Vážení čtenáři. Minule jsme si odbyli počáteční průpovídku o předsudcích a teď bych vám chtěl povědět něco o projektech, na kterých můj otec pracuje. Sliboval jsem to už předminule a za měsíc to nebude aktuální.

Zrovna v letních měsících je hlavní stavební sezona. Majetní Vietnamci, kteří zbohatli importem relativně levného spotřebního zboží v době, kdy si čeští zákazníci chodili vybít svoje konzumní choutky do místní večerky, skoupili nemovitosti s různými podnikatelskými záměry.

Zatímco před lety bylo ternem otevřít si mini-market v místech, kde čeští maloobchodníci vyklízeli pozice globalizátorům. Teď už se nevyplatí konkurovat nastupující vlně polských řetězců. A protože je v naší povaze hledat díry a nová působiště na trhu, tak vynalézavé hlavičky napadlo vstoupit do neprobádaných vod ženského zkrášlování.

Napadlo vás někdy se zapřemýšlet nad tím, jestli byste mohli být lépe obslouženi, at už jde o jakékoliv služby? Vezměte v úvahu různé salony krásy a kadeřnictví. Existuje sorta lidí, pro které jsou ceny v Bomton studiích přemrštěné a spokojí se s variabilní kvalitou periferních salonů krásy, kde se praktikantky z učilišť střídají jako na běžícím páse. Chcete-li určitou kvalitu služeb, musíte si s majitelkou podniku přinejmenším „tykat“. My na to jdeme jinak. Pracovníci jsou vyškoleni a neselektují zákazníky podle míry vlezlosti a toho jak je kdo bonitní.

Pokud vezmu své zkušenosti z Vietnamu, tak i běžné ostříhaní vlasů může pro jedince znamenat kompletní duševní očistec. Zatímco v českém kadeřnictví jen počítám tikot hodinek a tupě zírám do zrcadla na nově vznikající ptačí hnízdo. Kdepak, dle mého názoru by ke spokojenosti chyběl jen atraktivní personál, relaxační hudba (ne naladěná Evropa 2) a obličejová masáž.

Na druhou stranu si zase moc nepokecáte. A někomu může vadit, že do jejich podniku nechodí celebrity. Dosavadní „drbárny“ tak možná přece jenom nepřijdou o své zákazníky.
Shrnuto podtrženo, nehtových studií a salonu krásy přibývá jak hub po dešti. Jenom v hlavním městě jdou počty do desítek. Otázka na závěr zní: „Přijdete si k nám udělat pedikůru?“