Počátkem února se zdálo, že se na nás žene šílená reforma, na které mnozí šíleně zbohatnou a mnozí se nebudou stačit šíleně divit, jak zase sedli na lep. Bylo za minutu dvanáct. Já a Markéta Šichtařová jsme se na to již nechtěli dívat. Připravili jsme o reformě parodické video. Nečekaně vyvolalo celkem velkou diskusi. No fajn - jenomže jeden by nevěřil, kolik takový zájem zabere vašeho času a energie. A tak jsem po několika dnech začal být ze všeho unavený a dal si týden dovolené v zahraničí. No to jsem si dal. Když jsem přijel, nestačil jsem se divit.

Byl to návrat do jiné země. Náhle bylo vše jinak. O povinných fondech, před kterými jsme varovali, se už nemluvilo. Místo toho se najednou mluvilo nejen o možnosti volby, jestli ve fondech vůbec spořit, ale i jaký fond si vybrat. Z noci na noc byla hotová zbrusu nová reforma, o které málokdo něco nevěděl či jen netušil. Výsledek byl na míle vzdálený tomu, co původně navrhla tzv. Bezděkova komise. Má první myšlenka byla: „Jak na to přišli? Jaké analýzy stály v pozadí?“ A dnes se bojím se, že žádná. Stovky či tisíce stran, které se dosud zabývaly reformou, byly náhle bezcenné.

Najednou probíhá tahanice, zda bude vyšší sazba DPH na 20 % nebo 19 %. Jak vůbec mohla taková otázka vyvstat? To sazbu nikdo nespočítal? Asi ne. Asi opravdu stojí vládní rozhodnutí na vodě. Hlubší čtení mediálních zpráv přineslo další zděšení. Objevují se zásadní neznalosti třeba při definici penzijních plánů jednotlivých fondů. Řada autorů asi nezná přesný význam některých finančních termínů, jako třeba „cenný papír“. Možná se objevily chyby jen na straně přepisu. Ale možná se objevily už přímo ve vládě. V každém případě je jasné, že komunikace vlády s veřejností je velmi špatná.

Objevil se i mýtus „bezpečného dluhopisového penzijního fondu“. Ten zatím ještě řada lidí neprohlédla. Údajně bezpečný fond je ovšem podle mě mnohem méně bezpečný, než tvrdí jeho propagátoři. Na samotném penzijním plánu investujícího jen do českých státních dluhopisů v podstatě není nic špatného, zejména pokud do takového fondu vstoupí jeho klient dobrovolně. Ovšem proč jsme přesvědčování, že to není spojeno s „žádnými“ riziky? Vědí autoři, že například u portugalských státních dluhopisů byla jejich volatilita (a tedy rizikovost) nedávno vyšší než u portugalského akciového indexu?

Jak záblesk naděje přišel páteční článek Václava Klause v MF Dnes. Ten mohu na místě podepsat. Prezident píše, že si všiml, že jsou téměř všichni v podstatě zaskočeni rychlostí vyhlášení reformních záměrů a že chybí seriózní debata o základních myšlenkových východiscích této reformy. S tím nelze než souhlasit. Vláda dělá reformu naslepo a podle mě amatérsky. Vypadá to, jak když si říká: „Tak prostě zkusíme zvýšit DPH a uvidíme, co to vlastně udělá. A když lidem vadí, že se nebudou penze dědit, tak jim řekneme, že to půjde. Jenom nebudeme uvádět jak. Prostě to nějak dopadne, ale to už bude řešit příští vláda. Teď už rychle na reformu zdravotnictví …“

Celkem naivně jsem si myslel, že článek Václava Klause propagátory reforem zasáhne a že se zamyslí. Když jsem vlastně něco velmi podobného říkal o necelý měsíc dříve, byl jsem označen za levičáka či lháře. Kritika vlády se v očích mnoha lidí rovná levicovému názoru. Vůbec nechápou, že vládu lze kritizovat i „zprava“. Myslel jsem si, že něco podobného si málokdo k prezidentovi troufne. Mýlil jsem se. Propaganda pokračuje. Opět se objevují věty, že vládu tlačí čas. Že včera bylo pozdě. Že Bezděkova komise vypracovala to a ono…

Je až neuvěřitelné, jak je pro mnohé komentátory bezcenná svoboda. Prezident píše, že musí být jasně řečeno, že státem vyplácený důchod má znamenat pouhé základní zabezpečení člověka na stáří a že všechno navíc už bude jen a jedině jeho svobodnou, dobrovolnou volbou. Prý je to alibistické. Co je alibistického na tom mít možnost svobodně a dobrovolně se rozhodnout?

Pokud prezident reformu nepodepíše, tragédie to nebude. Navržená reforma je paskvil a je nepřipravená. Ano, čas běží. Ano, reforma je třeba. Ano, jsou zde demografické faktory. Ano, je to drahé. Jenže podepsat špatnou reformu je ještě dražší. Navržená reforma je tak špatně skousnutelná pro opozici, že ji příští vláda zřejmě ihned změní. Je dost možné, že se tím odstartuje permanentní reformování důchodové reformy. Tato permanentní změna bude mnohem dražší než pokračování diskuse o pár měsíců či kvartálů. Ano, mnozí se už třesou, jak si s reformou přivydělají, ale ještě by mohli chvíli vydržet.

Kritika už přichází dokonce i ze samotného NERVu. V poslední době NERV neustále někdo opouští. Čím dál tím více lidí má odvahu říci nahlas, že reforma nedopadne dobře. Že skončí podobně, jako v Maďarsku nebo v Polsku – v obou zemích se již mění původně nastavená pravidla reformy.

Škoda, že v Parlamentu nesedí lidé s jasným názorem. Miloš Zeman mě nedávno v tisku označil za pravicového ekonoma – a já přesto s úžasem zjišťuji, že najednou vlastně hájím pozice levice! S lidmi, kteří kdysi v Parlamentu bývali, jako třeba Miloš Zeman nebo Václav Klaus, jsme nemuseli souhlasit. Mohli jsme si ale být jisti, že jejich názory jsou buď jednoznačně pravicové, nebo jednoznačně levicové. Dnes již politika není o vizích a ideálech ani trochu. Je podle mne jen o penězích.

Napsáno v pondělí 7. března 2011 pro server českapozice.cz

Link:
http://www.ceskapozice.cz/byznys/ekonomika/vaclav-klaus-nemel-podepsat-tenhle-nepripraveny-penzijni-paskvil