Před dnešním Dnem náboženské svobody prý bylo v Norsku odstartováno hnutí svobody bojující o právo kritizovat jakékoliv náboženství, a Islám nemá být výjimkou. Toto je údajně teprve začátek. Zatím to ale ještě jsou ti, jež sahají k násilí, jež mají definovat, jaké projevy smí Nor ve vlastní zemi mít, a tudíž jak smí využívat svobody vyjadřování.

Píše se rok 2006, Otto Jespersen, známý norský bavič, pálí Bibli. Na místě je málo policie. Píše se rok 2019, Lars Thorsen, představitel hnutí Stopp islamiseringen av Norge (Zastavte islamizaci Norska), pálí Korán. Na místě je hodně policie, bouřící se muslim na norského protestujícího útočil, mlátil a kopal hlava nehlava. Na Internetu se množí výzvy k fyzické likvidaci Thorsena.

Přečetl jsem stovky reakcí na událost, kterou mainstreamová masmédia nemohla zmínit. Prý si máme zvykat. Máme diskutovat jen o tom, co je předem odsouhlaseno, že se o tom smí psát a mluvit. Přitom člověku, který zapálil Korán, podle vlastních slov, šlo o diskutování argumenty a fakta, o což nikdo nestojí, ani si neodváží.

Něco se s Norskem děje. Postupně je omezována svoboda a soukromí všech, zejména žen a dětí. Oklešťována je svoboda vyjadřování a náboženství, zhoršuje se bezpečnostní situace, není dne, aby lidé cizích kultur nebodali nožem či stříleli, anebo aby děti cizích kultur napadaly a olupovaly bílé děti a zapalovaly auta, ovšem pro masmédia to není zajímavé a žádné z nich to nenazývá rasismem naruby. Jde o moc a ponižování a nástrojem je etnické válčení.

Další důkazy náboženského vyznání míru: pákistánští muslimové již několikrát slibovali odvetu a velký počet jich spálilo norské vlajky jako odveta za pálení Koránu v Norsku. Pákistán tamního norského velvyslance přivolal na kobereček a Turecko a mnoho dalších muslimských zemí pálení Koránu odsoudilo. Jistěže nikdo nečeká, že Norové budou útočit na Pákistánce, ovšem lze čekat, že muslimové po celém světě budou se stupňující silou reagovat nenávistně i násilně na to, že jeden Nor spálil jednu knihu. Ani proti tomu, ani proti surovému násilí proti tomu Thorsenovi se neozval jediný (ani jeden rádoby umírněný muslimský hlas, pokud se v Norsku někdo takový najde) a tak se lze domnívat, že všichni muslimové v Norsku s násilím a výhrůžkami smrti souhlasí a etničtí Norové povětšinou zůstávají zbaběle tiše, jelikož vždyť musíme pochopit reakci toho ubohého chudáčka muslima.

Nyní čekáme a žádáme, aby norská ministryně zahraničí přivolala velvyslance Pákistánu na kobereček a poskytla mu přednášku o naší ústavně zakotvené svobodě vyjadřování a o tom, že se nenecháme poučovat o tom, co nám naše ústava dovoluje, ať se to jiným líbí nebo ne. Kdepak: místo toho se norský velvyslanec musel jménem Norska od pálení Koránu ostře distancovat a pokorně a podbízivě odsoudit k náboženství kritický projev, jenž je v Norsku legální, a sice zemi, jež vykonává za rouhačství trest smrti, a to zejména vůči tamním křesťanům a kde se pravidelně pálí Bible, kříže, kostely i živé křesťany.

Někteří Norové přece jen vyzvali ty, jež nechtějí přijmout ústavou zakořeněné právo mohou svobodně Norsko opustit, však nikdo jim v tom nebrání. Zastavte veškerou rozvojovou pomoc zatemnělé rozvojové zemi (a jaderné mocnosti) Pákistánu, neboť vraždy křesťanů, žen a homosexuálů je součástí jejich špatné kultury. Ať nás nenávidí, aniž za to dostávají zaplaceno (Norsko jen za minulý rok dotovalo tuto zemí částkou 80 milionů norských korun, což je ovšem málo v porovnání s tím, kolik takřka 40 000 Pákistánců v Norsku posílá domů svým rodinám třeba na budování paláců).

Prý je povinností policie lidem umožňovat, aby mohli využívat svého práva svobodného vyjadřování. Východiskem je to, že byl zastaven pokus zapálit Korán, byť nejde o nic trestného, nic, co by bylo jakkoliv v rozporu s norským právní řádem, nic, co by se mělo zakazovat či zabraňovat pod rouškem nějakého alibistického důvodu.

Avšak podle tajné policie byl porušen tzv. paragraf o rasismu. Přitom Mona Diaová, místní politička sociálních demokratů, vyzvala odpůrce pálení Koránu k tomu, aby se složili na zaplacení pokuty, což podle kritiků je jako vyzývat k tomu, aby jeden bral zákony do vlastních rukou a omezoval svobodu vyjadřování. Za to se postavil i Jonas Gahr Støre, lídr sociálních demokratů.

Džihád je věčnou svatou válkou - Islám přikazuje muslimům, aby vedli proti jinak smýšlejícím, dokud nebudou všichni zabití, přestoupili na Islám či přijali být podřadnými občany bez práv pod islámskou nadvládou. My jsme pro ně bezvěrci a naše kultura haram - pro muslimy nečistá. Norsko různými způsoby připravuje půdu dogmatismu a intoleranci Islámu, jeho názorové tyranii, rovnostářství.

Bezmála čtrnáct let poté, co severské karikatury proroka Mohameda rozohnily muslimy Vebjørn Selbekk, redaktor křesťanského listu Dagen, jenž byl tenkrát zastrašován lídrem sociálních demokratů a mnoha dalšími, aby karikatury nezveřejňoval, brojí proti tomu, jak chtějí Nory poučovat o svobodě vyjadřování a rouhačství některé z nejméně svobodných zemí světa, zatímco norská vláda a (až na výjimky) celé politické Norsko se bojí toho, že šlape vedle i pokud jde o ty nejvíce represivní režimy světa.

Slabost a bezmocnost: Benedicte Bjørnlandová, policejní ředitelka, se bojí reakcí muslimů, bude-li někdo chtít využívat práva vyjadřování formou, jež se muslimům nebude líbit. Jedním dechem dodává, že policie zastavila probíhající trestný čin. Proto vydala příkaz všem policejním jednotkám k tomu, aby bránily „hanobení Koránu“. Vymýšlí tato policejní ředitelka své vlastní zákony... o rouhání se Bohu, či horší: že by již bylo v Norsku zavedeno islámské právo šaría? Policejní ředitelka říká něco, ministr spravedlnosti a ministryně zahraničí něco jiného. To může znamenat jedině to, že je Norsko ovládáno dvěma autoritami: norskou a muslimskou. Je to prý pro Nory a Norsko ohromnou porážku a pokles.

Jon Wessel-Aas, právník specializován na svobodu projevů a Hans Marthinussen, profesor práv Univerzity v Bergenu, míní prostřednictvím serveru www.document.no, že pokud policie předem cenzurovala pálení Koránu, tak je to v rozporu s Ústavou a skandál.

Bude se pálit Korán opět a zas (nebude se někdo pokoušet prosadit oficiální Den pálení Koránu?), a norské úřady budou, když se jim to hodí postavit mimo zákon základní principy Ústavy jako svobodu vyjadřování. Podle jedné satirického citátu svědčí švédská statistika o tom, že máte-li v autě dobře viditelný Korán je velmi málo pravděpodobné, že bude vaše auto zapáleno tak, jak se v Norsku děje stále častěji. Proto prý radí zmíněná policejní ředitelka Bjørnlandová, aby si Norové nyní k tomuto účelu pořídili Korán. Pak bude vaše auto střežit Alláh.

Muslimové hrozí bojkotem Norska, ovšem podle všeho země nezažije to štěstí, naopak budou i nadále proudit do země, již jich tolik nenávidí. Korán jakožto politický návod/směrnice dokazatelně podněcuje nenávist a násilí velkým skupinám obyvatel této planety. Právo praktikovat víry kromě Islámu není respektováno tam, kde převládá Islám. Ten v Norsku již zabírá strašně moc místa, jenže nikdo to nesmí vyslovovat, a sebedůvěra uražených muslimů stoupá. Co nám násilná ruka Islámu zakáže příště? Zůstávejte u přijímače, záhy se dozvíte více.