V závěrečném čtení zákona o spotřebitelském úvěru měl obsáhlou řeč ministr financí Miroslav Kalousek, který na straně jedné chválil svůj koaliční návrh a na straně druhé se snažil vysvětlit, proč by jiné pozměňovací návrhy nefungovaly. Kalousek však neměl v mnoha případech pravdu, jak se můžete přesvědčit z detailní analýzy jeho přednesu.

Kalousek: "Chtěl bych poděkovat za důkladné projednávání tohoto návrhu, který podle mého názoru a zjevně i podle názoru většiny z vás výrazným způsobem zvyšuje ochranu spotřebitele u spotřebitelských úvěrů. V diskusi také nezazněly výhrady proti tomu, co zákon obsahuje, ale padla celá řada pozměňujících návrhů, které navrhují doplnění. A já vzhledem k významu této materie i vzhledem k jistě dobrým úmyslům navrhovatelů vás trochu zdržím, abych u každého pozměňujícího návrhu stručně zdůvodnil, proč zdvořile nesouhlasím v podstatě s žádným z pozměňujících návrhů.

K pozměňujícím návrhům A1 a A2 rozpočtového výboru, které upravují náležitosti smlouvy. Tam je mi líto, ale jsou tam směšovány různé materie. První požaduje, aby smlouva sama byla poskytnuta povinně v podobě formuláře pro předsmluvní informace, což by v praxi vedlo k různým absurdním záměrům, že by měla obsahovat např. poučení o tom, z jakého důvodu není věřitel ochoten uzavřít se spotřebitelem smlouvu apod."

Tento pozměňovací návrh evidentně mířil na předpokládané "fígle" poskytovatelů nebankovních půjček v tom smyslu, že "věřitel uvede", ale "zprostředkovatel už nemusí", takže je vše "podle zákona" a bit je opět ten, kdo si chce v dobré víře půjčit peníze. Nicméně se zřejmě nebude jednat o "masivní průlom nepoctivých věřitelů" do této regulace, takže nesouhlas Ministra financí můžeme považovat za relativně ospravedlnitelný.

Kalousek: "Druhý pozměňovací návrh, který se týká všeobecných obchodních podmínek, pak požaduje, aby tento dokument obsahoval pouze informace rozhodující pro sjednanou smlouvu. Takovéto informace jsou zpravidla obsahem smlouvy samotné jako tzv. podstatné náležitosti smlouvy. Takzvané VOP, tzn. všeobecné obchodní podmínky, obsahují i nepodstatné podmínky převážně informačního charakteru a podmínky týkající se dalších služeb nabízených věřitelem, které si spotřebitel může sjednat jako doplňkovou službu."

Tady se bohužel projevuje odtrženost Ministra financí od reálného života - obsáhlé mnohostránkové obchodní podmínky psané velmi drobným písmem dnes nepoctivcům totiž velmi často slouží k tomu, aby množstvím balastního textu zcela záměrně zamaskovali právě ty nejpodstatnější informace. Dříve se informace skrývaly tak, že se prostě utajovaly, zamlčovaly a skrývaly do trezorů. Nyní je mnohem jednodušší informace, které mají zůstat utajeny, publikovat důmyslně maskované množstvím informačního balastu, čímž lze dosáhnout totožného nebo i účinnějšího efektu (tedy jejich zamlčení) než jejich fyzickým skrýváním. Tento jev je jednoduché vysvětlit tím, že skrytá informace zanechává obvykle stopy v ostatních (blízkých) informacích a informační mezera je tak mnohem nápadnější a to, že tam něco podstatného chybí, lze často odhalit snáze, než pokud je informační linie kompletní – byť včetně informace, kterou chceme skrýt. V oblasti fyzické lze ekvivalent nalézt například ve vojenském maskování – tedy v používání maskovacích sítí, nátěrů či klamných cílů. Uvedený pozměňovací návrh tedy směřoval proti tomuto jevu.

Kalousek: "K pozměňovacím návrhům pana poslance Bárty pod číslem 18, pana poslance Šincla - regulace RPSN. Regulace, jsme přesvědčeni, není na místě. Existuje totiž již ustálená judikatura českých soudů o tom, co je a co není v souladu s dobrými mravy s přihlédnutím k riziku jednotlivých dlužníků, což se odráží v sazbě RPSN. V debatách zaznělo, že soudy neumějí řešit lichvu. Myslíme si, že to není pravda. Soudy už umějí řešit i lichvu s tím, že není důležité, že se spotřebitel uvedl do stavu tísně sám, ale že tento stav tísně jiná osoba zneužila. Navíc regulace RPSN by vzhledem k výpočtu tohoto parametru zásadním způsobem mohla omezit dostupnost krátkodobých úvěrů. Není vůbec vyloučeno, že by se tím ten produkt stal zcela neupotřebitelným."

Prostě kdyby to tak bylo, tak nevisí na každém sloupu veřejného osvětlení 10 nabídek na půjčky "bez registru" a nemáme milion exekucí. Kdyby bylo veřejně známo několik exemplárních případů, kdy soud skutečně nekompromisně vyřešil lichvu, tak by takovýto stav prostě nemohl být!

Kalousek:"K pozměňovacímu návrhu C2 bod 19, tedy omezení maximální výše smluvních sankcí, bych rád uvedl, že návrhy buď váží maximální výši sankce na RPSN, nebo na celkovou výši úvěru. Problém je v tomto případě a) již řešen judikaturou z hlediska souladu s dobrými mravy, b) vládou předkládaný návrh zákona obsahuje omezení z hlediska přiměřenosti sankce vůči vyšší hodnotě zajišťované pohledávky, c) spotřebitel by se mohl ocitnout v horším postavení, neboť maximální hranice výše sankce by mohla aprobovat zákonem to, co by jinak soud prohlásil již za nepřiměřené."

bod c) je věcí názoru… samozřejmě může mít MF pravdu - formalistický soudce by to třeba začal brát automaticky jako horní hranici, přestože bez této novely by jí měl pro konkrétní případ stanovenu mnohem níž, ale na tuto tezi nelze bez nějaké doby praxe odpovědět.

Kalousek: "K pozměňujícímu návrhu poslance Babáka - regulace rozhodčích doložek - se opět domníváme, že regulace tady není zapotřebí, protože 1. dubna 2012 nabyl účinnosti zákon č. 19/2012 Sb., kterým se mění zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Tato novela výrazně posílila práva spotřebitelů v následujících oblastech: Za prvé. Rozhodčí doložky nemohou být součástí hlavní smlouvy, ale musí být uzavřeny na samostatné listině. Za druhé. Rozhodce musí být zapsán na seznamu rozhodců vedeném Ministerstvem spravedlnosti. Za třetí. Rozhodce může být ze seznamu rozhodců vyškrtnut, pokud závažně nebo opakovaně porušil povinnosti. Za čtvrté. Rozhodce nesoudí jen podle zásad spravedlnosti, ale je vázán právními předpisy na ochranu spotřebitele, dobrými mravy a veřejným pořádkem. Za páté. Rozhodčí nález, který je ve sporu s právními předpisy na ochranu spotřebitele, může být zrušen soudem, který pak následně sám rozhodne."

Tak tady se opět projevuje "vrchnostenský pohled" MF na svět a z toho vyplývají "hraběcí rady". Ano, zákon o rozhodčím řízení doznal v tomto roce významné změny k lepšímu - a nutno podotknout, že to byly VV, které řešení tohoto problému prosadily do koaliční smlouvy a které stály za neustálým tlakem na jeho řešení (nebylo by tady namístě smířlivě poděkovat K.Peake a V.Paggiovi - objektivně je to hlavně jejich zásluha). Jenomže tohle všechno, co MF přednesl v segmentu spotřebitelských úvěrů, prostě NEFUNGUJE!

Když se i dnes soukromý rozhodce rozhodne za peníze "rozhodnout" spor ve prospěch svého chlebodárce a porušit při tom všechna výše uvedená pravidla, tak prostě bez ohledu na to soud na základě takovéhoto protizákonného rozhodčího nálezu exekuci povolí a soukromý exekutor ji bez skrupulí vykoná. Zabránit tomu člověk může jen tak, že podá žalobu na zrušení tohoto rozhodčího nálezu k soudu. Zaplať pánbůh za to, že to dnes už alespoň takto funguje, ale v každém případě - člověk, který se chce takovému svinstvu bránit, musí vědět, JAK se taková žaloba píše, CO se v ní všechno musí namítat a v jakém pořadí, KAM se musí podat a CO se k ní všechno musí doložit. Tohle bez drahého advokáta nezvládne ani leckterý vysokoškolsky vzdělaný člověk. No a myslíte, že člověk, který nutně potřebuje půjčku ve výši 5000,- Kč, na toho advokáta bude mít?! Můžete namítat, že existuje i právní pomoc zdarma, ale v jaké kvalitě a především v jakém objemu? Prostě to co říká MF je sice TEORETICKY hezké, ale s realitou běžného občana to nemá nic společného.

Nicméně neznamená to, že by schválený koaliční zákon měnil věci k horšímu. Přináší páky na boj s lichvou, ty jen mohly být daleko účinnější, kdyby se využilo pozměňovacích návrhů Víta Bárty a Michala Babáka.