Jestliže nějaký exces zažijete jednou, dvakrát, třikrát, může jít o výjimku, jež potvrzuje normu. Zažíváte-li však vybočení z dosavadní normy opakovaně, nejde o exces, ale o trend. Takovým trendem může být opakovaný nástup „nestraníků“, „nepolitiků“ i „antipolitiků“ do vrcholné politiky, původně třeba podnikatelů v uzeninách, v realitách, v médiích nebo dokonce v divadle.
Všichni, kdo teď po Babišovi a jeho médiích papouškují, že zastavením trestního stíhání ve věci Čapího hnízda (posvětí-li ho nejvyšší státní zástupce) definitivně skončila „kauza Babiš“, jež vládu prý více než dva roky „zbytečně zatěžovala“, se buďto mýlí, nebo vědomě vytěsňují daleko temnější aspekty premiérovy kauzy (když už nechci rovnou napsat, že vědomě lžou). Čapí hnízdo jakoby jim – ale bohužel už i některým veřejnoprávním investigativcům - přikrylo všechno ostatní, ač „to ostatní“ je mnohdy daleko horší.