Vážení čtenáři, dnes bych se chtěl vyjádřit k událostem posledních dnů a k postojům VV, které z médií nemusí vyplývat zcela jednoznačně. Od začátku týdne probíhají ostrá vyjednávání o státním rozpočtu a o změně daní. Musím říci, že jsem upřímně rád, že nakonec nebyla přijata nová varianta zvýšení DPH na 19 %.

V podobě, v jaké byla navržena koaličními partnery, s ní nešlo jinak než nesouhlasit. Odmítáme 19 % sazbu DPH pokud ji nebude provázet řada dalších opatření. Takto zvýšená DPH by dopadala především na středně a nízko příjmové skupiny obyvatel. Pokud musí dojít k růstu daní, tak ať je tento dopad rovnoměrný a dotýká se i vysoko příjmové třídy občanů a firem. Proto jsme prosazovali zvýšení daně z příjmu pro příjmy nad 100 tisíc a zvýšení firemních daní o jedno procento. K tomu je zde zapotřebí otevřeně říci, že stanovisko ekonomických expertů odborné finanční komise VV jasně tvrdí, že zvýšení 1% firemních daní, tedy z dnešních 19% na 20% nebude mít na firmy zásadní dopad. My nechceme likvidovat podnikatele. Naopak usilujeme rozložit břímě povinnosti mezi všechny tak, aby se podíleli rovnoměrně všichni, kdo přispět mohou. Opatření musí být taková, aby brala i z jiných peněženek než jen středně a nízko příjmovým spoluobčanům. Zavedení jednotné 19% daně by totiž bylo přesně to opatření, které by zatěžovalo hlavně a především střední a nižší střední vrstvu.

Další ostrá diskuze se otevřela na poli sestavování státního rozpočtu. Dopředu říkám, že mi přijde nešťastné, pokud se nejprve debatuje o růstu daní a teprve poté o jejich směřování. Tyto kroky by měly jít v přesně v opačném pořadí. Tedy nejprve si stanovit, kolik skutečně potřebujeme prostředků pro státní rozpočet, přesně si říci, kde půjde škrtat, a teprve poté se můžeme bavit o daních.

Naši ministři na jednání vlády nezvedli ruku pro státní rozpočet na příští rok. Plně podporujeme schodek ve výši 105 mld. Kč, který je dán konvergenčním programem ČR. Nicméně je také fakt, že rozpočty jednotlivých kapitol, neodpovídají dříve dohodnutým bodům v rámci koalice. Například Ministerstvo školství nedostává 4 mld. Kč navíc na platy učitelů, Ministerstvo dopravy nedostává dorovnání rozpočtu do výše let předchozích. Zde je navíc problém s čerpáním fondů EU. Pokud nebude rozpočet na dopravu dostatečně navýšen, reálně hrozí, že přijdeme o 50 mld. Kč dotací. To neznamená jen pouhou ostudu na půdě EU, ale především zastavení investic do infrastruktury, která je klíčovým atributem motoru ekonomiky a konkurenceschopnosti. ČR představuje křižovatku dopravních komunikací v EU a z toho vyplývá, že my dálnice prostě potřebujeme. To pouze pro vysvětlení, proč trváme na zachování slíbené části státního rozpočtu pro dopravu.
Zároveň si myslím, že v dalších kapitolách rozpočtu je jednoznačně možné najít úspory. Ušetřit se dá například na aktivní politice zaměstnanosti, v rozpočtu Ministerstva obrany a mnoho dalších.
Chci jednoznačně říci, že budeme dále jednat o rozpočtu a jeho prioritách. Budeme hledat možnosti úspor tam, kde je to možné, a prostředky přesouvat především do odvětví, ve kterých se podporuje konkurenceschopnost ČR, tj. především do vzdělání, výzkumu, vědy a do dopravní infrastruktury.

Uděláme vše proto, abychom přesvědčili občany i koaliční partnery, že naše návrhy mají smysl a že povedou k lepšímu životu pro všechny občany v ČR. Uděláme vše proto, abychom našli konsenzus nad vládními výdaji a rozpočet pro následující rok byl nakonec schválen.