Rotační schéma aneb další absurdita z rukou MŠMT
Současná pandemie postavila před náš vzdělávací systém nesčetné množství obtížných zkoušek. Zatímco některé můžeme prohlásit za úspěšně složené, v mnohých jsme bohužel selhali. Jedním z oněch selhání je též neschopnost nalezení způsobu realizace výuky, jenž by reflektoval jak učební, tak i epidemiologické potřeby.
Je tomu již několik měsíců, co MŠMT a MZ přišly s rotačním schématem neboli týdenním střídáním prezenční a distanční výuky jako s řešením na zmíněný problém. Teprve nyní však přichází správný čas ke shrnutí efektivity a výsledků příslušného postupu.
Neúspěch, bezmyšlenkovost, odbytost - aspekty, které jej nejlépe vystihují. Formát ministerstvy považovaný za východisko totiž není ničím jiným nežli zástěrkou pro neschopnost či eventuálně i nečinnost. Pakliže vezmeme v potaz šíření nákazy, hygienická opatření a vzdělávací problematiku samotnou, dojdeme k jasnému závěru, že obdobná realizace výuky je při nastalé situaci nejen neefektivní, ba i nebezpečná.
Dlouhotrvající prezenční vyučovací dny představují znatelné riziko pro všechny zúčastněné a přímo přispívají ke zhoršení epidemie. Každý jedinec schopný představit si realitu školního prostředí je si nepochybně plně vědom toho, že dodržení tzv. pravidel 3R po danou dobu je takřka nemožné. Nutno podotknout, že protiepidemická opatření navíc tvrdě doléhají na pozornost a rozpoložení studentů i pedagogů, čímž dochází k devalvaci vzdělávacího procesu
Druhý problém poté spočívá v týdenním střídání klasického a distančního studia. Mnozí učitelé neschopní kvalitně vzdělávat své žáky prostřednictvím internetových platforem zahlcují studenty nepřeberným množstvím úkolů a testů během docházky do školy a naopak k výuce distanční přistupují jako k době pracovního volna. Všem je snad jasné, že obdobný postup má na kvalitu vzdělávání značný dopad a vede spíše jen k extrémnímu přehlcení žáků nežli k tomu, že by se vskutku něco naučili. O rozvoji schopností ani nemluvě.
Hybridní výuka je nepochybně správnou cestou, avšak je třeba k ní přistupovat zodpovědně, flexibilně a smysluplně, v žádném případě nestačí přiklonit se k té nejjednodušší variantě. Výše sepsané důsledky mluví za vše.
Je tomu již několik měsíců, co MŠMT a MZ přišly s rotačním schématem neboli týdenním střídáním prezenční a distanční výuky jako s řešením na zmíněný problém. Teprve nyní však přichází správný čas ke shrnutí efektivity a výsledků příslušného postupu.
Neúspěch, bezmyšlenkovost, odbytost - aspekty, které jej nejlépe vystihují. Formát ministerstvy považovaný za východisko totiž není ničím jiným nežli zástěrkou pro neschopnost či eventuálně i nečinnost. Pakliže vezmeme v potaz šíření nákazy, hygienická opatření a vzdělávací problematiku samotnou, dojdeme k jasnému závěru, že obdobná realizace výuky je při nastalé situaci nejen neefektivní, ba i nebezpečná.
Dlouhotrvající prezenční vyučovací dny představují znatelné riziko pro všechny zúčastněné a přímo přispívají ke zhoršení epidemie. Každý jedinec schopný představit si realitu školního prostředí je si nepochybně plně vědom toho, že dodržení tzv. pravidel 3R po danou dobu je takřka nemožné. Nutno podotknout, že protiepidemická opatření navíc tvrdě doléhají na pozornost a rozpoložení studentů i pedagogů, čímž dochází k devalvaci vzdělávacího procesu
Druhý problém poté spočívá v týdenním střídání klasického a distančního studia. Mnozí učitelé neschopní kvalitně vzdělávat své žáky prostřednictvím internetových platforem zahlcují studenty nepřeberným množstvím úkolů a testů během docházky do školy a naopak k výuce distanční přistupují jako k době pracovního volna. Všem je snad jasné, že obdobný postup má na kvalitu vzdělávání značný dopad a vede spíše jen k extrémnímu přehlcení žáků nežli k tomu, že by se vskutku něco naučili. O rozvoji schopností ani nemluvě.
Hybridní výuka je nepochybně správnou cestou, avšak je třeba k ní přistupovat zodpovědně, flexibilně a smysluplně, v žádném případě nestačí přiklonit se k té nejjednodušší variantě. Výše sepsané důsledky mluví za vše.