Představte si, že by se České dráhy najednou přejmenovaly na „To“, nebo třeba na „Tam“. Seznam norských veřejných orgánů a podniků, jež si vytvořily nesmyslné názvy a nepochopitelná akronyma, začíná být dlouhý.

Tehdy, když hlasovala skupina šéfů o úpravě názvu, si přál Geir Isaksen, ředitel koncernu, ponechat zkratku NSB (Norges statsbaner /Norské státní dráhy/), než aby se změnil na „Vy“. Myslel si, že koncernu poslouží zachování starého pojmenování. Tak to říká deníku Aftenposten.

Pak změnil názor. K tomu mělo přispět několik průzkumů, jež ho přesvědčily. Byl to zejména jeden, jenž ukázal, že veliká většina spojovala NSB nejen s vlaky, nýbrž s veškerou železnicí v Norsku, přesto, že se přes polovina zaměstnanců společnosti zabývala autobusovou dopravou. Další důvod, proč přejít na jiný název byl ten, aby zaměstnanci pochopili, že jsou něco jiného, než bývávaly NSB.

Usnesení skupiny vedoucích o přejmenování bylo nakonec jednohlasné, ovšem ne bez odporu významných osob ve svazech železničních zaměstnanců, resp. strojvedoucích. Ti vzkázali, že zaměstnancům se změna líbit nebude. Přesto jim bylo nařízeno, aby drželi ústa, aby se nevyzradilo nic médiím ani ostatním, aby se vyhnulo protestům a osvojení si nového názvu někým jiným.

Zmíněný Isaksen tvrdí, že nový název zavazuje. Vy říká něco o našich velkých ambicích jménem zákazníků a společnosti a navíc napoví, že vám máme dávat dobré cestovatelské zážitky. Nyní je to na nás, abychom naplnili značku Vy obsahem.

Vy znamená vyhlídku, perspektivu, nadhled, výhled, či obrázek něčeho. Jestli je někdo neměl, tak to byly NSB, předchůdce Vy, nechvalně proslulé svými problémy s plněním toho společenského poslání, jenž jim bylo určeno, dodržováním jízdních řádů, nasazováním náhradní autobusové dopravy, až k prasknutí namačkané spoje atd.

Valná hromada výměnu názvu schválila. Nejprve byl nahrazen vzhled aplikace a webu, pak se pustili to zdlouhavé práce s přelepováním log a proměnou celého vizuálního výrazu vlaků, autobusů a aut k pronájmu. Televizní a kino reklamy a plakáty mají budovat znalosti a vědomosti o novém značkovém zboží. Během podzimu si zaměstnanci obléknou nové stejnokroje a ke konci roku má být možné pořizovat si jízdenky na autobus a vlak na týchž místech.

Zatím se premiérka Solbergová dušuje, že nezaujala stanovisko ani k názvu, ani k ničemu jinému, a ujišťuje o tom, že je na vedení a dozorčí radě firmy, jak bude rozhodovat o tom, jak se chtějí profilovat. Nicméně připouští, že si myslí, že název Vy je poněkud „fancy“. Opoziční socialistická strana Rødt (Rudí) a sociálně demokratická Arbeiderpartiet (Dělnická strana) byly jedinými, jež v parlamentu navrhli, aby ministr dopravy a spojů zastavil úpravu názvu, jež bude stát daňové poplatníky stovky miliony norských korun. Samotný ministr dopravy a spojů se proti úpravě nepostavil.

Zkratka NSB přežila rozpuštění unie se Švédskem, dvě světové války, ropnou krizi a více než padesát vlád, ovšem nikoliv tu současnou. Po více než 130 letech končí.

Kritici to považují za nevhodné vůči historii, že se společnost přejmenovala a poukazují na to, že se to řadí po bok další totální hlouposti, jež si jeden může dovolit pouze v nesoukromých firmách a organizacích. Kromě toho jde o zneužívání peněz daňových poplatníků, jež by spíše měly jít na investice do předlouze zanedbávaného kolosu.

Mezinárodní společnosti eliminují význam názvu a zachovají si iniciály, např. IBM, AT&T, DB, BP, DNB, SAS, a podle toho lze poznat odkud firmy pocházejí a čím se zabývají, zato zde se prý znemožnili tvorbou nic neříkajícího módního slova, přičemž odstranili jakoukoliv návaznost na Norsko názvem i barvami.

V posledních letech trend se střídáním názvů norských firem urychlil. Z Norske meierier (Norských mlékáren) bylo najednou Tine, z Televerketu (telekomunikační společnosti) Telenor, z Postverketu (pošty) Posten Norge, z Luftfartsverketu (letecké správy) Avinor, z ropné společnosti Statoilu Equinor. Mnozí tyto snahy o «internacionalizaci» názvů dávají do souvislosti s globalizací a vnímají jako cizí vůči institucím ve vlastní zemi. Protože si stát jakožto vlastník toho sám zříkává, ubývá to, co nás spojuje a dává nám pocit, že sem patříme.

K názvům se váže hodně identity a diskuse ukazuje, že se lidé k nedostatečně odůvodňovaným změnám staví vztahovačně. Mají pocit, že jde o ně samotné, a to i proto, že původní zkratka měla v sobě slovo norsk (norské).

K novému názvu má výhrady i norská jazyková rada, státní instituce pro jazyk, vycházejíc z norské jazykové politiky tak, jak byla schválena norským parlamentem. Vadí jí, že nový pokus o chytlavější název vyplodilo něco, co nemá význam a nepopisuje činnost, jakou se tato součást našeho společného, národního majetku zabývá. Jakožto státní podnik má Vy zvláštní zodpovědnost, pokud jde o dodržování státní jazykové politiky a úvah jazykové rady.

Namísto uskutečňování celistvé jazykové politiky se ustupuje poradenským a reklamním agenturám se silnými vlastními zájmy, což staví jazykovou radu do obtížné situace, nejsou-li uposlechnuty její rady, je-li o ně požádána a navzdory svým zcela jasným doporučením.

Ať už je tento krok, údajně podniknut na profilování firmy, posilování její konkurenční síly a zaujímání si pozice na měnícím se trhu na získávání budoucích zakázek a podílů na trhu oprávněný nebo ne, logičtější by bylo, že se veškeré aktivity společnosti sloučí pod zkratku NSB. Dokud jde o státní podnik, tak by si jeden nemyslel, že má zapotřebí někomu konkurovat, nýbrž být předvídatelná a dodávají obyvatelům kvalitní služby.

Někteří podezírají, že za úpravou názvu oslabující návaznost a pouta k Norsku jako státu je příprava norských železnic na převzetí a ovládnutí technokraty v EU. Norský parlament brzy projedná železniční balíček EU, a proto to spěchá. Politici a vedení společnosti se ukázali být přisluhovači EU, tedy organizace, v níž Norové v referendech dvakrát odmítli členství.

Odstraňování či demontáž co nejvíce těch zavedených názvů s kulturně historickou hodnotou, jež měli v sobě přídavné jméno «norské» vede k tomu, že se někteří lidé ptají snad právem poté, co byly kvůli rychle se měnícímu složení obyvatel vztyčeny návrhy na úpravu hymny i vlajky... Dočkáme se úpravy názvu Norska třeba na Noristán/Norvegistán a hlavního města, dejme tomu, na Oslamabád? Aby to náhodou neskončilo kompromisním názvem ValhAllah? Klídek, vždyť si zvyknou… Stejně jako na zvyšující si zločinnost či přibývající balkanizaci, afrikanizaci, islamizaci atd.

Podivný národ nevidí smysl v tom, aby si zachovával a budoval nadále na základech toho, co zdědil od svých předchůdců, neboť pud sebezáchovy je něco hanebného, a tak ho mocné síly evoluce dohání až na pokraj prohry a vymření, než se nad tím stačí podivit.