Pár závěrečných slov
Někteří z vás už pravděpodobně vědí, že blogy na stránkách Aktuálně.cz končí. Dosud napsané články vám budou i nadále k dispozici, od konce měsíce již však nebude možné zveřejňovat další texty. Rád bych se tak s vámi podělil o několik závěrečných slov.
S psaním jsem začal ve svých patnácti letech, na konci roku 2020. Nechtěl jsem jen nečinně přihlížet tehdejšímu společenskému rozkladu. Od začátku se zabývám především školstvím. Někteří lidé sice nepovažují dané téma za příliš důležité, ale mýlí se. Pokud chceme, aby život v naší zemi za něco stál, bez vzdělané společnosti se rozhodně neobejdeme. Hlupák nikdy nezvládne vyřešit problémy, jimž dnes čelíme. Jak víte, občas se též vyjadřuji k politické situaci. Věřím totiž, že člověk nemůže doufat, že se něco změní k lepšímu, když pro to sám nic neudělá. K psaní bych se však nikdy nedostal nebýt několika výjimečných lidí, kterým bych zde rád vyjádřil svou vděčnost.
V prvé řadě chci poděkovat své nejbližší rodině, jež mi poskytla potřebné zázemí a řadu připomínek pro zlepšení mé práce. Za to, kde dnes jsem, vděčím do značné míry právě jim. Chci rovněž poděkovat Josefu Grešovi, bývalému redaktorovi Aktuálně.cz, který mi nesmírně pomohl při založení mého blogu. Jde o mimořádně obětavého a pracovitého člověka, jenž je ztělesněním snad všech novinářských zásad. Děkuji za vytrvalou podporu také všem svým čtenářům. Výsledkem mé snahy je díky vám více než 90 000 přečtení! To považuji za obrovský úspěch.
Ačkoliv se mé zdejší působení chýlí ke konci, rozhodně teď nečtete můj poslední článek. Ve své práci budu pokračovat. Nikdy jsem se nevzdával a nemám v úmyslu s tím začínat. Bylo mi nesmírnou ctí být součástí této komunity.
Co nepomíjí, to není štěstí. – Ivo Andrić
OD 1. ÚNORA NAJDETE MÉ TEXTY ZDE.
S psaním jsem začal ve svých patnácti letech, na konci roku 2020. Nechtěl jsem jen nečinně přihlížet tehdejšímu společenskému rozkladu. Od začátku se zabývám především školstvím. Někteří lidé sice nepovažují dané téma za příliš důležité, ale mýlí se. Pokud chceme, aby život v naší zemi za něco stál, bez vzdělané společnosti se rozhodně neobejdeme. Hlupák nikdy nezvládne vyřešit problémy, jimž dnes čelíme. Jak víte, občas se též vyjadřuji k politické situaci. Věřím totiž, že člověk nemůže doufat, že se něco změní k lepšímu, když pro to sám nic neudělá. K psaní bych se však nikdy nedostal nebýt několika výjimečných lidí, kterým bych zde rád vyjádřil svou vděčnost.
V prvé řadě chci poděkovat své nejbližší rodině, jež mi poskytla potřebné zázemí a řadu připomínek pro zlepšení mé práce. Za to, kde dnes jsem, vděčím do značné míry právě jim. Chci rovněž poděkovat Josefu Grešovi, bývalému redaktorovi Aktuálně.cz, který mi nesmírně pomohl při založení mého blogu. Jde o mimořádně obětavého a pracovitého člověka, jenž je ztělesněním snad všech novinářských zásad. Děkuji za vytrvalou podporu také všem svým čtenářům. Výsledkem mé snahy je díky vám více než 90 000 přečtení! To považuji za obrovský úspěch.
Ačkoliv se mé zdejší působení chýlí ke konci, rozhodně teď nečtete můj poslední článek. Ve své práci budu pokračovat. Nikdy jsem se nevzdával a nemám v úmyslu s tím začínat. Bylo mi nesmírnou ctí být součástí této komunity.
Co nepomíjí, to není štěstí. – Ivo Andrić
OD 1. ÚNORA NAJDETE MÉ TEXTY ZDE.