Od útoků ve vládní čtvrti Osla a na ostrůvku Utøya uplynulo devět let. Každým rokem se v tento den ozývá sociálně demokratická strana a spolu s dalšími hlasitě mluví, ne-li křičí o nenávisti. Ovšem kdo ji v obyvatelstvu pěstuje a proč nebudou dokumenty vyjadřující se k útokům zveřejňovány po dobu 60 let?
Někteří Češi mi dříve tvrdili, že Češi jsou málo empatičtí. Totéž se asi nedá říct o Norsku, kde podle některých panuje „emokracie“.
Lidé mají delší dobu plné zuby „rasistické pizzy“, kterou servírují zaměstnanci médií, politici a různí odborníci či rádoby odborníci takřka každý den v podobě již jednou zpracované látky v novém balení, přičemž posledním datem balení je v Norsku v mnoha případech 22.7.2011 a strašákem, jenž bývá vytahován za účelem odzbojení/umlčení kritiků a (znovu)nastolení definovací moci je masový vrah Breivik i další podobného ražení.