Jsou Norové rozmazlení?
Pokud někdo tvrdí, že jsou líní, bývají zpravidla odbyti s tím, že lenost existuje především tam, kde je to třeba tiše akceptováno.
A to u těch obyvatel, u nichž je to tradice.
Jinak je to prý mýtus.
Svádí se to na příliš benevolentní pravidla a jejich nedůsledné uplatňování, aby vám byla uznána nemocenská či příliš výhodná podpora, dále na častý výskyt duševních onemocnění způsobených nátlakem, stresem a požadavky na co největší dokonalost. Jsou mladí lidé rozmazlení a nejsou schopní fungovat v náročném zaměstnání, jehož očekávání je zaskočí? A nejsou snad na vině také postoje jejich rodičů? Někteří lidé si myslí, že je to tím, že Norsko mělo delší dobu nízkou nezaměstnanost a také tím, že pokud trh práce nahrává uchazečům o zaměstnání, klesá pracovní morálka i kapacita.
Je pracovní morálka Norů špatná? Podle Oysteina Spetalena, snad nejbohatšího inženýra v Norsku, a zpravodajského serveru www.nettavisen.no, jsou Norové v práci neuvěřitelně šikovní, dokončují ji, jsou precizní, zodpovědní a jsou zvyklí pracovat pod tlakem. S pracovní morálkou prý nemá nic společného, když řemeslníci nechají práci rozdělanou. Na rozdíl od lidí, kteří pracují načerno, jsou vázáni předpisy mj. o pracovní době. Třeba na stavbách je již naprosto běžné, že více než třetina dělníků nemá karty s údaji o tom, kdo jsou a pro koho pracují.
Okresy v řídčeji osídlených částech Norska dostávají státní podporu na ubytovávání uprchlíků a okresy podporují firmy zaměstnávající tyto osoby. A tak třeba vyhodí z práce místní, aby jejich místa obsadili třeba Tamily, Syřany či Afghánci. Převaha jistých etnik v určitých profesích vede k určité zranitelnosti a novým problémům. Deník Verdens Gang uvádí, že každý pátek musí mnoho pacientů v nemocnici čekat, jelikož někteří taxikáři dávají přednost páteční modlitbě a je tedy obtížné sehnat dostatek taxíků.
Mít vzdělání, zkušenosti a kvalifikaci neopravňuje automaticky k práci, ať jste kdokoliv, jmenujete se jakkoliv a jste odkudkoliv. Stojíte stejnou frontu, vaše papíry jsou v té samé kupě jako stovky a tisíce dalších. Ano, jsou i tací jako například inženýr, jenž pracoval patnáct let na ropné plošině v Africe a poté, co přijel do Norska, musel opakovat matematiku na střední škole. Stejně tak existuje ekonom smažící burgry na čerpací stanici, magistra s obratnou norštinou myjící podlahy, či návrhář doplňující regály v supermarketu. Překvalifikovaní lidé nemohou svou kvalifikaci vždy plně využít. Někdy je to kvůli jejich cizímu jménu, jelikož Norové raději zaměstnají někoho s norským jménem Knut, než se jménem Mohammed a to i tehdy, když oba vyrůstali v Norsku a mají to samé vzdělání a stejnou praxi. Uvádí to server www.forskning.no
Podle jiné zprávy z Vysoké školy v Oslu a Akershusu zprostředkované deníkem Klassekampen se stejně kompetentní přistěhovalci setkávají s většími kariérními překážkami pro získání práce na vysokých školách a ve výzkumných institucích, a to navzdory své ctižádosti. Za tím vidí autoři zprávy skryté mocenské poměry a udržování kultury na pracovištích, kde se starají o to, aby se nováčci podobali stávajícím zaměstnancům, pokud jde o postoje, hodnoty, společenské postavení a etnickou příslušnost.
Podle zprávy Národního úřadu pracovního prostředí a zdraví (Nasjonal overvaking av arbeidsmiljo og helse) je přes 90 % dotázaných s poměry na pracovišti spokojeno. Deník Dagbladet uvádí, že Norové ve větší míře rozhodují o vlastní pracovní situaci a díky pracovnímu klidu, náhradnímu volnu a dovoleným pracují méně. Týmová práce a střídání úkolů je běžnější v Norsku než v EU. Norští pracující mají ve větší míře pocit, že se podílejí na rozvoji firmy či organizace a cílech pro vlastní práci a jsou svými nadřízenými povzbuzováni činit důležitá rozhodnutí. Více Norů než pracovníků EU prošlo za poslední rok školením placeným zaměstnavatelem. Jen jeden z deseti se bojí ztráty zaměstnání a takřka devět z deseti má dojem, že jim jsou kolegové oporou. Tou jim bývají i nejbližší nadřízení a častěji, než je průměr v EU, se norským pracovníkům dostává zpětná vazba na práci, kterou odvádějí.
Norští zaměstnanci mají větší vliv na vlastní pracovní dobu. Pružnost pracovní doby jim umožní třeba odskočit si během dne vyřídit své osobní záležitosti. Jen 8 % Norů pracuje přes 48 hodin týdně, což je oproti EU polovina. Norsko patří k těm evropským zemím, kde je výdělečně činných nejvíce žen i mužů, což ovšem může záporně ovlivňovat rovnováhu práce a rodinného života. Zároveň je Norsko jednou ze zemí, kde nejvíce osob pracuje na částečný úvazek.
Avšak podle zprávy je něco ve srovnání se zeměmi EU také horší - např. to, že více norských pracovníků má dojem, že jejich nadřízení v menší míře umí řešit konflikty a organizovat práci, dále zažívají norští pracovníci více hrozivého a ponižujícího chování a jsou častěji než v EU oběťmi násilí v práci. Dále je v Norsku nejvíce lidí na nemocenské a to v průměru za poslední rok takřka deset dní.
Pro řadu Norů je takřka příliš splnitelné uskutečnit si své sny v zaměstnání s tím, co se jim líbí, přitom očekávají, že jim práce naplní smysl bytí, tedy, že jim poskytne o něco více, než jen odměnu a finanční jistotu. 25 % norských pracovníků si myslí, že jejich zdraví je prací kladně ovlivňováno, zato v EU to není ani 10 %.
Norští pracovníci upírají největší očekávání ke zvýšení svého platu a v posledních letech se toto splnilo sedmi z deseti pracovníků, což je nejvíce v Evropě. Nicméně cenová hladina přispívá k tomu, že se kupní síla norských pracovníků podobá těm v několika dalších evropských zemích, jak uvádí rozbor norského statistického úřadu.
A to u těch obyvatel, u nichž je to tradice.
Jinak je to prý mýtus.
Svádí se to na příliš benevolentní pravidla a jejich nedůsledné uplatňování, aby vám byla uznána nemocenská či příliš výhodná podpora, dále na častý výskyt duševních onemocnění způsobených nátlakem, stresem a požadavky na co největší dokonalost. Jsou mladí lidé rozmazlení a nejsou schopní fungovat v náročném zaměstnání, jehož očekávání je zaskočí? A nejsou snad na vině také postoje jejich rodičů? Někteří lidé si myslí, že je to tím, že Norsko mělo delší dobu nízkou nezaměstnanost a také tím, že pokud trh práce nahrává uchazečům o zaměstnání, klesá pracovní morálka i kapacita.
Je pracovní morálka Norů špatná? Podle Oysteina Spetalena, snad nejbohatšího inženýra v Norsku, a zpravodajského serveru www.nettavisen.no, jsou Norové v práci neuvěřitelně šikovní, dokončují ji, jsou precizní, zodpovědní a jsou zvyklí pracovat pod tlakem. S pracovní morálkou prý nemá nic společného, když řemeslníci nechají práci rozdělanou. Na rozdíl od lidí, kteří pracují načerno, jsou vázáni předpisy mj. o pracovní době. Třeba na stavbách je již naprosto běžné, že více než třetina dělníků nemá karty s údaji o tom, kdo jsou a pro koho pracují.
Okresy v řídčeji osídlených částech Norska dostávají státní podporu na ubytovávání uprchlíků a okresy podporují firmy zaměstnávající tyto osoby. A tak třeba vyhodí z práce místní, aby jejich místa obsadili třeba Tamily, Syřany či Afghánci. Převaha jistých etnik v určitých profesích vede k určité zranitelnosti a novým problémům. Deník Verdens Gang uvádí, že každý pátek musí mnoho pacientů v nemocnici čekat, jelikož někteří taxikáři dávají přednost páteční modlitbě a je tedy obtížné sehnat dostatek taxíků.
Mít vzdělání, zkušenosti a kvalifikaci neopravňuje automaticky k práci, ať jste kdokoliv, jmenujete se jakkoliv a jste odkudkoliv. Stojíte stejnou frontu, vaše papíry jsou v té samé kupě jako stovky a tisíce dalších. Ano, jsou i tací jako například inženýr, jenž pracoval patnáct let na ropné plošině v Africe a poté, co přijel do Norska, musel opakovat matematiku na střední škole. Stejně tak existuje ekonom smažící burgry na čerpací stanici, magistra s obratnou norštinou myjící podlahy, či návrhář doplňující regály v supermarketu. Překvalifikovaní lidé nemohou svou kvalifikaci vždy plně využít. Někdy je to kvůli jejich cizímu jménu, jelikož Norové raději zaměstnají někoho s norským jménem Knut, než se jménem Mohammed a to i tehdy, když oba vyrůstali v Norsku a mají to samé vzdělání a stejnou praxi. Uvádí to server www.forskning.no
Podle jiné zprávy z Vysoké školy v Oslu a Akershusu zprostředkované deníkem Klassekampen se stejně kompetentní přistěhovalci setkávají s většími kariérními překážkami pro získání práce na vysokých školách a ve výzkumných institucích, a to navzdory své ctižádosti. Za tím vidí autoři zprávy skryté mocenské poměry a udržování kultury na pracovištích, kde se starají o to, aby se nováčci podobali stávajícím zaměstnancům, pokud jde o postoje, hodnoty, společenské postavení a etnickou příslušnost.
Podle zprávy Národního úřadu pracovního prostředí a zdraví (Nasjonal overvaking av arbeidsmiljo og helse) je přes 90 % dotázaných s poměry na pracovišti spokojeno. Deník Dagbladet uvádí, že Norové ve větší míře rozhodují o vlastní pracovní situaci a díky pracovnímu klidu, náhradnímu volnu a dovoleným pracují méně. Týmová práce a střídání úkolů je běžnější v Norsku než v EU. Norští pracující mají ve větší míře pocit, že se podílejí na rozvoji firmy či organizace a cílech pro vlastní práci a jsou svými nadřízenými povzbuzováni činit důležitá rozhodnutí. Více Norů než pracovníků EU prošlo za poslední rok školením placeným zaměstnavatelem. Jen jeden z deseti se bojí ztráty zaměstnání a takřka devět z deseti má dojem, že jim jsou kolegové oporou. Tou jim bývají i nejbližší nadřízení a častěji, než je průměr v EU, se norským pracovníkům dostává zpětná vazba na práci, kterou odvádějí.
Norští zaměstnanci mají větší vliv na vlastní pracovní dobu. Pružnost pracovní doby jim umožní třeba odskočit si během dne vyřídit své osobní záležitosti. Jen 8 % Norů pracuje přes 48 hodin týdně, což je oproti EU polovina. Norsko patří k těm evropským zemím, kde je výdělečně činných nejvíce žen i mužů, což ovšem může záporně ovlivňovat rovnováhu práce a rodinného života. Zároveň je Norsko jednou ze zemí, kde nejvíce osob pracuje na částečný úvazek.
Avšak podle zprávy je něco ve srovnání se zeměmi EU také horší - např. to, že více norských pracovníků má dojem, že jejich nadřízení v menší míře umí řešit konflikty a organizovat práci, dále zažívají norští pracovníci více hrozivého a ponižujícího chování a jsou častěji než v EU oběťmi násilí v práci. Dále je v Norsku nejvíce lidí na nemocenské a to v průměru za poslední rok takřka deset dní.
Pro řadu Norů je takřka příliš splnitelné uskutečnit si své sny v zaměstnání s tím, co se jim líbí, přitom očekávají, že jim práce naplní smysl bytí, tedy, že jim poskytne o něco více, než jen odměnu a finanční jistotu. 25 % norských pracovníků si myslí, že jejich zdraví je prací kladně ovlivňováno, zato v EU to není ani 10 %.
Norští pracovníci upírají největší očekávání ke zvýšení svého platu a v posledních letech se toto splnilo sedmi z deseti pracovníků, což je nejvíce v Evropě. Nicméně cenová hladina přispívá k tomu, že se kupní síla norských pracovníků podobá těm v několika dalších evropských zemích, jak uvádí rozbor norského statistického úřadu.