LÉK NA BROUKA V HLAVĚ: DEJTE NÁRODNÍ PARK POLITIKŮM!
První rojení šumavského brouka v hlavách politiků proběhlo už na jaře, další vlna udeřila v létě a v těchto horkých předvolebních dnech, kdy teplota broukům v hlavách výrazně svědčí, dosáhla kalamita vrcholu. Předvolební kůrovec už straší nejen v dříve zasažených hlavách jihočeského hejtmana Jana Zahradníka, krajského radního Jiřího Netíka, senátorů Tomáše Jirsy, Josefa Kalbáče či dřevařského obchodníka Sticha (Šumava 21), brouk dorazil i na ministerstvo zemědělství, kde ho prý viděli až z vrtulníku řádit i mimo jádro parku a na přímý dotaz si zaboha nevzpomněli kde. Invaze brouka dorazila už i do Prahy, a zasáhla tu při otevírání výstavy o kůrovci i dvě hlavy nejvyšší: hlavu pražského primátora Pavla Béma a prezidenta republiky Václava Klause.

PRODAVAČI APOKALYPSY
To už je vážná věc. Poté, co český prezident poučil tisíce světových klimatologů, chytajících se po jeho vysvětleních za hlavu, že se ve svých dlouholetých vědeckých výzkumech mýlili a pravdu měl on, laik a poslední zastánce volného trhu bez přívlastků na planetě, začal Václav Klaus poučovat i celé akademické ústavy, plné renomovaných entomologů a přírodovědců, že i oni jsou vedle jak ta jedle, vlastně smrk. Aniž si ověřil základní fakta (například to, že obávaný brouk „sežral“ za celou dobu více než patnáctileté kůrovcové hysterie cca 3% lesů v NP a 2% jeho území; že na 80% parku se proti kůrovci po polomech zasáhlo dokonce mnohem razantněji než v okolních hospodářských lesích; že zdejší smrky tvoří pouhých 0, 8% všech napadených stromů v zemi), Klaus se vložil do debaty s veškerou vehemencí diletanta. Stal se typickým „prodavačem apokalypsy“ (U. Eco). I on mluví o „zkáze zelené Šumavy“, o „nezodpovědném experimentu“ několika „ekologistů“, jejichž nejisté výsledky se prý ukáží za stovky let. (To může tvrdit jen někdo, kdo se nikdy nevydal pěšky k bavorským sousedům: tam by viděl, že „experiment“ je po 30 letech realitou nového lesa).

FRONTOVÉ ZPRÁVY
Tomu odpovídají i apokalyptické novinové titulky. Vyrojí se kalamitně vždy po výrocích nejvyšších činitelů: ti vidí Šumavu zpravidla jen z helikoptéry, do divočiny se pěšky nevypraví, nohy je nezavedou např. na cestu z Březníku směrem k Roklanské hájence (nevpustí-li sem ovšem příští léto vedení parku pěší turisty, a neotevře-li znovu zážitkovou trasu divočinou, je to víc než zločin, je to hloupost!). Zde by pohled vlevo na přírodu, ponechanou sobě samé, přesvědčil snad i úplně hluchoněmého dřevorubce.

Samotné novinové slogany pak připomínají hlášení z fronty: „Kůrovec na Šumavě nezadržitelně postupuje“; „Kůrovec už má Šumavu ve své moci…“; “Brouk se nekontrolovatelně šíří, jeho nejbližší obětí jsou i okolní lesy, a to nejen české, ale i zahraniční“. Sám pan prezident s broukem v hlavě dospěl dokonce k převratnému antropologickému objevu, že člověk není míň než kůrovec či žába a neměl by mít v lese menší práva (ano – „člověk, to zní hrdě“, říká klasik v Klausově oblíbené zemi, kde zítra znamená včera; kůrovec věru tak hrdě nezní). To, že kůrovec začal strašit už i na Hradčanech, je stav víc než alarmující. K tomu nelze nečinně přihlížet!
Navrhuji tedy tento čtyřbodový krizový ozdravný plán (ozdravný vzhledem k hlavám našich politiků):

1) Okamžitě ANULOVAT všechny vědecké výzkumy, naše i zahraniční, jež dokazují, že vichřice a kůrovec jsou přirozenými součástmi ekosystému horského smrkového lesa - ten bukový smíšený totiž na hřebenech Šumavy nikdy nerostl, to je jen účelový mediální blaf, sloužící k zastření jejich přednostního smrkového vyholení v nedávné minulosti. („Kůrovec a vichřice nastartují přirozené procesy obnovy a výsledný les bude přirozenější a k dalším kalamitám odolnější než les, který vznikne po tradičních zásazích lesníků…Příroda to umí lépe a zadarmo“, profesor RNDr. Karel Prach, předseda vědecké sekce Rady NP). Tyto výzkumy, včetně názoru, že smyslem národních parků není ochrana jednotlivých stromů před parazity, ale ochrana přírodních procesů před lidskými zásahy, označit za pavědu.

2) PROHLÁSIT všechny regulérní národní parky Evropy (neb mají souvislá bezzásahová jádra, v nichž přebírá management příroda, nikoli motorová pila) za nezodpovědné experimenty. Zvlášť nebezpečné jsou tři názory.

Že: a) hrát si na národní park a nemít přitom v jeho jádru žádné souvislé území, kde necháme „hrát“ přírodu, je totéž, jako chtít mít národní divadlo a nemít jeviště.
Že: b) bezzásahové území, kde vidíme mystérium smrti a zrození takřka v přímém přenosu, je nejvlastnějším jevištěm (smyslem) každého parku.
A že: c) jde jen o to (což se zatím nedaří ani jednomu řediteli našeho parku) toto jeviště zpřístupnit divákům, protože jeviště bez diváků nemá cenu.

Všechny tyto cizácké názory jsou zvrhlé. Za jediný odpovědný přístup vyhlasme přístup náš, malý, ale kocourkovský. U nás se totiž jako v jediné zemi na světě vede patnáct let vysoce smysluplná debata o tom, zda v bez-zásahových územích zasahovat či nezasahovat. A u nás se také 20 let bojuje za otevření přímého vstupu do bavorského parku přes tzv. Modrý sloup, a když to ministerstvo ŽP konečně povolí, namísto společného hurá bojovníci za otevření přechodu se dál kverulantsky přou o tu či onu dočasnou trasu. (Bude prý delší, než si přáli. Nenapadne je, že tím líp - aspoň si víc užijeme divočiny!).

3)ZRUŠIT přírodovědná pracoviště Jihočeské či Karlovy univerzity, Entomologický ústav, Botanický ústav i Ústav krajinné ekologie, a přeměnit je na Ústavy pro šetrné přibližování dřevní hmoty. Hnutí Duha postavit mimo zákon. A naopak přijmout zákon, že „motorová pila zasloužila se o český stát“. Vrátit se k osvědčenému heslu vedení NP v dobách Ivana Žlábka a ministra Bendy: „Pařez je náš program!“

4) SVĚŘIT vedení národních parků, zejména toho šumavského, výhradně do rukou politiků. Co na tom, že všude jinde vedou národní parky odborníci, my půjdeme českou cestou. Naši politici mají bohatou zkušenost s porcováním medvěda, a tak sami dobře vědí, jak národní park naporcovat, co obce skutečně potřebují, kam umístit tu kterou sjezdovku, lanovku, pumpu, bazén či holandskou satelitní vesnici.

Že si tímto čtyřbodovým plánem náš Národní aqua-park nespíš vykoleduje vyškrtnuti z prestižních seznamů Národních parků? Nevadí! Psychické zdraví politiků, jimž tento plán snad definitivně vyžene brouka z hlavy, je přednější. Jejich ozdravění v době českého předsednictví je naším národním zájmem.