkem. Dosud vyšly Barbánek (1984), Ohníček s Barbánkem (1987), Takový je Barbánek (1989) a Barbánek je můj kamarád (2004).

S domácími komiksovými novinkami budu příště pokračovat, nicméně jedna domácí komiksová „nenovinka“ Alois Nebel se právě pokouší dobýt Ameriku. V rámci festivalu Graphic Novels from Europe v New Yorku jeho autoři Jaroslav Rudiš a Jaromír 99 minulý týden prezentovali svá díla vedle takových hvězd, jako jsou David B. a Nicolas De Crécy (Francie), Isabel Kreitz (Německo), Igort (Itálie) a Max (Španělsko). Ukázky z Nebela i ze samostatné knihy Jaromíra 99 Bomber si Newyorčané budou moci prohlížet do 19. prosince.

Dosluhující americký prezident George Bush udělil Národní medaili za umění pětaosmdesátiletému komiksářovi Stanleymu Martinu Lieberovi, který je všeobecně znám jako Stan Lee. Právě jeho bujná fantazie měla zásadní vliv na tvář mainstreamového amerického komiksu. Byl to Stan Lee, kdo vymyslel Spider-Mana, Hulka, Iron Mana, Daredevila, X-Men… Lee je však také autorem několika úspěšných knížek a rozhlasových, televizních a filmových scénářů.

Tentýž den, tedy 17. listopadu, zemřel v 74 letech belgický komiksový kreslíř Guy Peellaert. Jeho rukopis nejvíce ovlivnil pop-art a zcela jistě i zkušenosti reklamního výtvarníka. Nebál se však tvořit ani hyperrealistické a erotické komiksy. Vlastníte-li legendární desku Davida Bowieho Diamond Dogs, máte doma i obrázek od Peellaerta. Začátkem sedmdesátých let Peellaert komiks opustil a od té doby se věnoval práci pro divadlo a televizi.