Bývalý švédský ministr financí Anders Borg nedávno prohlásil, že letos vidí několik rizik. Jeho poznámky jsou podle mě zásadní a rád bych se u nich zastavil. Podle Borga nás čeká:

1. Rok politického populismu
Rizika podle bývalého švédského ministra financí nesou tato jména: Donald Trump, Jeremy Corbyn, Alexis Tsipras, Nigel Farage, Marine Le Pen.

Ekonomiky budou mít problémy a někteří lidé je budou chtít léčit populismem. K tomu bych dodal jen to, že to už nyní vidíme v řadě zemí a dokonce i u nás. Trend jen nebude na síle. Krátkodobě z toho nic neplyne, dlouhodobě vše směřuje k zásadním změnám v Evropě. Vyloučit podle mě nelze ani rozpad eurozóny a EU. To, že se mluví o zúžení Schengenu, je jen začátek.

2. Globální nejistota a uprchlická krize
Událostí roku 2016 budou prezidentské volby v USA. Půjde o to, zda zůstanou USA globální mocností číslo jedna. Ukazuje to vývoj na Blízkém východě. Západ neví, jestli je Rusko spojenec či není. V Evropě půjde o uprchlíky. UNHCR tvrdí, že je globálně v pohybu 60 milionů lidí.

Švédský politik tvrdí, že počet imigrantů do Evropy v letech 2016 a 2017 klesne, ale zůstane nad průměrem posledních let. Tady nevím, proč by to tak mělo být a nedivil bych se opaku. Kumulovaně bych se nedivil v příštích letech příchodu až 5 milionů lidí. Vše bude záležet na tom, kde všude se bude válčit. Příchod imigrantů zvýší veřejné výdaje, což podpoří růst HDP, zároveň ale přitvrdí situaci na trhu práce, což přidusí růst mezd a inflaci. Moje poznámka k tomu je, že v Evropě žádná inflace nyní není a ECB se ji snaží vyvolat. Politiky se tak dostanou do konfliktu. Budeme tedy mít ve spřežení dva koně, kde každý půjde jiným směrem, což indikuje mizerný růst. Vedlejším efektem veřejných výdajů bude další růst dluhu. Ten bude zejména pro Francii velkým problémem.

3. Referendum o Brexitu
Problémem referenda je, že u něj nelze vyloučit žádný výsledek a vše záleží na dění těsně před referendem.

Bývalý švédský ministr předpokládá, že Británie zůstane v EU, protože vystoupení by bylo devastující. Tady je otázkou pro koho devastující. Já si nejsem jistý, že bylo devastující pro Británii. Londýnské banky by podle mě na tom vydělaly a následně celá Británie, kde finanční sektor hraje nezvykle velkou roli. EU bez Británie by naopak ztratila mnoho. Konkurenceschopnost vůči USA a Japonsku by poklesla. Vystoupila by bohatá a technologicky vyspělá země s nejlepším školstvím v EU. Čekám proto letos kolem Brexitu velkou falešnou propagandu na obou stranách. Voliči budou nakonec ve falešných faktech ztraceni, což komplikuje odhad výsledku referenda.

4. Role Ruska ve světě
V. Putin změnil Rusko z outsidera ve světovou velmoc, což dokázal na Krymu a v Sýrii. Sankce ho nezlomily.

To ale nic nemění na tom, že má Rusko nízkou porodnost, vysokou úmrtnost mužů kvůli konzumaci alkoholu a ekonomika stojí jen na nerostném bohatství bez nových technologií. To dlouhodobě nepovede zem k růstu. Naopak to bude svět destabilizovat. Já bych navíc dodal, že pokud ještě poklesne cena ropy, tak bude Rusko vystaveno riziku bankrotu, a proto očekávám tlak na válku na Blízkém východě, což by vyhnalo ceny ropy nahoru. Rusko nutně potřebuje cenu ropy vysoko.

5. Slabý růst a vrtkavé trhy
Růst globální ekonomiky bude slabý.

Na finančních trzích se to bude mlít. Problémem je zpomalující Čína a tonoucí Evropa. Svět by potřeboval větší rozvoj start-upů a digitalizace ekonomiky. Bojím se, že to je jenom přání. Zatím digitalizujeme jen služby, a to je málo.

6. Reformy v Číně

Na těchto úvahách mě zaujalo hlavně to, že bývalý švédský ministr financí vůbec má nějaké vize o globální ekonomice. Já jsem si už zvykl na české ministry financí, kteří prostě žádné vize nemají. Žijí si jen v tom, zda posunout DPH na 15 nebo 17 %, a nic víc nevnímají. Globální vývoj, který je pro českou ekonomiku stěžejní, nevnímají. Anders Borg má vzdělání a praxi vhodnou k výkonu funkce ministra financí (byl hlavním ekonomem jedné ze soukromých švédských bank – jinými slovy – nedělal jen politiku, ale i pracoval). A to na švédském ministrovi oceňuji, ačkoli ne ve všem s ním souhlasím.

Já bych osobně viděl rizika ještě trochu jinde:

1. Globální akciové trhy jsou přehřáté a rostou jen díky penzijním systémům

2. Centrální banky napumpovaly do globální ekonomiky tolik peněz, že jsou přehřáté i trhy dluhopisů

3. Svět je předlužený. Nejde přitom jen o dluh států, ale i korporací a domácností. Na planetě máme už většinu vyspělých zemí, kde tento kumulovaný dluh přesahuje 200 % HDP a u více než 5 zemí 300 % HDP. Růst na dluh nemůže pokračovat donekonečna. Letadlo jednou narazí a přijde dominový efekt bankrotů. Už nepůjde jen o malé Řecko.

4. Regulace dusí ekonomiku. ECB tak zregulovala bankovní sektor, že má problémy se ziskovostí. Trh proto začne banky obcházet, což vyústí v něco těžko predikovatelného. Obecně to Evropa s regulací přehnala, což ji bude globálně oslabovat.

5. Růst úrokových sazeb v USA povede k odlivu kapitálu z rozvíjejících se ekonomik, což může vyvolat pád tamních bank i politických garnitur. Prostě něco jako Asijská chřipka z devadesátých let se může snadno opakovat. Jsme na „dobré“ cestě.

6. Budou pokračovat měnové války, kam řadím i rozhodnutí ČNB intervenovat proti koruně. Intervence přitom nebudou trvat věčně, a čím déle potrvají, tím více škod napáchají, protože ekonomika bude žít na dopingu. Místo toho, aby byla donucena k vnitřním změnám, budou se zakonzervovávat i málo produktivní technologie. Jinými slovy, ČR zůstane jen montovnou a skladem pro Německo. Opuštění intervencí přitom může vyvolat velké turbulence podobně, jako tomu bylo ve Švýcarsku.

7. Pumpování peněz do ekonomiky trvá už nezdravě dlouho. Výsledkem je tisk peněz pro ty, kteří investují na uměle přehřátých trzích. Tam obecně investují bohatší lidé. Kvantitativní uvolňování tak podle mě nezdravě rozevřelo nůžky mezi vrstvami společnosti. Dlouhodobě se přitom ukazuje, že ekonomiky s velmi vyrovnanými příjmy nerostou a ekonomiky s velmi nerovnými příjmy končí společenskými převraty. Rozdíly mezi společenskými vrstvami by proto měly být rozumné, což možná už mnohde není. Řady chudých rostou, řady bohatých pro mnohé překvapivě také rostou, ale střední vrstva mizí.

8. Ropa podle mě ještě nedosáhla svého dna. Je jí na světě moc. Přináší to nové nečekané problémy. Kanadský dolar oslabuje, norská koruna oslabuje, padají i akcie. Řada lidí chápe, že v důsledku toho bude mít problémy i bankovní sektor. Nízká cena ropy přinese bankrot některých těžařů, což se projeví ve špatných úvěrech zaangažovaných bank a může to skončit podobným letadlem, jako tomu bylo u podřadných amerických hypoték v roce 2008