Digitalizace podle Kripos, norského ústředí kriminální policie, vede k více zločinům na dětech a mládeži přes Internet. Vyhlídky do budoucnosti jsou chmurné. Odráží tresty závažnost deliktů?

To, že byli během dětství pohlavně zneužiti nejméně jedenkrát, uvedlo 29 % holek a 7 % chlapců. To podle průzkumu Norského institutu pro výzkum podmínek, v nichž děti vyrůstají, blahobytu a stárnutí obyvatel (NOVA).

Mladí jsou vydíráni, manipulováni, klamáni a nuceni vykonávat sexuální činy před kamerou, pachatelé se vydávají za někoho jiného, vyhrožuje se zveřejněním erotických snímků i tělesným násilím a k tomu se mladí dětí o sexualizované snímky. Počet nahlášení u policie, jež se týkala trestných materiálů, se v období od r. 2014 do r. 2018 zvýšilo o 350 %.

Ochrana dětí stále kdesi vázne. Dnes činí lhůta promlčení dva roky u případů, kde se uvádí dítě mladší 16 let v omyl, aby vykazovalo sexuálně ponižující chování. To znamená, že nikoliv nevýznamná část odhalených případů je již promlčena. Přečiny a znázornění sexualizující děti vynesou trest odnětí svobody v délce tří let.

Dokumentace zmíněného Kriposu svědčí o tom, že globální digitalizace povede k více pachatelům a obětem, přičemž zločiny budou každodenně šířeny na Internetu a materiál bude jen zřídkakdy smazán, jelikož má mezi zločinci hodnotu. Aby toho nebylo málo, bude jednodušší komunikovat a platit skrze šifrované kanály, což bude chránit osoby s nekalými úmysly. Mj. budou přečiny v přímém přenosu na objednávku snáze proveditelné.

Rodiče, rozhodčí, trenéři, svěřenci a další zmaří tolik životů, že to podle rozborů norské organizace Vista obnáší náklady ve výši 7,5 milionů norských korun za každou oběť a pro společnost to lze vyčíslit na miliardy. Ovšem za celou třetinou případů pohlavních zneužívání dětí a mladých stojí jejich vrstevníci - další nezletilí. Někdo nazval katolická Církev spolkem s největším počtem pedofilů. V norské luteránské Církvi se také pár těch případů našlo.

Nedávno padl nejdelší 16letý trest za největší případ Norska. Šlo o bývalého rozhodčího. Ublížených bylo bezmála 450 osob a uložených snímků 16463. Obviněný se neštítil ničeho, aby si zajistil filmy se sexem s dětmi. Jak se má společnost proti takovým lidem po dovršeném odpykání trestu chránit jinak než šalamounskými řešeními? Norský nejvyšší soud nedávno potvrdil, že je zakázáno kupovat či vlastnit figuríny v dětské velikosti, postižitelné podle zákona zakazujícího sexualizované podoby dětí. Norští celníci zabavuje řadu takových objednaných figurín zasílaných poštou ročně.

Jinak právě probíhá soudní řízení s bývalým hejtmanem. Jedná se o jeden z největších pádů politických dějin Norska. Jakožto hejtman byl jedním z nejvyšších ochránců dětí a vedl dozor nad středisky, které ubytovávají nezletilé žadatele o azyl. Také v médiích vystupoval jako někdo, komu leží na srdci zejména ti nejmladší a nejslabší. Bývalý hejtman je ve středisku vyzvedával a vozil na svou chalupu, domů i do kanceláře. Cítili stud, strach, neumí norsky, neví o Norsku nic, mezi nimi a pachatelem je obrovskou nerovnováhu mocenských poměrů. Zneužívatel symbolizoval státní moc, o níž také rád hovořil. Líčil jim, jak zná všechny u policie, odboru pro migraci, a že je osobním přítelem krále. A pokud se „vykecá“ jejich malé tajemství, tak to bude mít pro jejich pobyt v Norsku následky.

Ovšem to není nic oproti soudnímu řízení, jež se spustí v listopadu. Zabaveno bylo přes tři miliony snímků. Obžalovaní jsou dva muži žijící spolu.

13leté dívky soutěží na Facebooku, která z nich bude nejvíce půvabná. Skupina pak vyhlásí vítězku. A jakmile si maturanti obléknou kombinézu, změní se něco. A než je kluci nechají ve škarpě, tak třeba takové dívky poskytly orální sex, zasouložily si s nimi anebo byly jinak zneužity. Zcela opilé. To tvrdí policie. Hovoří o dívkách, jež si neuvědomují, kde se nacházejí, nemají peníze na to, aby se dostali domů, a sotva mají něco na sobě.

I proto to mají celkem jednoduché muži okolo dvaceti let, jež organizují sex s 13letými přes sociální sítě a mobilní telefony. Holky se nechávají využívat mladými řidiči, jež jim nabízí tolik potřebný svoz, jenž je nejen na norském venkově naprosto nepostradatelný. Stálicemi jsou skupinový nátlak a útěk. Holky „prodávají“ své kamarádky, jež pak padnou za oběti cynickým mladíkům.

Podle přílohy Magasinet k deníku Aftenposten se sexuální zneužívání většinou policii nenahlásí, a muži méně často než ženami. Oběti se mnohdy cítí jak pachatelé. Vše co řeknete bude přezkoumáno a dotazů k zodpovězení je mnoho a jsou těžké. Než vám uvěří rodina, zdravotníci či soudci musíte přetrpět nemožná úskalí. O právních jistotách máte závažné pochybnosti a poté, co jste vypověděli, řízení skončilo a rozsudek padl, tak vaše okolí ztichne. Všichni vědí, co se stalo, ovšem nikdo o tom nepromluví, jenže byť je záměr dobrý může ticho ve skutečnosti vše změnit k horšímu a stud posílí.

Než vstoupili, přišli k nim nebo si k nim lehli, ti, jež „všechny“ děti milovaly a oni je, tak netušili, že za chvíli bude bezstarostné dětství pryč. Vybíravé ruce se domáhají částí tělíček tam, kde by nikdy neměly být. A již brzy doteky rukou nestačí. Využívají toho, že byť si děti toho uvědomují, že to, co se děje, je špatné, tak jim scházejí slova i vědomosti, aby o příhodách promluvily.

Někdy děti netraumatizuje akt samotný, nýbrž to, že jim to udělali právě oni, křivda a pocit zrady poté, co delší dobu rozvíjeli blízké a dobré vztahy k někomu, komu důvěřovali. Postupná manipulace zmate. Někdy zneužijí, jindy jsou k vám jen laskaví.

Vymlouvají se na to, že nevěděli, kolik je oběti let, či to, že jsou oběťmi organizovaných lží a honu na čarodějnice. Někteří ve zneužívání pokračují i poté, co se dozví, kolik je oběti let. Třeba vám řeknou, že byste jim měli být vděční za vše, co jste se kdy naučili o sexualitě. V jejich hlavě jste na vše přistoupili a zúčastňovali jste se toho naprosto dobrovolně.

Proč byste je přes to vše i nadále vyhledávali? Odpověď se najde ve výhrůžkách a studu, a jestli budete odtažití a vyhýbaví, tak bude dotěrnější a bude vás vyhledávat třeba tím, že bude čekat před školou. Raději se podřídíte, ovšem cenou za to je, že se vaše bolest postupně rozroste tak, že sežere víru v budoucnost.

Letité zneužívání někým v rodině, sousedství, trenérem či někým jiným způsobuje stud, což vyvolá nemoc a strach, že nejste hodní lásky jiných: Jestli se o tomhle někdo dozví, tak vás již nikdo nikdy bude chtít nebo vás nebude mít rád, ani váš tatínek nebo maminka. Vyhrůžky z vás dělá bezmocné a zcela znehodnocené a váš strach, že se na vás bude ten druhý dívat jinýma očima jako na někoho „špinavého“ - tento pocit se může promítnout i do vašeho milostného vztahu. Nepromluvíte o zneužívání i proto, že chcete ostatní chránit a nevzít na sebe vaše bolest. V průměru oběti sexuálního zneužívání promluví až po 17 letech. Máte strach přijímat dobro či lásku ze strachu, že nevydrží. Otevřené srdce by se zmenšilo.

Někdy se dokonce sexuální útoky odmění povýšením či zlatým padákem, či dobrými referencemi při budoucím shánění nového zaměstnání, ačkoli instituce, pro niž dotyčný pracoval, eticky utrpěla a byla jí pošramocena pověst.

Avšak se najdou i dobrovolníci, jež se rozhodli pracovat preventivně: zatímco se jejich vlastní děti dívají na televizní programy pro děti, chatují o sexu s nic netušícími jinými muži, aby je odhalili poté, co poslali sexuální zprávy či návrhy na schůzky. Někdy se s pachateli sejdou. Veřejní i anonymní muži spolupracují s policií, přičemž vedou s pachateli chaty až rok dva, než navrhnou schůzku. Přitom padnou hlášky, zda již jsi se začala dotýkat prsty je pouze jedna z otázek, jež si starší muž začal klást té, o niž si myslel, že je 13letá holka a domluvil si s ní tajnou schůzku. Místo oné holky zaklepala na dveře hotelové pokoje policie. Pachatelé již byli odsouzeni.