Včera jsem zažil kulturní šok. Šel jsem do divadla Komedie na „Nepřítel lidu“ od Henrika Ibsena a naivně jsem čekal, že uvidím dílo Ibsena v nějaké lehce upravené podobě. V posledních letech jsem byl na všem, co se hrálo v Městských divadlech pražských a nic nebylo špatné, a proto jsem ani moc nečetl, o čem hra bude. A to byla chyba! Pražští politici se vloni rozhodli vyměnit vedení Městských divadel pražských a výsledek je tady. Dali prostor mladým divadelníkům říkajícím si Lachende Bestien, kteří usilují o maximální originalitu za každou cenu. Je to taková hra na umění a zneužití Ibsenova jména k šíření ekoterorismu, protože hra toho s Ibsenem nemá moc společného.

Byl jsem zoufalý! Snaha o originalitu vede i k tomu, že jeden člověk hraje ve stále stejném oblečení více rolí (nemá smysl říkat černému obleku kostým), což vnáší do hry zmatek. Nicméně v poloprázdném divadle se lidé kolem mne smáli a asi se i bavili. Já jim vůbec nerozuměl. Prohlížel jsem si je a měl pocit, že do tohoto divadla nepatřím. Proti lidem kolem jsem byl starý. Jako jediný jsem měl sako. Všichni okolo měli svetry, beďary a rašící vousky. Říkal jsem si, že tak nějak si představuji obyvatele Kliniky. Nicméně při odchodu se ukázalo, že kdesi vzadu seděl i režisér Krobot. Ten se podle výrazu tváře zdál spokojený.

Hra byla pro mě velmi špatně stravitelná a místy naprosto nepochopitelná. Nicméně i tak bylo jasné, že si režisér vzal na paškál kapitalismus. Ten je podle něj výzvou pro liberální demokracii. V závěru znásilněné Ibsenovy hry se objevuje čtení projevu patnáctileté Švédky Grety Thunbergové, která upozorňuje na klimatické problémy tím, že místo do školy chodí protestovat před parlament.

Najednou jsem měl pocit, že alespoň tady není hra úplnou ztrátou času. Jestli jsem autorům dobře porozuměl, chtěli vyjádřit, jak jsou lidé hloupí, když tvrdí, že mají rádi děti a současně jim ničí planetu.

Najednou mě napadlo, že znám hodně lidí, kteří se opravdu velmi bojí imigrace. Bojí se, že sem přijdou imigranti, vyvraždí nás a podobně. Někteří politici se jim vysmívají a říkají, že je tady 12 imigrantů a že kdo se strachuje, je blázen. Podobně na mě působí tito aktivisté: Oni se také šíleně a opravdu upřímně bojí o planetu. Vážně nechtějí děti, protože čekají, že se na této planetě nebude dát za dvacet let žít. Jsou tou myšlenkou posedlí a vymýšlejí neskutečné blbosti - podobně jako ten pán, co kvůli migrantům podřezával stromy u železničních kolejí. Takže když nic jiného, hra alespoň ukáže pohled „z té druhé strany“.

Na Idnes dali hře 60 %. Já dávám hře nula 0 %. Za loňský rok jsem byl odhadem na 80 hrách. Ani jedna nebyla tak špatná jako tato. Bohužel po změně vedení Městských divadel pražských tohle platíme z našich daní. Katastrofa!

Napsáno 14.2.2019