V zemi trolů se vrtá, kope a odpaluje. V „ementálu“ zvaném Norsko dokonce tato aktivita stále přibývá.

Hrozivá, přitom zajímavá podívaná i krása: V Norsku se nachází 1130 silničních tunelů. Nejvíce jste vystaveni nebezpečí v 42 tunelech, z nichž sedm je podmořských.

Otevření nového tunelu je pro místní obyvatele pokaždé velkým dnem a jedná-li se o významnější projekt, tak bývá přítomen i některý člen královské rodiny. Za tunely místní bojovali mnohdy desetiletí a ty často nahradili úzké, strmé silnice na úsecích s velkým nebezpečím sesuvů půdy.

Některé norské tunely jsou neuvěřitelně temné, některé navzdory schválených požadavků dokonce bez osvětlení, vevnitř nevylité betonem, vytvářející drsný dojem přirozenosti, a prach, jenž postupně ulpívá a kryje reflexní značky, není z úsporných důvodů průběžně odstraňován.

Norskou topografii nezmění a se sklonem toho moc nenadělají, to by byly začátky a konce tunelů úplně někde jinde. Alternativami k podmořským tunelům by byly posílená četnost trajektových spojů, příp. most, nicméně na řadě míst není možná ani jedna varianta.

Nejhlubším silničním tunelem světa a druhým nejdelším podmořským tunelem v Norsku je Eiksundtunnelen v západonorském kraji Møre og Romsdal. Zároveň je jedním z 42 rizikových tunelů, jež nesplňují požadavek směrnice EU o tom, že sklon nesmí překročit 7 %. Mají společné to, že jsou dlouhé a jejich velké klesání a stoupání zatěžuje zejména větší vozidla a může zvyšovat riziko požáru např. vlivem tepelných brzd. Podle zprávy Transportøkonomisk Institutt (Národní ústav pro hospodářství dopravy) 44 % všech vznícení vzniklo v rizikových tunelech. Uvádí to deník Verdens Gang.

V průměru roku dochází v norských tunelech až k 25 požárům a až v 1300 případech se v nich zastavuje motor auta. Přestože tak nařizují předpisy, neproběhlo v polovině tunelů za poslední čtyři roky cvičení požárníků, scházejí vypracované rozbory bezpečnosti směrnice a informace pro motoristy o bezpečném chování v tunelech. Ti poté, co nastala nehoda, prý reagují odlišně a někteří iracionálně. Nebrali jsme bezpečnost dostatečně vážně, přiznává norská Správa silnic. Na její činnost a také na činnost si posvítilo ministerstvo dopravy a ředitelství silnic Nejvyšší kontrolní úřad.

Bezpečnost se nebere dostatečně vážně, tepe se již léta v řadě zpráv do Ministerstva dopravy, Vegdirektoratet (Úřad pro silnice a dálnic) a Vegvesenet (Správy silnic) a dalších úřadů. V polovině tunelů nebyla provedena zákonem ustanovená požární cvičení, která se mají konat jednou za čtyři roky. Kromě toho scházejí analýzy nebezpečí tvořící základ pro práci na připravenosti a plány pro případy záchranných zásahů. Přitom každý tunel je svými poměry a nebezpečími specifický. Chybí též směrnice a systémy na předcházení a řešení bezpečnosti v tunelech v souladu se předpisy a monitorování bezpečnosti a pokyny motoristů, pokud jde o bezpečné chování v tunelech. Lidé totiž v případech neštěstí a mimořádných situací reagují různě a někdy iracionálně.

Navádění vody na hašení, umístění světel navádějících při evakuaci a vylepšování ventilace jsou úkoly, na něž se stále čeká. Potřebují navýšení na minimální standard EU, a 450 jich má být opatřeno lepším bezpečnostním zařízením, tísňovými telefony, světly a hasičským zařízením, jenže do r. 2020 tak, jak byl před několika lety cíl, se to nemůže stihnout. Reálnější je podle norských médií rok poté a opatření se také o několik miliard norských korun prodraží.

Norský svaz vlastníků nákladních aut a kamionů z obav z dalších požárů aut dokonce chce, aby již nevznikaly další podmořské tunely. Bojí se i chystaného 16 km dlouhého a 360 m hlubokého tunelu pod Romsdalsfjordenem mezi západonorskými městy Ålesund a Molde.

Však i přes nedodržování pravidel žádoucích nade vším někteří jejich uživatelé v tunelech vidí i krásu a podle americké televizní stanice CNN se dva z nejskvělejších tunelů světa nacházejí v Norsku. Na seznamu jsou tunely Spiralen (Spirála) nad městem Drammen západně od Osla a Lærdalstunnelen na západě Norska. Spiralen je 1649 m dlouhý a skládá se z šesti spirál. Nahoře je restaurace, muzeum a vyhlídka o níž CNN uvádí, že nabízí dramatický rozhled do okolí.

Lærdalstunnelen je se svými 24,5 km nejdelším silničním tunelem světa. Projet ho trvá 20 minut a je uzpůsoben tomu, aby snížil řidičskou únavu. V šestikilometrových intervalech se totiž setkáte s hojně osvětlenými rozšířenými partiemi, halami, jež mají za úkol jízdu poněkud ozvláštnit.

Koncem minulého měsíce stroje dovrtaly a byl otevřen nejdelší železniční tunel na Severu. Dvacet kilometrů dlouhý tunel s dvěma rovnoběžnými koleji je součástí tzv. InterCity projektu a zkrátí na polovinu dobu jízdy mezi Oslem a přilehlým městečkem Ski. Na práci se podílelo až tisíc osob, jež pracovali ve čtyřech směnách.

Jásot obyvatel přítomných na mítincích politiků často přehlušuje a ztrpčuje reálnost výstavby, ovšem pojďme to úplně neodsouvat na druhou kolej, že časem dojde k realizaci, nicméně financování tolikrát stojí a padá na velmi nepopulárním vybírání mýtného, proti němuž se v posledních měsících intenzivněji brojí.

Z budoucích potenciálních projektů stojí za zmínku třeba tunel mezi souostrovími Lofoty a Vesterály pod fjordem Hadselfjorden. Tam, stejně jako tolikrát jinde si starostové, další politici, zástupci místního podnikání, průmyslu a obchodu od realizace tunelu slibují růst, rozvoj a přidanou hodnotu.

Z cesty, Suezský průplave! Tady totiž přichází dlouho chystaný první tunel světa pro lodě v západonorském Stadu, jenž má omezit riziko lodních neštěstí, omezit dobu čekání v námořní dopravě /což může třeba u přepravy ryb a mořských plodů znamenat zhoršenou kvalitu a snížení výkupních cen/, snížit dobu plavby a omezit emise a položit základy pro větší množství přepravy nákladů po moři místo kamionů a také umožňovat lidem dojíždět dále za prací, jelikož bude díky tunelu zahájen provoz nové linky expresní lodí mezi Bergenem a Ålesundem a vytvořen tak větší a souvislejší pruh s ekonomickým potenciálem.

Lodě se tak budou moci vyhnout jednomu z nejnebezpečnějších úseků u norských břehů, jehož se báli již Vikingové. Kombinace větru, proudů a velmi vysokých vln z více stran současně kvůli topografii mořského dna totiž vytvářejí mimořádně nebezpečné a nevyzpytatelné podmínky.