Norské školní kapely
Norsko je tou zemí, jež má nejvíce aktivních členů školních kapel v poměru k počtu obyvatel. Je jich celkem 70 000.
Letos uplynulo sto let od založení Norges Musikkorpsforbund, tedy Svazu norských (amatérských) školních kapel. První v řadě byla kapela školy Møllergata skole v Oslu a byla založena obchodníkem s hudebninami. Zpočátku to byli jen kluci, kteří směli hrát. Změna přišla až v r. 1956. Členové jsou žáci školy, k níž kapela patří. Účinkující jsou běžně ve věku sedm až devatenáct let.
Od začátku 60. let 19. stol. přibývala průměrně jedna kapela týdně. Cílem bylo, aby měla každá škola vlastní kapelu. Zároveň rostly ambice členů a začaly se nabízet týdenní hudební kurzy o letních prázdninách.
Dlouho bylo vedení kapel o jednoho muže, jenž kapelu provozoval. Jen ve větších městech měli jak dirigenta, tak instruktéra nástrojů. Výuka spočívala v tom, že vám zapůjčili nástroj a tabulka hmatů, abyste se naučili stupnici. Až jste ji uměli a navíc byli schopní hrát hymnu, tak vás přijali do kapely.
Vsedě dětem nástroj, jako třeba takový klarinet, sahal po kotníky. Někteří měli tak tenké prsty, že se musely obvázat náplastí, aby se přikrývaly dírky v nástroji. Kapely půjčují nástroje svým členům, ale i tak sen o vlastním nástroji přispívá k tomu, že si někteří musí na něj našetřit brigádně.
Školní kapely se v Norsku staly významnými vzdělávacími institucemi, jež slouží pro nábor hudebníků do profesionálního hudebního života. Provozují je do velké míry rodiče, jež tvoří členy výborů či vedení, přitom najímají profesionální a poloprofesionální učitele. V některých obcích spolupracují s místními kulturními školami (norskými obdobami ZUŠ v České republice).
Obvykle se norská školní kapela skládá z členů hrajících na dechové a bicí nástroje. Kapela se zpravidla skládá z dvou až šesti flétnistů, šesti až dvanácti klarinetistů, tří až sedmi altových, tenorových a barytonových saxofonistů, dvou až pěti hráčů na lesní roh, pěti až deseti kornetistů/trumpetistů, tří až pěti pozounistů, jednoho až čtyř tubistů a tří až osmi bubeníků. Kromě toho mohou být zastoupeny další nástroje, jako např. hoboj, fagot, pikola, altový roh a sopránový saxofon.
Mnoho Norů by vám potvrdilo, že kapela přispívala k vytváření jejich povahy. Bylo to pěkné místo pro ty, kteří měli pocit, že nespadají ani do kategorie sportovců, ani počítačových/herních maniaků ani do té skupiny lidí, kteří museli být, nebo měli pocit, že jsou středobodem každého mejdanu.
Ti, kteří se báli míče, nenáviděli rychlost a byli jako poslední vybráni do skupin v rámci tělocviku, těm často vyhovovala místní školní hudební kapela. Již odsloužili členové těchto kapel vám mohou potvrdit, že to trhne/rozhýbe jejich "pochodovskou" nohou, uslyší-li některý pochod. V kapele vás mohou po dovršení patnácti let povýšit, takže po notné dávce cvičení a uplynulém čase jste postoupili z nižší na vyšší úroveň. Společenská stránka a soudržnost je něco, na co bývalí členové rádi vzpomínají. Cestování s kapelou, to bylo něco, co členy přineslo do netušených míst v tuzemsku i v cizině.
Výcvik probíhá v prostorách škol, jako např. v tělocvičně, popř. v kulturním domě. Dorost, junioři, nástupci, hlavní hudební těleso a mažoretky cvičí zvlášť a kromě toho je dobrovolný doplňkový výcvik nabízen těm, jež si to přejí. Kapely mívají víkendy, jež tvoří souvislý blok na cvičení, navíc se jezdí na soustředění, chodí na jiné volnočasové činnosti jako např. kulečník či minigolf, popř. pobyt na chatě, aby občas spolu dělali něco jiného, než jen hrát, a aby stmelily kolektiv. Aby na sebe vydělávaly, pořádají akce jako jsou bleší trhy, bazary či prodávají losy nebo třeba toaletní papír.
Každý druhý rok se konají celonárodní soutěže a ročně regionální. Nejvíce motivovaní účinkující místních kapel mají možnost hrát v regionálních kapelách, aby mohli zkoušet o úroveň výše oproti té v kapele, v níž běžně hrají.
Školní kapely jsou slyšet a vidět především o státním svátku 17. května. K pochodujícím v stejnokrojích patří i mažoretky. Kromě toho pořádají koncerty o ročních obdobích či např. o Vánocích nebo někdy zavítá i do domovů důchodců aj. Na svých internetových stránkách bývají kalendáře akcí a kompletní informace.
Letos uplynulo sto let od založení Norges Musikkorpsforbund, tedy Svazu norských (amatérských) školních kapel. První v řadě byla kapela školy Møllergata skole v Oslu a byla založena obchodníkem s hudebninami. Zpočátku to byli jen kluci, kteří směli hrát. Změna přišla až v r. 1956. Členové jsou žáci školy, k níž kapela patří. Účinkující jsou běžně ve věku sedm až devatenáct let.
Od začátku 60. let 19. stol. přibývala průměrně jedna kapela týdně. Cílem bylo, aby měla každá škola vlastní kapelu. Zároveň rostly ambice členů a začaly se nabízet týdenní hudební kurzy o letních prázdninách.
Dlouho bylo vedení kapel o jednoho muže, jenž kapelu provozoval. Jen ve větších městech měli jak dirigenta, tak instruktéra nástrojů. Výuka spočívala v tom, že vám zapůjčili nástroj a tabulka hmatů, abyste se naučili stupnici. Až jste ji uměli a navíc byli schopní hrát hymnu, tak vás přijali do kapely.
Vsedě dětem nástroj, jako třeba takový klarinet, sahal po kotníky. Někteří měli tak tenké prsty, že se musely obvázat náplastí, aby se přikrývaly dírky v nástroji. Kapely půjčují nástroje svým členům, ale i tak sen o vlastním nástroji přispívá k tomu, že si někteří musí na něj našetřit brigádně.
Školní kapely se v Norsku staly významnými vzdělávacími institucemi, jež slouží pro nábor hudebníků do profesionálního hudebního života. Provozují je do velké míry rodiče, jež tvoří členy výborů či vedení, přitom najímají profesionální a poloprofesionální učitele. V některých obcích spolupracují s místními kulturními školami (norskými obdobami ZUŠ v České republice).
Obvykle se norská školní kapela skládá z členů hrajících na dechové a bicí nástroje. Kapela se zpravidla skládá z dvou až šesti flétnistů, šesti až dvanácti klarinetistů, tří až sedmi altových, tenorových a barytonových saxofonistů, dvou až pěti hráčů na lesní roh, pěti až deseti kornetistů/trumpetistů, tří až pěti pozounistů, jednoho až čtyř tubistů a tří až osmi bubeníků. Kromě toho mohou být zastoupeny další nástroje, jako např. hoboj, fagot, pikola, altový roh a sopránový saxofon.
Mnoho Norů by vám potvrdilo, že kapela přispívala k vytváření jejich povahy. Bylo to pěkné místo pro ty, kteří měli pocit, že nespadají ani do kategorie sportovců, ani počítačových/herních maniaků ani do té skupiny lidí, kteří museli být, nebo měli pocit, že jsou středobodem každého mejdanu.
Ti, kteří se báli míče, nenáviděli rychlost a byli jako poslední vybráni do skupin v rámci tělocviku, těm často vyhovovala místní školní hudební kapela. Již odsloužili členové těchto kapel vám mohou potvrdit, že to trhne/rozhýbe jejich "pochodovskou" nohou, uslyší-li některý pochod. V kapele vás mohou po dovršení patnácti let povýšit, takže po notné dávce cvičení a uplynulém čase jste postoupili z nižší na vyšší úroveň. Společenská stránka a soudržnost je něco, na co bývalí členové rádi vzpomínají. Cestování s kapelou, to bylo něco, co členy přineslo do netušených míst v tuzemsku i v cizině.
Výcvik probíhá v prostorách škol, jako např. v tělocvičně, popř. v kulturním domě. Dorost, junioři, nástupci, hlavní hudební těleso a mažoretky cvičí zvlášť a kromě toho je dobrovolný doplňkový výcvik nabízen těm, jež si to přejí. Kapely mívají víkendy, jež tvoří souvislý blok na cvičení, navíc se jezdí na soustředění, chodí na jiné volnočasové činnosti jako např. kulečník či minigolf, popř. pobyt na chatě, aby občas spolu dělali něco jiného, než jen hrát, a aby stmelily kolektiv. Aby na sebe vydělávaly, pořádají akce jako jsou bleší trhy, bazary či prodávají losy nebo třeba toaletní papír.
Každý druhý rok se konají celonárodní soutěže a ročně regionální. Nejvíce motivovaní účinkující místních kapel mají možnost hrát v regionálních kapelách, aby mohli zkoušet o úroveň výše oproti té v kapele, v níž běžně hrají.
Školní kapely jsou slyšet a vidět především o státním svátku 17. května. K pochodujícím v stejnokrojích patří i mažoretky. Kromě toho pořádají koncerty o ročních obdobích či např. o Vánocích nebo někdy zavítá i do domovů důchodců aj. Na svých internetových stránkách bývají kalendáře akcí a kompletní informace.