V Norsku právě padl rozsudek v nejzávažnějším obvinění, které bylo od druhé světové války vzneseno proti (již bývalému) norskému policistovi.
V jednom z nejzávažnějších procesů norského soudnictví se řešila vina Eirika Jensena. Ten přijímal úplatky za mlčenlivost od Gjermunda Cappelena, který byl obviněn z pašování obrovského množství hašiše.

Soud odsouzeným neuvěřil, přestože spolu komunikovali formou květnatých kódovaných sms zpráv. Jejich mystická slovní spojení zaujala ovšem veřejnost. Pěkné počasí, sluníčko a bezvětří mělo označovat dostupnost odesílatele. Řemeslníci se u mě staví večer znamenalo, že se sejdou zajímaví lidé. Moje sestra potratila bylo sdělení, které znamenalo stáhnout se z toho, co se zrovna dělá. Obvinění dostali nejvyšší možný trest (21 let, stejně tolik bylo vyměřeno teroristovi Breivikovi), nicméně je jisté, že se budou odvolávat. Přitom Jensenův nadřízený, policejní ředitel, neměl o jeho nekalé činnosti tušení, naopak Jensena povyšoval.

V současné době se také rozjíždí daleko rozsáhlejší soudní řízení v případu zločinného spolčení. Ve srovnání s ním předchozí případ bledne.

Polovina obvinění v trestních případech, které se soudily v loňském roce, měla něco do činění s drogami. Celkem se týkaly více než 20 000 osob. Podle norského statistického úřadu stoupl za deset let počet osob, jež byly trestány za užívání a držení menšího množství drog, o 43 %.

Podle kusých dostupných informací je bilance kriminality zatím ve prospěch Norska: Mezi nejčastější delikty, jichž se Češi dopouštějí v Norsku, patří pašování drog. ČR a Slovensko převzaly k výkonu trestu několik českých a slovenských občanů, kteří si ve Skandinávii odpykávali dlouholeté tresty za pašování a prodej drog. Do některých takových případů byli zapleteni i lékaři a lékárníci.

Nekompromisní boj s drogami nenesl ovoce. Závislost přitom roste daleko více v Norsku než v ostatních evropských zemích. Zatímco bylo Norsko ještě na začátku 90. let 20. století zemí s malými problémy v této oblasti, je situace dnes jiná. Nucená léčba jako součást řešení problémů závislosti je několik let důkladně probírána v diskusích.

Norsko zabavilo téměř 40 % veškerého evidovaného zabaveného metamfetaminu v Evropě. Takové jsou údaje EMCDDA, agentury EU pro problematiku drog. Navíc bylo podle výsledků projektu Drugmon ve stokách v Oslu nalezeno tolik stop po metamfetaminu, že se Norsko umístilo na nejvyšších příčkách žebříčku spolu s Českou republikou a Finskem. Podle těchto nálezů je spotřeba v Oslu 30krát vyšší než v Stockholmu. Podle jiné analýzy je Oslo o víkendech na špici před nizozemským Eindhovenem a belgickými Antverpy a ve všedních dnech na třetím místě, pokud jde o užívání narkotické látky MDMA.

Neustále se objevují další a další nové drogy, hlavně syntetické konopí a smíšené drogové látky, jejichž účinky nikdo nezná. Bývají vysoce účinné, a proto je předávkování velice snadné. Zdravotnický personál obecně nemá vědomosti o tom, jak léčit lidi, kteří si aplikovali tento druh drog. Často neexistuje žádný protijed. Uvádí se to v časopise Tidsskrift for den norske legeforening. Roste počet úmrtí spojených zejména s drogou parametoxymetamfetamin, která se podobá amfetaminu.

Zároveň se hledají nové způsoby, jak zneužívat stávající léky. To se před několika lety týkalo náplastí Fentanyl (přípravek stokrát silnější než heroin na bázi morfinu) na rakovinu. Tablety lze snadno a diskrétně objednávat přes internet, není třeba vyhledávat uživatelská či zločinecká prostředí. Přitom ale nikdy nevíte, co vám zašlou za pilulky.

Hodně se mluví a píše o tzv. designových či módních drogách, u nichž bývá minimální rozdíl mezi dávkou, po níž pocítíte opojení a smrtelnou dávkou. Podle serveru www.lommelegen.no bylo v Norsku od r. 2010 nahlášeno přes sto nových psychoaktivních látek. Nejsou upraveny mezinárodními protidrogovými smlouvami, ale i tak představují hrozbu pro zdraví podobnou klasickým omamným látkám. Balení je označeno podle všeho zákonnými účely užívání, jako např. chemikálie určené pro výzkum, sůl do koupele či výživa pro rostliny. Některé z těchto látek mají opožděný účinek, což někdy přiměje uživatele k tomu, aby si aplikoval další dávky, zatímco čeká na účinek té první.

Zástupci policie vysvětlují stále rostoucí množství zabavených drog nikoliv efektivnějšími policejními zátahy, nýbrž rostoucí potřebou lidí stále častěji sahat k omamným látkám. Společnost prý neumí začleňovat osoby, které se nedokážou vypořádat s každodenním životem. Začíná to třeba útěkem z reality, psychickými chorobami, poruchou ADHD, úzkostí, přejde se na užívání tablet a léčiv na recept, příp. k alkoholu a skončí to nitrožilním podáváním drog.

Bezmála 300 Norů umírá ročně na předávkování drogami, což je v evropském měřítku hodně. Třeba ve Španělsku a Portugalsku se jedná o 10 až 20 úmrtí ročně. Jedním z důvodů je prý uskutečňování informačních kampaní, aby si narkomani heroin aplikovali kouřením místo injekcemi do žil.

Kdo za to podle Norů může? Podle průzkumu norského Státního ústavu pro výzkum zneužívání omamných látek prostřednictvím serveru www.abcnyheter.no si lidé mohou za svou závislost, ať je to na kokainu, heroinu, amfetaminu, hašiši, léčivech na uklidnění, šňupacím tabáku, kouření, alkoholu či hazardních hrách sami. Dotázaní nechovají k závislým mnoho sympatií, na druhou stranu ani vůči nim necítí vztek. Zároveň jsou Norové ochotní utrácet z veřejných prostředků finance na zlepšování životní úrovně narkomanů či na léčbu odvykání závislosti. Věří, že narkomani si zaslouží více pomoci než jiní lidé.