Včera jsem vzal dceru do Divadla Komedie na Amazonky. Po tragicky špatné hře Nepřítel lidu jsem se toho v Komedii bál, ale nebylo to špatné. Na hru jsem chtěl jít zejména proto, že je ověnčená mnoha cenami. To je teoreticky příslibem kvality, i když víme, že když rozdělují ceny odborné komise, tak se spíš rozdělují kamarádům než těm, co jsou vážně dobří, proto ekonom vždy preferuje ceny diváků a nejlépe jen návštěvnost. Tentokrát si podle mě ale vystoupení zaslouží ocenění.

Schválně ovšem používám slovo vystoupení, protože podle mě to je spíš show než divadlo. Ve vystoupení se téměř nemluví. Na jevišti se objeví čtyři bojovnice, které předvádí něco mezi moderním tancem a bojovým uměním. Některé scény jsou vážně velmi originální. Když si holky vezmou dlouhé biče a začnou mrskat nad diváky, měl jsem chvíli stažené pozadí. Jednak proto, že prásknou mě, a jednak že prásknou sebe. Jindy si zase vezmou gumové lano a bojují ve vzduchu při ohromných skocích a opět proletí až k divákům. Už mi tu chyběla jen ohnivá show k dobré estrádě.

Snaha o jakési divadlo je, když se tam holky začnou podřezávat a všude po nich teče umělá krev. To je sice efektní, ale dost eklhaftní.

Toto lze na rozdíl od Nepřítele lidu považovat za alternativní umění, i když se přiznám, že můj šálek kávy to není.

Za zmínku stojí doprovodná hudba, která mi stylem připomínala rockovou operu. Kytara, basa, syntetizátor a dynamické bicí dvou bubeníků. Hudba podle mě skvělá, ve smyslu vhodná k tomuto vystoupení.

Obecně bych řekl, že se holkám možná podařilo najít něco, co jednou budeme hodnotit jako nástupce baletu. Myslím, že mladé lidi to bude v průměru bavit víc než balet. Rychlou dobu nezastavíš.

Samotnou otázkou pro mě zůstává, jak chce vedení divadla tuto scénu uživit. Už jsem byl v Komedii dvakrát. Ani jednou podle mě nebyla zaplněna z více než 50 %. Těžko se to odhaduje, ale včera tam byla možná jen třetinová obsazenost. V první řadě byla možná polovina míst volná. To bývá normální v posledních řadách, i když v komerčním Kalichu jsem to neviděl nikdy. Obvykle přitom platí, že když je divadlo dotované, tak má levné lístky a nedají se sehnat. Tady je něco špatně. Nemusí to být hrou, může to být marketingem apod. Nicméně dlouhodobě nevyprodat dotované divadlo nedává ekonomicky smysl. Možná si divadlo ještě hledá diváky. Uvidíme.

Napsáno: 19. února