Šanghaj, úspěšné židovské dítě
Šanghaj je jedno z největších židovských měst, které kdy bylo postaveno. Jak k tomu došlo? Teng Siao-ping dlouho nemohl najít vzor pro své reformy, až jej nakonec našel v židovské podnikatelské tradici. Její využití umožnila mj. skutečnost, že se Židé nikdy nepodíleli na „ponižování Číny“, nikdy se ji nepokoušeli kolonizovat ani nevytvářeli tlak na obyvatelstvo, aby konvertovalo k Judaismu. Židovská komunita se naopak ukázala pro Číňany prospěšná, včetně Šanghaje. Bohaté šanghajské židovské rodiny jako Sassoon, Hardoon a Kadoorie financovaly výstavbu luxusních nemovitosti města, hlavně podél majestátní třídy Bund, šanghajské verze vídeňské Ringstrasse (blíže viz ZDE). Hotel Cathay - dnes hotel Mír - byl korunním klenotem Bundu a středem kosmopolitního šanghajského světa (ZDE).
Skutečnost, že židovské rodiny významně přispívaly k rozvoji města, ulehčovalo přijetí dalších židovských imigrantů. Z obav před pogromy sem z Ruska uteklo přibližně čtyři tisíce židů už po roce 1917 a skutečně mohutná emigrační vlna do Šanghaje začala směřovat s nástupem nacismu. „Šanghaj bylo jediné město, do kterého mohl přijet cizinec bez víza, a dokonce i bez pasu. Jediné město, které mu otevřelo své brány,“ vysvětluje Kuanch Pchan ze Střediska židovských studií v Šanghaji. Byla jediným místem na světě, které nežádalo vstupní víza ani od Židů. Odborné prameny obvykle uvádějí, že v ní nalezlo útočiště přes dvacet tisíc, možná až třicet tisíc evropských emigrantů, převážně Židů, z toho přibližně 450 z Československa. Mezinárodní židovská komunita byla za záchranu souvěrců zavázána, a proto na oplátku pomohla Číně při jejím „otevírání se světu“.
Čína stála zejména o podporu americké židovské lobby ke zlepšování vztahů Číny se Spojenými státy. Většina Číňanů věří, že silná židovská lobby může pomoci udržovat dobré vztahy mezi USA a Čínou. Vysoce ceněná je i mezistátní spolupráce s Izraelem. Vzájemné úctě i pochopení přispívá skutečnost, že nejdůležitější čínské korporace typu Huawei mají v Izraeli svá výzkumná a vývojová centra a čínské společnosti stavějí nový přístav v Haifě, Ašalonu a železnici v Tel Avivu. Číňané říkají, že Izrael je malý a obklopen nepřáteli, ale přežívá a slaví úspěchy. Zdůrazňují, že Čína a judaismus jsou jediné dvě věci, které si během historie zachovaly svůj charakter.
Není vyloučené, že právě bipolární židovsko-čínský model, může být alternativou vůči americkému a ruskému. Americký model vládnutí světu - formou jediného světového hegemona – stojí na principu alfa samce, který silou ovládá celou smečku a získává i největší výhody. Slabinou tohoto modelu je situace, kdy si alfa samec proti sobě poštve dostatečně velký počet beta samců, kteří se mohou spojit a roztrhat jej. Rusové proti americkému monopolárnímu modelu staví multipolární model uspořádání světa, kde vládu alfa samce chtějí nahradit vládou spolupracujících beta samců.
Sami víme, kolik mocenských center, respektive beta samců najdeme jen v EU. Jak často a s naprostým úžasem sledujeme, jak nejsou schopni se na takřka ničem shodnout. Multipolární svět vypadá na první pohled lákavě, ale vidím jej spíše jako slepou cestou vývoje. Svět má největší zkušenost s bipolárním uspořádáním světa, kdy se nově nabízí rozdělení světa mezi Mezinárodním židovským impériem a Říši středu, jinými slovy mezi dva staré a zkušené národy, které si navzájem respektují, dokážou spolupracovat a nejdou si historicky „po krku“. Národy, které jsou poprvé v dějinách schopny dohromady vytvořit jeden celek a v jeho rámci jednotně řešit celoplanetární problémy. Oba národy vědí, že jejich největším bohatstvím jsou děti, které představují jejich budoucnost. Vědí, že je musí co nejlépe vychovat a vzdělat a předat jim planetu v lepším stavu, než ji přejali od svých předků.
A právě v tom je zakopaný pes. Většinu závažných problémů dnes nelze řešit jinak, než celoplanetárně, ať už jde o chudobu, ekologii, dostatek potravin, populační politiku, racionální využívání energetických a vodních zdrojů, vědu a výzkum. Vyřešením globálních problémů, nebo alespoň některých, předáme planetu Zemi všem dětem na světě v lepším stavu, než jsme ji převzali my, což je naším nejvyšším cílem.
Příště: základní rysy židovského impéria, díl I.: postupné obnovování Velkého Izraele
Skutečnost, že židovské rodiny významně přispívaly k rozvoji města, ulehčovalo přijetí dalších židovských imigrantů. Z obav před pogromy sem z Ruska uteklo přibližně čtyři tisíce židů už po roce 1917 a skutečně mohutná emigrační vlna do Šanghaje začala směřovat s nástupem nacismu. „Šanghaj bylo jediné město, do kterého mohl přijet cizinec bez víza, a dokonce i bez pasu. Jediné město, které mu otevřelo své brány,“ vysvětluje Kuanch Pchan ze Střediska židovských studií v Šanghaji. Byla jediným místem na světě, které nežádalo vstupní víza ani od Židů. Odborné prameny obvykle uvádějí, že v ní nalezlo útočiště přes dvacet tisíc, možná až třicet tisíc evropských emigrantů, převážně Židů, z toho přibližně 450 z Československa. Mezinárodní židovská komunita byla za záchranu souvěrců zavázána, a proto na oplátku pomohla Číně při jejím „otevírání se světu“.
Čína stála zejména o podporu americké židovské lobby ke zlepšování vztahů Číny se Spojenými státy. Většina Číňanů věří, že silná židovská lobby může pomoci udržovat dobré vztahy mezi USA a Čínou. Vysoce ceněná je i mezistátní spolupráce s Izraelem. Vzájemné úctě i pochopení přispívá skutečnost, že nejdůležitější čínské korporace typu Huawei mají v Izraeli svá výzkumná a vývojová centra a čínské společnosti stavějí nový přístav v Haifě, Ašalonu a železnici v Tel Avivu. Číňané říkají, že Izrael je malý a obklopen nepřáteli, ale přežívá a slaví úspěchy. Zdůrazňují, že Čína a judaismus jsou jediné dvě věci, které si během historie zachovaly svůj charakter.
Není vyloučené, že právě bipolární židovsko-čínský model, může být alternativou vůči americkému a ruskému. Americký model vládnutí světu - formou jediného světového hegemona – stojí na principu alfa samce, který silou ovládá celou smečku a získává i největší výhody. Slabinou tohoto modelu je situace, kdy si alfa samec proti sobě poštve dostatečně velký počet beta samců, kteří se mohou spojit a roztrhat jej. Rusové proti americkému monopolárnímu modelu staví multipolární model uspořádání světa, kde vládu alfa samce chtějí nahradit vládou spolupracujících beta samců.
Sami víme, kolik mocenských center, respektive beta samců najdeme jen v EU. Jak často a s naprostým úžasem sledujeme, jak nejsou schopni se na takřka ničem shodnout. Multipolární svět vypadá na první pohled lákavě, ale vidím jej spíše jako slepou cestou vývoje. Svět má největší zkušenost s bipolárním uspořádáním světa, kdy se nově nabízí rozdělení světa mezi Mezinárodním židovským impériem a Říši středu, jinými slovy mezi dva staré a zkušené národy, které si navzájem respektují, dokážou spolupracovat a nejdou si historicky „po krku“. Národy, které jsou poprvé v dějinách schopny dohromady vytvořit jeden celek a v jeho rámci jednotně řešit celoplanetární problémy. Oba národy vědí, že jejich největším bohatstvím jsou děti, které představují jejich budoucnost. Vědí, že je musí co nejlépe vychovat a vzdělat a předat jim planetu v lepším stavu, než ji přejali od svých předků.
A právě v tom je zakopaný pes. Většinu závažných problémů dnes nelze řešit jinak, než celoplanetárně, ať už jde o chudobu, ekologii, dostatek potravin, populační politiku, racionální využívání energetických a vodních zdrojů, vědu a výzkum. Vyřešením globálních problémů, nebo alespoň některých, předáme planetu Zemi všem dětem na světě v lepším stavu, než jsme ji převzali my, což je naším nejvyšším cílem.
Příště: základní rysy židovského impéria, díl I.: postupné obnovování Velkého Izraele