Konspirační teorie se stávají skutečnou zábavou v okamžiku, kdy se na jejich stranu postaví jinak seriózní vědci. Má vláda v úmyslu českou společnost pod pláštíkem boje proti koronaviru ve skutečnosti promořit? A nebylo by to nakonec lepší?

V poslední době jsem zaznamenal názory některých seriózních vědců, kteří se vyjadřují k pandemii v tom smyslu, že česká vláda se ve skutečnosti pod pláštíkem kroků k potlačení koronaviru snaží naši společnost promořit. Tedy odborně řečeno, že koná systémové kroky ke snížení vnímavosti společnosti vůči viru. Tento názor, v různých podobách, vyjádřili třeba Jaroslav Flegr, Zdeněk Hel, v nepřímé podobě jsem ho zaregistroval u Václava Hořejšího i dalších.

Zní to poněkud fantasticky? Přesněji, zní to stejně nereálně jako mnoho jiných fakenews? Na rozdíl od nich existuje dokument, stanovisko, které vydala Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny z 13.4.2020, který přesně toto doporučuje. Oficiálně nebyl nikdy anulován ani nahrazen jiným. Je tedy možné, že stále tvoří základ státní politiky proti koronaviru a že vše ostatní je pouze efektní tanec pro veřejnost?

Za 15 let praxe ve firemním poradenství jsem se dvakrát setkal se situací, kdy zásadní průšvih vznikl díky tomu, že management uskutečňoval jinou strategii, než jakou kázal navenek. Poprvé to bylo ve větší rodinné firmě, která byla ve špatné situaci. Management věděl, že ji nemůže zachránit, a tak připravoval likvidaci, ale s ohledem na množství rodinných vazeb oficiálně provádět „program obnovy“. Druhým příkladem pak byla průmyslová firma, která investovala velké množství prostředků do vývoje projektu, který však nemohla dotáhnout do konce. Na jednu stranu se tak pokračovalo ve vývoji, na stranu druhou byl realizován „exit“.

Oba dva případy měly řadu věcí společných. Oficiálně probíhal jeden postup, fakticky byl uskutečňován jiný. V obou případech bylo na velkou část zaměstnanců hráno „divadlo“ s cílem udržet je v klidu, přinejmenším po co nejdelší dobu. V obou případech se po čase našli lidé – velmi inteligentní – kteří dvojí hru vedení prokoukli a začali na ni upozorňovat, právě jako naši vědci. V obou případech jim zprvu nikdo nevěřil a jejich názory považoval za absurdní. V jednom z obou případů se dokonce jaksi nedopatřením objevil dokument, který ukazoval na skutečné záměry managementu – většina jej tehdy považovala za podvrh. V obou případech to dopadlo konfliktem, který firmu rozvrátil, jedna z nich pak přestala existovat.

Také zde vidíte řadu analogií s vládou, s její epidemickou politikou? Já také a jsou rozhodně velmi zajímavé. Přesto si nemyslím, že naše vláda hraje dvojí hru a že pod kapotou pandemických opatření je ve skutečnosti snaha nechat koronavirus projít populací, a tím ji imunizovat.

Aby skrytá strategie fungovala, musí i ta viditelná mít nějaký systém; úplně nejlepší by bylo ji sestavit tak, aby sice působila logickým a fungujícím dojmem, ale ve skutečnosti byla zcela bezzubá. Lidé by měli být přesvědčeni, že management jedná logicky a že má to, co dělá, promyšlené. Pak budou v klidu a na pozadí tohoto klidu budou probíhat kroky skutečného postupu.

To se ale u nás neděje. Kroky exekutivy se, řečeno manažerským jazykem, jeví jako reaktivní a operativní. Vláda podniká opatření, některá jsou drakonicky brutální, jiná už na první pohled bezzubá, kterými viditelně reaguje na měnící se situaci. Znepokojivé je, že nedává najevo žádný jasný cíl nebo metu, ke které by management opatření směřovala. Stejně tak se nezdá, že by opatření byla konzistentní jak co se intenzity, tak očekávaného efektu týče. To je nejen nemanažerský přístup, ale v případě, že by pod jeho povrchem existovala nějaká více cílesměrná strategie, o které bychom neměli vědět, lze předpokládat, že tato „povrchová“ nedostatečnost by této strategii více škodila, než prospívala.

Dokument, který jsem odkazoval na začátku tohoto příspěvku, hovoří o systémových opatřeních pro snížení vnímavosti. Pokud bychom chtěli přijmout taková systémová opatření, znamenalo by to vytvořit podmínky pro pozvolný, ale současně masivní a trvalý průběh epidemie. Místo toho jsme doposud zaregistrovali tři dílčí vlny, střídané zásahy na jejich zabrzdění.

Na základě toho, co jsem zde popsal, si myslím, že vědci, kteří v činnosti vlády vidí skrytou snahu o promoření České republiky, ve skutečnosti pouze nechtějí nebo nedovedou přijmout fakt, že neexistuje žádná jasná a cílesměrná koncepce. A že to, v čem vidí skrytý význam a postup, se ve skutečnosti nachází nahodilost, reaktivní rozhodování tzv. "ve vleku situace" a převažující mikromanagement. Upřímně řečeno si nejsem jist, zda by to řízené promořování nebylo nakonec lepší…
Hezký den.