(Poznámky k šumavské hysterii)
Motto: „Příroda, kterou zde vidíme, je obdobná i u nás. K ochraně lesa přistupujeme stejným způsobem, v chráněných zónách, kde kůrovec enormně napadá lesy zejména na jihozápadě a západě Colorada, také nezasahujeme…“ Vance G. Martin, president The Wild Foundation, Colorado, USA o Šumavě, 29. 5. 2009

Kdybych právě neukončil korekturu připravovaného Velkého slovníku floskulí, určitě bych na čelné místo teď zařadil termín pandemie. Čítankově vyprázdněnou, účelově panikářskou floskulí se tohle nevinné slovo stalo přesně od chvíle, kdy odborným lékařským termínem s přesným vymezením začali v médiích v souvislosti se Šumavou strašit občany jihočeský hejtman Jiří Zimola, plzeňská hejtmanka Milada Emmerová a „expert“ Josef Vovesný, poradce Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (to expert píšu záměrně v uvozovkách, protože zástupce soukromých vlastníků lesa je ve věcech ochrany přírodních procesů, jež jsou smyslem každého národního parku na světě, opravdovým kozlem mezi zahradníky: „expertizy“ podobných lobbyistů, z kterých vychází Zimola, jsou naopak křiklavým příkladem střetu zájmů).

VĚDCI BÁDAJÍ, MÉDIA MAJÍ JINÉ KONĚ
A média, včetně těch takzvaně seriozních, po léta ignorují fundovaná ochranářská stanoviska desítek přírodovědců, renomovaných profesorů i celých vědeckých rad z akademických ústavů (Botanický ústav, Entomologický ústav, Ústav systémové biologie a ekologie,, Ústav půdní biologie, Hydrobiologický ústav, Ústav krajinné ekologie, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a zahradnictví aj.) a vrcholných představitelů fakult řady prestižních univerzit (od Karlovy Univerzity, Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity, Jihočeské univerzity, Palackého univerzity, České zemědělské univerzity a její Lesnické a dřevařské fakulty až po Technickou univerzitu ze Zvolena nebo holandskou Univerzitu ve Wageningen). Tam všude tedy sedí, pane Zimolo, paní Emmerová, pane Zemane a pane prezidente, samí hlupáci, zatímco vy jste ti chytří? Místo nesčetných písemných i webových stanovisek a vědecky podložených analýz těchto institucí, které se problémem Šumavy zabývají profesionálně celá desetiletí (a všechny bez rozdílu mluví proti zásahům v jádrových zónách národního parku), dávají média přednost vašim pandemickým nepravdám. Nejnověji například i z pera redaktora soft-pornografického časopisu pro pány, který sice kdysi studoval přírodovědu, ale v oboru nikdy vědecky nepracoval a nepracuje, na místech o nichž píše nikdy nebyl (nebo tam chodil s šátkem přes oči), vychází jako ze zdroje z lobbyistických zjištění bývalého manažera dřevozpracujícího závodu a neobtěžuje se ověřit si ani základní tvrdá data o prokazatelně zmlazeném Trojmezenském pralese a o jeho blokádě, k níž před deseti lety nevyzvala žádná Duha, jak píše, ale pět renomovaných přído- i lesovědců (Ivan Brezina: Šumavský experiment nevyšel, LN 27. 8. 09).

JAK HOLUB NA BÁNI?
Druhým lhoucím diletantem, jehož pokrouceným polopravdám média v poslední době, namísto přírodovědcům, ochotně naslouchají, je filmový publicista Radovan Holub. Je opravdu tristní pohled na profesní úpadek kdysi kvalitního publicisty, který po desítky let své názory o Šumavě – v daném oboru stejný laik jako já - opíral o někoho fundovaného, někoho, kdo přírodním procesům a evoluci lesa opravdu rozumí (významný přírodovědec Karel Kaňák, šéf bavorského parku Karel Sinner, jeho předchůdce doktor Bibelriether aj.). Dnes je Holubovým základním a jediným „seriozním“ zdrojem (Na Šumavě za pět set let, LN 18.8. 09) – hádejte kdo? Žádní vědci, žádné výzkumy, ale anonymní, nejmenovaný německý turista na Luzném (1372 na/m), který mu vypravuje pohádky a údajném „přelomovém“ rozhodnutí vedení sousedního parku, které prý přistoupilo k holosečnému kácení proti kůrovci i v jádrových zónách národního parku. A Holub – samozřejmě účelově – po „zemanovském“ vylíčení strašlivého hřbitova smrků opomene zdůraznit, že se jedná pouze a výhradně o nově připojené plochy, že jádrová území starého parku (75% území!) jsou už po tři desetiletí v nezpochybnitelném bezzásahovém režimu (nevěřím, že kdokoli toto zázračně zmlazené bavorské území třeba přes Modrý sloup navštíví, bude i nadále příznivcem kácení). Z jeho článku vůbec nevyplývá, že se u sousedů samozřejmě koncepčně nic nemění a měnit nebude, že se jedná pouze o ta připojená území, kde bavorské vedení nikdy nezastíralo, že bude bránit průniku kůrovce do sousedních hospodářských lesů i tradičními lesnickými metodami. A Holubova nedementovaná lež má kupodivu dlouhé nohy, šíří se dál a LN ji ochotně tisknou hned v první větě čtenářského dopisu („Holub informuje čtenáře o změně zaměření boje proti kůrovci v jádrových zónách NP Bavorský les“, LN 27. 8. 09).

Opravdu, takový Karel Kaňák se dnes musí obracet v hrobě. I mně se dělá z Holubova názorového veletoče špatně. A taky se trochu stydím a omlouvám se, že jsem v médiích kdy mohl propagovat a jako tiskového mluvčího NP doporučovat tak prodejného novinářského chameleóna. Posuďte sami. Ještě před rokem psal Holub toto: „Orkány Kyrill a Emma přesvědčivě prokázaly, že zasahovat proti kůrovci plošným kácením napadených stromů vede k jedinému – Šumavě bez lesa. Tam, kde se v minulosti s kůrovcem nakládalo tímto způsobem, řádil vítr nejvíce a tam byly také polomy největší… Les bez zásahů člověka je geneticky připraven na místní podmínky, je schopen zadržovat vláhu a poskytovat ji všemu, co v něm roste. Dnešní nárůst ploch se suchými stromy je pomalejší než nárůst ploch s přirozeným zmlazováním ploch, které byly postiženy prosycháním. Ty tvoří pouze zhruba 2,5% výměry lesů NP Šumava…“ A vehementně se přitom dovolával českých vědeckých institucí, jež dnes okázale ignoruje. A také šest let starého doporučení nezávislého odborného arbitra celého šumavského sporu (pane Zimolo, ušlo vám, že to co požadujete, už tady jednou bylo!) – totiž Světového svazu ochrany přírody (IUCN): „Okamžité kácení a asanace lokalit v centrálních oblastech s výskytem kůrovce nejsou přijatelná opatření…“ (všechny citace in: Jakub Kašpar, Radovan Holub, Informační list 2, červenec 2008). Stejné evangelium bezzásahovosti šířil Radovan v nesčetných statích z let 1993 – 2003, kdy pracoval jako nezávislý novinář a doporučoval bavorskou cestu. Dnes píše pravý opak. Pod Luzným se prý jen „les zmlazuje pomalu v jakýchsi hnízdech, vzniká tu zase jen smrkový, takže za několik desítek let ho pravděpodobně opět sežere kůrovec…“(MfD, 25. 8.09). Lež jako věž! Místopřísežně prohlašuji, a mohu to doložit čerstvými snímky z konce srpna t.r., že se pár metrů za hranicí pod Luzným les zmlazuje jako les do značné míry smíšený (dokonce i tam, kde byla dříve smrková monokultura), tedy horská smrčina s vydatnou příměsí vtroušeného jeřábu, javoru, blatky a dokonce buku. Kladu si otázku, kdy tedy vlastně Holub lhal: celou dobu v letech 1993 – 2008, nebo lže až teď? Blábol v posledně zmíněné stati o tom, že snad kůrovec u Pramenů Vltavy napadl i klečovou formu borovice, snad ani není třeba komentovat: ten nesvědčí o reálné situaci, ale výhradně o Holubově nulové kompetentnosti (když to řeknu hodně slušně). Proč to ale vlastně Radovan dělá? Nevím, důkazy nemám, snad jen nepřímé indicie, ale napadá mě citát z V+W: „On to dělá částečně z vlastní blbosti a částečně za cizí peníze“.

PANDEMIE VLASTNÍ BLBOSTI?
Je typické, že slůvka pandemie se okamžitě chytla veškerá média (o prezidentovi nemluvě), skloňují je ve všech pádech, doprovázejíce je hrůznými obrázky uschlého horního patra lesa (které tvoří zhruba 2% celkové rozlohy parku, což málokterý z „prodavačů šumavské apokalypsy“ dodá). Přitom senzacechtivá média dávají většinou velmi dobrý pozor na to, aby hororovou představu o šumavské pandemii nenarušila nezpochybnitelná realita statisíců vzrostlých různověkých a druhově rozrůzněných stromků pod uschlým horním patrem lesa (nevěříte-li, projděte se, a naléhavě vás o to žádám, do Bavorska přes Modrý sloup, z Březníku je to necelých 5 kilometrů), protože toto zmlazení představuje statisíce zelených argumentů pro bezzásahovost. A usvědčují Zimolu, Vovesného, Emmerovou, Brezinu, Klause a jejich pandemii v lepším případě z pitomosti, v horším z trestného činu záměrně šířené poplašné zprávy.

Stupidita termínu je srovnatelná se stupiditou nejmenovaného zkrachovalé politika - i tohoto „experta“ příznačně citují média daleko častěji než přírodovědce - který se na přelomu března a dubna poprvé v životě vznesl vrtulníkem nad Šumavou. (Podle tisku za peníze svého přítele - předlistopadového generála a velitele tankové divize Zdeňka Zbytka). A začal čile prodávat šumavskou apokalypsu, aniž si nebožák všiml, že vzrostlý zelený podrost v tu dobu zakrývá v hraničním hřebeni až dvoumetrová vrstva sněhu.

Na jeho příkladu je vidět, jak konstruktivně ušetřit čtenářům čas, strávený nad nekonečným mlácením prázdné kůrovcové slámy, totiž nad dávno mezinárodním arbitrem rozhodnutým sporem. Navrhuji, aby napříště o věci diskutovali pouze ti, kdo „apokalypsu“ a „pandemii“, ve skutečnosti nádherné přírodní divadlo a olbřímí lež o něm, viděli zdola (tak jako poslanec Vítězslav Jandák), nikoli shora (jako Miloš Zeman), tj. pěšky a na vlastní oči.

KDO JE PRINCIPÁLEM?
Zbývá poslední otázka: cui bono? Proč celý ten cirkus, kdo je vlastně jeho principálem? Komu taková cíleně vrstvená kupa lží, panik a mystifikací slouží? Vidím dvě příčiny, jednu „ideovou“, hodnou jen politování, druhou „lukrativní“, hodnou zavržení. Za prvé je tu technokratická ideologická zaslepenost. Pro některé lidi je nepředstavitelné, aby byť na jednom kousíčku země, třeba na 2% parku, se ukázalo, že příroda je chytřejší než my, a že může věc obnovy lesa zařídit zadarmo a lépe, než to dokáže motorová pila. Druhá příčina je zištná: některým by vyhovovala Šumava plná sjezdovek a lunaparků, jiní vidí ušlý zisk z rezonančních smrků. A konečně, například právě těm nejagilnějším šumavským starostům a starostkám, jejichž jména prokazatelně figurují na katastru pozemků jako jména majitelů pozemků na chráněném území, by zase velmi vyhovovalo vynětí těchto území z nejpřísnějšího režimu ochrany a jejich následný prodej nebo pronájem movitým cizincům, například Holanďanům. Dobře vědí, že jakmile do bezzásahových zón vjedou těžaři, národní park ztratí smysl: buď bude zrušen, a nebo zmenšen (právě o ta jejich území). A k tomu se mediální brouk náramně hodí – stejně jako se kdysi hodila jiným darebákům mandelinka bramborová.

(Psáno pro LtN, neupravená a rozšířená verze)