Prý podrazí nohy ekonomice. Utrácení z tzv. ropného fondu je na maximu. Příští rok se z fondu utratí „jen“ o šest miliard norských korun více, čili z 225,1 miliard celých 231,1 miliard, což je oproti letům 2015 až 2016 o třetinu méně.
Vláda stále dodržuje tzv. „pravidlo jednání“, tzn. plán na dlouhodobé postupné a uvážlivé utrácení. To obnáší, že nebude utrácet víc než to, co odpovídá odhadovanému zisku fondu, tj. tři procenta hodnoty fondu ročně. Peníze z tohoto fondu tvoří přes 17 % z celkové částky výdajů státního rozpočtu na rok 2018.

Utrácení z fondu výrazně roste již od r. 2001 a stává se stále důležitějším zdrojem financování státního rozpočtu. Na začátku r. 2017 měl tzv. ropný fond hodnotu 7,510 miliard norských korun. Očekává se, že bude silně růst až do r. 2025, kdy má díky dalšímu růstu globálních akciových trhů dosáhnout hodnoty 10,698 miliard korun. Až do r. 2025 bude prostor pro zvyšování ročních útrat o 26 miliard. Takový je odhad vlády a serveru www.e24.no. Vlády zvýšily utrácení z fondu za posledních deset let o 167,5 miliard korun.

Současná norská vláda zdvojnásobila utrácení z fondu oproti minulé sociálně demokratické vládě. Přitom by vláda mohla utrácet až 54 miliard korun, než bude porušeno tzv. pravidlo jednání, což odpovídá dvou procentům norského HDP mimo ropný průmysl. Dokud existuje pravidlo, podle nějž vláda nemá utrácet přes tři procenta ze zisku z tzv. ropného fondu, rozhodly se nové vlády utrácet zhruba stejnou částku jako předchozí vláda, ať už levicová či pravicová.

Poté co v r. 2013 nastoupila současná norská vláda, vyjádřil se Oystein Dorum, tehdejší hlavní ekonom největší norské banky Den norske bank a jeden z ekonomů, na něž se norská média nejčastěji obracejí, v tom smyslu, že nevěří, že vláda využije více peněž ze zisku z tzv. ropného fondu než předchozí socialně demokratická vláda. Stačilo by utratit o miliardu norských korun více než minulá vláda, a budou jí každý den připomínat, že nedovede dát přednost některým účelům před jinými. Navíc se v nadcházejících letech čekají nižší příjmy z ropy a plynu a také nižší zisky z fondu.

Hlavním argumentem na zvýšení nákladů bývá slabší růst ekonomiky. Ekonomové se vesměs shodují na tom, že lehce expanzivní státní rozpočet neznamená ohrožení úrokové hladiny. Nicméně příliš rychlé vtahování „ropných peněz“ do hry žene výdaje a mzdy/platy nahoru a není dlouhodobě udržitelné. Pro jakoukoliv vládu je prý zdravé znepokojovat se tempem utrácení, jenž může vytvořit „bublinky“ a ohrozit norské zájmy. Zdrženlivost ve zvyšování výdajů je proto na místě, citují norské komentátory různá tamní média.

V loňském roce vykazovalo Norsko poprvé za více než 25 let schodek. Výdaje rostly více než příjmy (ovšem ty z tzv. ropného fondu nejsou zahrnuty). Přibližně v stejné době přišla zpráva o tom, že při stávajícím stavu utrácení bude tzv. ropný fond do r. 2043 vyčerpán. Za výpočtem stojí zmíněný ekonom Dorum.

I kdyby bylo utrácení poloviční, než bylo v letech 2014 až 2017, a i kdyby měl fond čtyři procenta reálního zisku, bude výhledově vyčerpán. Podle Doruma se musí rozpočtová politika výrazně zpřísnit, aby zůstal kapitál fondu také budoucím generacím. Dorum ale nevěří, že by budoucí vlády vedly státní finance slepě do propasti.

Loni tzv. ropný fond prodělal 268 miliard norských korun kvůli silné koruně. Rovněž Oystein Olsen, ředitel centrální banky, varuje již několik let před utrácením z tzv. ropného fondu. Z historické perspektivy by mělo utrácení již dosáhnout svého maxima, jelikož nevíme, kde to maximum je. Bude-li dosaženo, žene nás to do výhledově nekonečných škrtů.

Jan Ludvig Andreassen, hlavní ekonom finanční skupiny Eika míní, že vláda naprosto přehlíží vůbec největší riziko hospodářství, totiž to, že dojde k silnému ochlazení trhu s nemovitostmi. Uvádí to deník Dagens Naringsliv. Andreassen neví, jak rychle takový obrat může přijít a jaký bude mít rozsah. Ceny nemovitostí totiž nyní v příkrém protikladu k minulosti již pět měsíců v řadě padají.

Již před Vánocemi si mohou Norové začít utahovat opasky kvůli klesající hodnotě nemovitostí. Míra zadlužení dlouho roste více než příjmy a obyvatelé jsou finančně zranitelní. Zároveň jsou daňové úlevy, jež mají údajně podporovat růst, částečně financovány utrácením z tzv. ropného fondu. Avšak úlevy jsou kamuflovány zvýšením jiných položek celkové daňové zátěže.

Ministerstvo financí odhaduje růst ekonomiky mimo ropný průmysl pro příští a přespříští rok ve výši 2,5 a 2,6 % HDP, spotřeba Norů stoupne v r. 2018 o 3,2 % a růst ročního platu bude tříprocentní jak příští, tak přespříští rok. V roce. 2018 se očekává zahájení stavby 38 000 nových bytů a domů. Přitom je stále více starých i nových bytů i domů, které se obtížně prodávají. Pokles cen na trhu s nemovitostmi může mít řadu následku pro vše, co ministerstvo předvídá. Investice do bydlení tvoří 7,5 % HDP Norska mimo ropný a plynárenský sektor a spotřeba Norů takřka polovinu HDP.

Norské vlády nemusí být tak ctižádostivé ani odvážné, ani nemusí myslet na to, aby se polepšily. Dnešní vláda uzavřela s předchozí sociálně demokratickou vládou kompromisní dohodu o zdanění. Dělnická strana ani nepředložila alternativní rozpočet, jež by ozřejmil odstup k pravicové vládě. Uvádí to deník Dagsavisen.

Tentýž deník píše, že podle odborníků Norského statistického úřadu nebude v budoucích letech stačit efektivizace a Norové budou muset kvůli výdajům na infrastrukturu, obranu a stárnoucí obyvatelstvo „ujídat“ stále více z ropného fondu, jež měl být vyhrazen budoucím důchodům. Klesá podíl pracujících občanů a roste počet přistěhovalců, což obnáší větší výdaje. Pak nezbyde, než příjmout vyšší daně a poplatky.