V dnešních dnech probíhají na plné obrátky vyjednávání o státním rozpočtu na příští rok. Čekají nás horké chvilky u jednajícího stolu nebo dojde ke shodě dřív než by se mohlo nezávislému pozorovateli koaličních půtek na první pohled zdát?

Podstatné je, že se v současnosti hraje o to, jaké daně a právě s tím spojené příjmy státního rozpočtu budeme mít nejen v roce příštím, ale jak můžeme zajistit dostatečné příjmy pro každoroční hospodaření státu. Jen pro Vaši představu, pokud nemá dojít k zásadnímu „stop“ pro dopravní stavby, je třeba sehnat pro Ministerstvo dopravy 14 miliard korun navíc. Dalším přibližně čtyřmiliardovým nákladem bude zvýšení platů učitelům, které budou chtít Věci veřejné prosadit. Není to vše. V součtu má být v příštím roce rozpočet pro MŠMT snížen o 9 mld. Kč.
Za situace, kdy chybí finance na investice, které se v budoucnu vyplatí, protože povedou k hospodářskému růstu, navrhuje Ministerstvo financí snížit daňové příjmy o 25 miliard korun. Právě ty ale budou chybět ve státním rozpočtu. Dává to nějaký smysl?

Na snížení daně z příjmu fyzických osob, tak jak plánuje Ministerstvo financí, doplatí občané s nejnižším příjmem. Daň z příjmu občan platí přibližně od měsíčního příjmu 15 tisíc korun. Nejnižší příjmové skupině se tak snížení daně vůbec nedotkne. Těm nejchudším se celkem sebere 25 miliard korun!
Nicméně zpět k tomu, jak zabezpečit příjmy státního rozpočtu?

První možností je ponechání současného systému superhrubé mzdy. Rozhodně nejsem zastáncem tohoto názoru, ale ponecháním nynějšího stavu by se zajistila alespoň aktuální výše příjmů do rozpočtu. Je to ale řešení značně nesystémové.
Další alternativou je zavedení druhého pásma daně z příjmu pro vyšší příjmové skupiny, čili vyšší sazby pro osoby s vysokými příjmy. V tomto případě musím podotknout, že i pokud by druhé pásmo bylo zavedené například od 50 tisíc korun příjmu měsíčně, celkový propad příjmů by to nedorovnalo.
Jako mnohem vhodnější se mi jeví varianta, třetí a to: transformovat superhrubou mzdu do hrubé tak, aby celkový dopad byl fiskálně neutrální, tzn. Bez dopadu na státní rozpočet. V důsledku by to znamenalo zavedení daně z hrubé mzdy ve výši 21 procent. Nenechte se zmýlit. Jde jen o matematický propočet. Úroveň zdanění by při této výši daně zůstala stejná jako dnes. Oproti dnešku by na tom nebyl nikdo lépe ani hůře.

Co ale na tuto zcela logickou úvahu řeknou koaliční partneři?