Jak se v Norsku studuje, jak jsou na tom studenti v Norsku a jak je to s kvalitou studií, se zahraničními studiemi a studiemi zahraničních studentů v Norsku?

Studenti na denním studijním programu tráví studii týdně průměrně 35,1 h. Nejvíce času /48 h/ vynakládají studenti architektury a odontologie, zatímco studenti lékařství a policejních škol tráví průměrně 43 h. Na druhém konci se s 28, resp. 26 h umístili studenti pedagogiky a jazykových oborů. Uvádí to Nasjonalt organ for kvalitet i utdanningen (Národní orgán pro kvalitu vzdělávání).

Norští studenti jsou obecně velmi spokojení svými studiemi. Na stupnici spokojenosti z 1 do 5 je průměr 4,1, Nejvíce spokojení s průměrem 4,7 jsou ti, jež studují na policejních školách. Nejméně spokojení s průměrem 3,7, resp. 3,8, jsou ti, jež se vzdělávají v rámci některých inženýrských a pedagogických studijních programů.

Téměř devět z deseti respondentů průzkumu bylo spokojeno s relevancí studií vůči budoucímu zaměstnání. Netýká se to však studentů společenských věd. Nejvíce cítí, že vytěží z nasazení přednášejících studenti policejních, architektonických a uměleckých škol.

Nejméně spokojení se scházející možností ovlivňovat náplň a program studií jsou studenti odontologie a ti ze studentů, jež se pak uplatní v mateřských a na základních školách. Na opačném konci se umístili studenti fyziky, matematiky a statistiky.

Podle listů Dagbladet je mnoho studentů, jež se se svými přednášejícími nikdy nebaví, jelikož je na jednoho studenta málo vědeckých pracovníků. Bývá to přirovnáváno k situaci, kdy se zaměstnanci nikdy nesetkávají se svými nadřízenými, což nevede k dobré komunikaci.

Méně než 15 % studentů v Norsku má možnost ubytování na koleji. V celém Norsku chybí 14000 bytů, aby byl dosažen cíl, aby byly koleje dostupné pro 20 % studentů. Situace a sliby se, podobně jako to, že začíná další univerzitní semestr, opakuje rok co rok, zatímco se počet studentů neustále zvyšuje, a proto je stále více studentů-žadatelů za každý volný byt nejen na kolejích.

Tam chce bydlet čím dále více studentů, zřejmě kvůli možnosti budovat vztahy a být součástí prostředí a kolektivu. Ceny se pohybují od cca. 5000 norských korun výše. V ceně je zahrnuta elektřina, internet a ostraha objektů. Byty bývají vybaveny nábytkem, soupravami kuchyňského nádobí, potřebami na vaření atd. Studenti potřebují pouze povlečení a oblečení. Kdo nesežene ubytování dříve, než začne akademický rok, může bydlet na k tomu vyhrazených místech v areálech vysokých škol.

Podle norského statistického úřadu a listu Dagsavisen pracuje na částečný úvazek či brigádně na úkor studií každý pátý norský student. Mnohdy je peněženka více než schopnosti a ambice rozhodující pro úspěch a prospěch ve studiích. Studentské úvěry a práce na částečný úvazek jsou na Severu častější než jinde v Evropě a norští studenti jsou závislejší na takové práci než studenti sousedních zemí. Vlastní příjem a příspěvky rodičů a prarodičů, jež tvoří v průměru 14 % těch prostředků, jež mají studenti k dispozici, jsou důležitější než kdykoliv dříve, neboť pouze třetina peněz, jež studenti potřebují na živobytí, pochází z úvěru a podpory od státu (po složení zkoušek se část státního úvěru promění v stipendium, které se nemusí splácet). Vedoucí studentských organizací usilují o to, aby byla doba studií počítána k době, během níž se spoří na důchod.

Ovšem nejen studiemi je student živ. Tři z deseti norských studentů se cítí osamělí, mimo či odstrčení a schází jim společnost. Uvádí to Norsk studentorganisasjon, tedy norská studentská organizace, prostřednictvím norských médií.

Norsko školné na veřejných školách nezná a je jednou z mála zemí, jež nabízí bezplatná studia, ovšem otázkou zůstává, kolik zahraničních studentů tu studuje proto, že považují norskou společnost za zajímavou, norské vysoké školy za kvalitní a studijní pobyt za poučný nejen proto, že se tu dá studovat bezplatně. Někteří ředitelé vysokých škol zastávají názor, že kdyby si bývali museli platit, tak by zahraniční studenti nechtěli v Norsku studovat. Tím si prý nepřímo připouští, že úroveň norských vysokých škol není dostatečně vysoká.

Nejvýše se v příčkách různých srovnávacích agentur umístila univerzita v Tromsø. Špatně si nevedlo ani Norges teknisk-naturvitenskaplige universitet /Vysoké učení technické a přírodovědecké/ v Trondheimu, jež je mezi zahraničními studenty nejoblíbenější.

Průměrně stojí jedno místo na norské vysoké škole daňové poplatníky bezmála 150 000 norských korun. Navíc mají zahraniční studenti přednost při přidělování ubytování a třeba v Oslu zabírají 70 % míst na ubytovnách pro studenty, norských obdobách českých kolejí a počet zahraničních studentů rychle roste.

Více než třetinu studentů postgraduálních studií tvoří cizinci. Mají výhody jako např. pobíraní plného platu ještě během studií. Někteří vidí v přílišné internacionalizaci norských vysokých škol problém. V některých oborech začíná být mezi Nory ve vědeckých pozicích daleko. Růst v počtech vědeckých pracovnících připadá zejména na cizince. Norští stipendisté mnohdy nemají možnost být trvale zaměstnáni, jelikož jsou všechny volné pozice vyhlášeny mezinárodně a protože mnoho ze zahraničních badatelů bez práce ve svých zemích jsou v publikování dále.

Okolo 16 % norských studentů tráví část svých studií v cizině. Z nich jsou ¾ děvčata a spíše z bohatších a vzdělanějších rodin. Nejoblíbenější země jsou Dánsko, Velká Británie a Polsko. Třeba lékařství studují v zemích střední a východní Evropy mnozí z těch, jež (by) se nedostali na norskou vysokou školu.

Paradoxně cizinci s tituly, jež získali v cizině, se nedostávají na určitá studia v Norsku z toho důvodu, že ovládají jen norštinu a ne angličtinu a příp. němčinu. Na norských vysokých školách je angličtina běžným vyučovacím jazykem, a velká část povinného učiva v osnově je v angličtině. Užívá se odborná literatura z univerzit ve Velké Británii a USA a studenti přírodních věd potřebují lepší znalosti angličtiny než studenti jiných fakult.

Zkoušky probíhají digitálně na vlastních počítačích studentů, přitom donedávna se konaly na papíře, navzdory tomu, že studenti úkoly odevzdávali elektronicky. Vypracování náčrtů nanečisto a úpravy jsou na počítači jednodušší a digitálními zkouškami jsou zadávány více motivující úkoly podporující učení, zahrnující videa, digitální zdroje a herní prvky.

Čtyři z deseti studentů v Norsku nedostudují. Mezi příčiny patří to, že nemají dostatečnou pracovní morálku, nezvládají psychický nátlak a očekávání, jsou líní a rozmazlení, schází jim notná dávka trpělivosti a nebo časem objeví zábavnější možnosti, jež je láká víc, příp. se jim nedostává kvalitní či dostatečné poradenství během studií. Dále se uvádí, že realizovat sebe samého je pro ně natolik důležité, že se více řídí srdcem než rozumem. Další vidí v předčasném ukončení studií to, že jsou studenti špatně monitorováni ze strany rodičů a dalších lidí kolem nich. Avšak jako jednou z nejdůležitějších příčin může být bezstarostný postoj, kdy z přesvědčení o tom, že se vždy nějaká ta práce najde, kdyžtak jim pomůžou rodiče.

Bude-li pokračovat tempo automatizace, tak může během dvaceti let zaniknout 35 % dnešních pozic. Jaká jsou studia s nejlepšími a nejhoršími vyhlídkami na budoucí zaměstnání dalších dvacet let? Podle Næringslivets hovedorganisasjon, norské organizace zaměstnavatelů, jsou to pedagogická a ošetřovatelská/opatrovnická studia, dále vývojářská a analytická IT studia, inženýrská studia a studia vzdělávající vedoucí výroby, těžby a staveb. Na seznamu jsou také studia končícím zaměstnáním jako administračních poradců, dalších lékařských oborů, vedoucích prodeje a PR, lektorská, designérská a architektonická studia. Také vzdělání na péči o zvířata či osobní trenéry vám otevře v budoucnosti možnosti.

Naopak bude zapotřebí méně prodejců v obchodech, kancelářských pracovníků, řidičů nákladních aut, autobusů a tramvají, operátorů mobilních strojů, pracovníků skladů, kuchařů, číšníků, barmanů, sekretářů a vedoucích kancelářského personálu, uzavírá několik norských médií.