V době českého předsednictví Evropské unii dostali studenti plzeňského Ústavu umění a designu příležitost prezentovat své komiksové práce v Belgii, v zemi s nesrovnatelně bohatší komiksovou tradicí. Výstava Czechriculum Vitae na ochozu nad vstupní halou bruselského Comics strip Centra představuje české pověsti a významné osobnosti (Němcová, Smetana, Křižík, Hanzelka a Zikmud, Havel...) formou komiksů. K výstavě vyšel i katalog, v němž jsou sice zastoupeny jen komiksy životopisné, zato však v nezkrácené podobě. Výstava má zároveň podpořit kandidaturu Plzně na titul Evropské hlavní město kultury v roce 2015.

V dobách, kdy jsme byli odkázáni na Čtyřlístek a zadní stránky ABC, ti šťastnější tu a tam na Káju Saudka, jsme nemohli tušit, že na té vlídnější straně železné opony právě proběhla velká komiksová revoluce. V 80. letech totiž spatřila světlo světa dvě díla, která zásadním způsobem změnila svět legračně uniformovaných superhrdinů s nevšedními schopnostmi. Frank Miller vymyslel pro Batmana legendární Návrat temného rytíře a Alan Moore se zapsal do komiksové historie dvanáctidílným eposem Watchmen – Strážci. Asi málokomu uniklo, že čerstvě zfilmovaní Watchmen dorazili minulý čtvrtek do českých kin. A spolu s filmem se v knihkupectvích pochopitelně objevilo i nové vydání stejnojmenného komiksového díla Alana Moora a kreslíře Dava Gibbonse. Za neuvěřitelně komplexně propracované dílo se spoustou dosud neviděných hrdinů s originálními schopnostmi, citací, příběhů, odboček a retrospektiv, ale i dost zásadních otázek, jako je ta z nadpisu tohoto článku, zaplatíte skoro tisícovku. Zato však zjistíte, že komiks rozhodně není jen jednoduché obrázkové čtení pro nenáročné.

Jinak k nám v poslední době z komiksového světa přicházejí poněkud rozporuplné zprávy. Třeba že komiksová speciálka Forbidden Planet v anglickém Derby na Albert Street 22. března po dvanácti letech definitivně skončí. Ve Spojených státech zase do konce letošního léta zavřou posledních šest obchodů zábavní sítě Virgin Megastores. Naopak v Japonsku se komiksům stále daří. Tamní vydavatelé přestali bojovat proti trendu, kdy si zákazníci četli komiksy v obchodech, aniž by je koupili, a naopak nabízejí prvních pár stránek komiksu zdarma na mobilních telefonech. Systém Tamehon funguje tak, že člověk přijde do obchodu, z vybraného komiksu (obyčejně zataveného v igelitu) oskenuje mobilem speciální kód, díky němuž se připojí na webovou stránku, odkud si zdarma stáhne prvních šestnáct stránek. A obchody jen kvetou.

Asijské komiksy pro děti se stále hojněji dostávají i k nám. Minulý týden se na pultech objevily první dva díly dalších dvou sérií – desetisvazkové Platiny s příhodami dívky Auny a zakletého lišáka Jenina a Legendy o dívce Ungjo, jejím příteli Noaovi a jejich doborodružstvích v dávné minulosti.

A ještě z Asie: padesátiny minulý týden oslavil japonský komiksový tvůrce Tsukasa Hôjo. Pár dní po něm se stal padesátníkem i Francouz Jean-Marie Ballester alias Maëster. Čerstvým čtyřicátníkem je Ital Stefano Biglia, který pracoval mimo jiné i na u nás vydávané westernové sérii Tex. Stejně starý je i Glenn Hauman, americký spisovatel známý nejen svými scénáři ke komiksovým příběhům ze světa Star Treku. A do třetice čtyřicetiletý je Američan Cully Hamner, který kreslil třeba Batmana, Spider-Mana, Daredevila, X-Men či Star Wars Tales.