V Mladé frontě Dnes 27. října 2016 zveřejnil šéfredaktor Jaroslav Plesl jízlivý článek o občanské iniciativě umělců. Pohrává si s ironicko-naivním vyjádřením mladé Moniky Timkové a dochází k závěru: „Protože pravidelné čištění zubů nevede v přímé prezidentské volbě k vítězství Karla Schwarzenberga, je asi nejlepším řešením zahodit kartáček a skočit šipku do zdi.“
vzpomínám, jak jsi říkal, že nejpitomější věta, jakou jsi kdy o historii slyšel, byla ta do úmoru se opakující v mých učebnicích dějepisu: „Kdyby nebylo Velké říjnové revoluce, nebylo by samostatného Československa.“ A pak si také pamatuji, jak jsi každý rok ten den vyvěšoval praporky. Pouze československé. Žádné sovětské ani rudé, dělnického hnutí. Vždy jen československé.
Povedl se vám vskutku „kousek prašivého psa“, pánové Sobotko, Štěchu, Hamáčku a Zaorálku! Spřáhli jste se se zemským škůdcem Milošem Zemanem, jenž z důvodů, které zná pouze on a potom možná ještě několik světových tajných služeb, vleče naši zemi z evropského západního prostoru směrem k ruské Euroasii a čínské Asii. Uposlechli jste instrukce velvyslankyně Číny.
Původně jsem k osmdesátému výročí narození pana Václava Havla nechtěl nic psát. Necítím potřebu zúčastňovat se všeobecných pozdvižení. Navíc – co říci? Že to byla jedna z mála opravdu velkých osobností naší historie? Vyjádření až banální. A že bychom potřebovali (čímž myslím nejen my, Češi, Moravané a Slezané, ale lidé leckde) právě v této době, čase společenské ubohosti Havla reinkarnovat? (Čímž nemyslím pouze Havla prezidenta, ale především Havla člověka.) Zase banalita. A ty on neměl rád. Shazovat se obyčejnostmi zrovna před Havlem se mi nechce. Navíc spolu kupříkladu s Bohumilem Doležalem si nemyslím, že Havel byl spasitelem. Byl to jen člověk, víc slušný než neslušný, který vstoupil ve správnou dobu na správné místo. A dokázal, co se zdálo nemožné.
Kauza Peroutka skončila: zapomeňte! Hrad se nezmění
„A všichni měli na mysli v podstatě totéž – změna přijde, až Putin přestane být prezidentem. Samozřejmě se mýlí. On je to velice zajímavý mýtus – vše v Rusku závisí na Putinovi, a až prezidentem nebude, tak se to změní.“ (Michail Zygar: Všichni muži Kremlu)