Strach ze ztráty zaměstnání mají podle šetření provedeného pro odborové organizace YS / Yrkesorganisasjonenes Sentralforbund / čtyři z deseti Norů. Přitom jsou Norové ve srovnání se světem v produktivitě práce druzí.

Podle statistik Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj není souvislost mezi pracovní dobou a produktivitou. HDP na hodinu práce v Norsku činí 83,1 dolarů. Kratší pracovní týden, po němž občas volají někteří politici levice, prý může jednak vylepšit rovnováhu mezi pracovní dobou a volným časem, jednak zvyšovat produktivitu.

Jeden ze tří norských zaměstnanců pracuje přesčas, aniž dostane zaplaceno. Uvádí to server www.abcnyheter.no s odvoláním na šetření norské odborové organizace YS. Tyto přesčasy nejsou zaznamenávány, což bývá vysvětlováno jako selhání rutin.

Jistota podle předsedkyně YS Jorunn Berlandové a serveru www.e24.no nespočívá v tom zaměstnání, jež máte, nýbrž v těch zaměstnáních, jež můžete získat. Změny pracovního života probíhají stále rychleji. Ti zaměstnanci, jimž se nejvíce zvyšují kompetence, jsou také nejvíce ochotní a přizpůsobiví vůči změnám, na rozdíl od málo vzdělaných lidí.

Podle serveru www.abcnyheter.no je pouze 20 % volných míst veřejně nabízeno, zbytek je zprostředkován prostřednictvím jednotlivých osob. Pro mnohé Nory je cizí zavolat potenciálnímu zaměstnavateli, aniž odkazují na inzerát s vyhlášením volného místa. Ve skutečnosti jsou to ti, jež se připraví, zanalyzují trh práce, potřeby potenciálního zaměstnavatele a vlastní kvalifikace jdou rovnou na věc, a chladně uskuteční takový telefonát zároveň ti, kteří dostanou nejdřív práci.

Jedno z hlavních poselství norské premiérky v jejím novoročním televizním projevu, bylo, že se Norové musí připravit na změny. Jako kdyby jich již nebylo dost. Norsko je de facto jednou z těch zemí, jež se za poslední léta změnily nejvíce a trh práce není výjimkou.

Lovci mozků proto hledají uchazeče s zcela jinými vlastnostmi než dříve, píše deník Dagens Næringsliv. Životopisy patří do muzea. Uvědomovat si vlastních silných a slabých stránek a svůj faktor x doložených čísly, velikostmi či oblasti odpovědnosti před pracovním rozhovorem nikdy nebylo důležitější. Zvědavost, výdrž a pružnost bude stále klíčovější. Měli byste ne dlouhodobě lpět na jednom preferovaném povolání být schopní přecházet třeba od práce inženýra do práce v mateřské škole.

Poradenská společnost SAS Institute předpovídá, že zmizí každé druhé pracovní místo ve finančním sektoru. Automatizace je učiní zbytečnými, uvádí zmíněný Dagens Næringsliv jinde. Součet zrušených pracovních míst v kategoriích škody, životní pojištění, makléřství, spotřebitelské úvěry, účetní služby atd. může do r. 2025 dosáhnout 25.000. Což znamená polovinu pracovních míst v norském finančnictví.

Přicházejí obchody jen se samoobsluhou, mizí přímý dialog se zákazníky. Je tu velký potenciál na úsporná řešení a nevyučení lidé a ti bez formálního vzdělání přijdou zkrátka, přesto přetrvává velká víra v to, že souhra mezi stroji a lidmi promění trh práce v cosi kladného.

Například banky se staly IT středisky. Podle zpravodajského serveru Nettavisen je digitální kompetence poptávána na vyšší úrovni v organizaci třeba i ve zdravotnictví a díky digitalizaci se mění způsoby rozhodování.

V průzkumu pro Severský ústav pro inovaci, výzkum a vzdělávání norští zaměstnavatelé uvedli, že pro ně méně důležité jsou znalosti jazyků, statistiky a zkušeností z ciziny. Naopak je velice oceňovaná kombinace vzdělání ekonomiky a technologie, jelikož firmy stojí před převratnými změnami s potřebou vyvíjet nové podnikatelské modely založených mj. na cenzorské technologii, velkých datech a umělé inteligenci.

Dalším podstatným trendem je to, jak trh přebírá práce načerno. Mnoho velkých řemeslnických firem podle serveru www.nrk.no kvůli načerno pracující konkurenci rezignovalo nad tím, aby se ucházeli o práci v bytech či domech. Přitvrzuje konkurenci o manuální práci, aniž se mnozí Norové zamýšleli nad tím, jak si vlastně přejí, aby se měli. Skutečně chtějí lacinou novou kuchyni z Polska či Pobaltí za cenu toho, že děti či částečně neschopní práce nikdy zaměstnání mít nebudou?

Většina politických stran fandí migraci kvůli práci, jež tlačí mzdy dolů, což je výhodné hlavně pro střední a vyšší třídu, z nichž mnozí pracují ve veřejném sektoru. Poté, co zmapovali 1,1 milionu osob narozených v Norsku nejsou badatelé Frischova střediska na pochybách: Migranti brali a berou práci Norům z nižších společenských vrstev. Podle deníku Aftenposten migrace do Norska oslabuje možnostem někdy získat zaměstnání u osob narozených v Norsku, jež vyrůstají v chudých rodinách. Také migrace vede u této skupiny obyvatel k stagnaci mezd.

Díky azylové politice je analfabetů či lidí s minimálním vzděláním ze svých vlastí stále více, přitom je pro cizince s několika tituly a dlouholetou zkušeností nejen ze zemí mimo Evropský hospodářský prostor ani po stovkách odeslaných žádostech nemožné získat práci odpovídající jejím kvalifikacím, a proto jsou odkázáni třeba na úklid či pohostinské práce.

Některým politikům, organizacím zaměstnanců a zaměstnaných došlo, že sociální systém je pod tlakem. Znepokojují se, že nebude dost pracovních míst pro všechny. O tomto jsem psal do norských listů již v 80. letech, jenže tehdy mi to vraceli hanlivým úšklebem. Tenkrát se mluvívalo a psávalo o tom, že Norsko bude potřebovat desetitisíce pracovníků ve zdravotnictví. Nyní je skutečnosti dohnali.

Je to strašně jednoduché. V Norsku je rukou příliš, jenže politici otevřeli dveře dokořán celému světu. A pak, že nebude práce pro všechny. Na to měli pomyslet dříve. Je klidně možné dát práci všem těm z jiných zemí, jež se sem nakvartýrovali, pak ale bude stejně tolik Norů na podpoře. Sociální systém bude upadávat, dokud nebudou politici a zmíněné a další organizace rozumět tomu, že musí být určitý poměr mezi počty volných míst, uchazečů a zaměstnání. Bohužel mi budou muset dát za pravdu.