Výjimečný stav, digitalizace a demokracie
Společností se šíří nesnášenlivost k těm, jež se obávají zneužívání koronaviru k dovršení tendencí k ovládání ostatních.
Lidé se „vybarví“, houfně se moralizuje a příkře se vyostřuje propast mezi „poslušnými“ a „neposlušnými“. Rozpadne se tradiční důvěra? Podle některých je nyní zajímavé pozorovat, co se děje s etickým a morálním standardem a rovnováhou v okamžicích, kdy ještě více než jindy vypluje na povrch nakolik někdo váží ohledy na sebe před ohledy na ostatní a nakolik jeden váží ostatní ohledy a obětuje část svých vlastních.
Někteří vypěnili z toho, kdy prosáklo na veřejnost, jak si mohla vláda dovolit zakázat chataření, anebo jak by se mohlo podle jednoho doporučení Ředitelství zdraví (norsky Helsedirektoratet) prostřednictvím webu www.nrk.no /ač jste zdraví a čiperní/ diskriminačně dávat přednost záchraně o něco mladších před těmi staršími, jimž navzdory tomu, že byli hospitalizováni dříve, budou odpojení od dýchacích přístrojů. Eutanázie, či prodlužování života? Používají snad na každého obyvatele kalkulačku, aby ho ocenili, jakou má ten který obyvatel hodnotu? Jako kdyby byli vládní činitelé od viru chránění, myslí-li si, že si na nich nesmlsne opravdu s chutí.
Skutečně lze věřit Ředitelství zdraví a vládě? Ministryně spravedlnosti autoritářsky tvrdí norské tiskové agentuře NTB, že nebude nijak upřesňovat, jaké si vláda přeje rozšířené pravomoci. Někdo si snad naivně myslí, že vládu drží v šachu opozici, jenže nejsou to hry nanejvýše jen tak na oko? Z masmédií se dočkáme pochvaly, načež se v drobném sloupku dozvíme, že utáhli šroub ještě dále, mezitím se na vše zapomnělo a v obraze zůstal málokterý bystrý občan.
Proti tzv. krizovému zákonu, jenž by vládě propůjčil takřka zákonodárnou moc, jež náleží parlamentu, je čím dále více právníků, vč. několika univerzitních profesorů práv, popř. Geir Lippestad, právník, jenž zastupoval masového vraha Anderse Behringa Breivika. Další své obavy ventilují např. pomoci Advokatbladet, listu právníků. Proč je vedle stávajícího zákona zapotřebí samostatný zákon? Stávající zákony sahají široko a skýtají dostatečný prostor, pokud jde o povolování výjimek v době míru. Lidé mají neblahý dojem z netransparentnosti příprav zákona pod tlakem bez umožnění veřejné diskuse a aniž by zvážili, zda je zákon v rozporu s lidskými právy a s Ústavou. Proč potřebuje všeobecnou plnou moc jakožto jediný stát právě Norsko? Co mají za lubem?
Proč se má testovat síť 5. generace současně s řáděním koronaviru? Naskytla se snad vhodná příležitost, jelikož národ je příliš oslaben, než aby proti tomu něco namítal? Podle místních obyvatel to oslabuje imunitu a člověk je více vystaven nemocem, např. chřipku anebo bolestem v kloubech a svalech. Politici o nebezpečí mikrozáření prý nic neví. Síť 5. generace zastavili v stovce italských měst a více než pět stovek lékařů a vědců z více než 40 zemí podalo podrobné informace o tom, nakolik je toto škodlivé a snažili se odradit úřady, než přikročili k dílu. Hmyz opylující rostliny (a tak ku prospěchu výrobě potravin) nebo i ptáci padají k zemi, přesto to norská telekomunikační společnost Telenor uvádí na jednom místě za druhým.
Přibývá těch, jež pod záminkou koronaviru odmítá přijímat hotovost a podle některých je možné, že to norský parlament zakáže v rámci chystaného krizového zákona, a to přesto, že Světová zdravotní organizace vyvrátila, že by koronavirus přenášely bankovky a mince. Je to snaha obměkčit ty, jež nepoužívají kartu natolik, že hotovost zruší nenávratně ve snaze je ovládat? Ustoupí-li nyní, jsou-li více bezbrannější, čemu odstoupíme příště? Je nebezpečně snadné nalézt záminky pro jakýkoliv zákaz/příkaz a tak by jeden přicházel o jednu svobodu za druhou. Podáme-li prst, vezmou si celou ruku. Virus se může stejně tak šířit vyťukáváním čísel PIN kódu, pokud nemají bezkontaktní kartu (a někoho nenapadne používat propisku) a dotýkání se zboží. Nakazit se dá všelijak a nakolik účinné je odstraňování zdrojů nákazy z nejrůznějších ploch, je sporné. Má-li se zakázat hotovost, tak by se jistě našla další spousta toho, co by se mohlo také zakázat.
S radami politiků a úřadů mají mnozí neblahé zkušenosti. Třeba v době prasečí chřipky přijímat takové rady stálo řadu lidí zdraví, někoho i život. Lidé se nenechají ohrožovat těmi, jež se ohánějí rozumem a nechápavostí vůči hrozbě virem k tomu, aby přistoupili na úplně cokoliv. Někteří na kreditní kartu nemají nárok, neboť jim ji banky odmítají vystavit. Jiní si zase chtějí své soukromí chránit a nedovolují být pod dozorem více, než je nezbytné a nestojí o to, aby úřady věděly o tom, kde se pohybujete, za co utrácíte, a pomoci algoritmů analyzujících, jaké jste osoby a s kým se stýkáte.
Björn Eriksson, bývalý švédský policejní ředitel, varuje prostřednictvím serveru www.steigan.no, že bez hotovosti přejdeme rovnou do digitální diktatury. Kdo má monopol, bude vždy dávat přednost kartám, jelikož na tom vydělává. Eriksson je znepokojen odbourávání veřejného platebního systému pomocí hotovosti v prospěch absolutní moci v rukou těch, jež ovládají digitální peníze. Mohou na vás uvalit klatbu a vás odříznout od přístupu k vašim příjmům zablokováním vašeho bankovního účtu, či učiněním vaší karty, či vaše platební kódy neplatnými. A to bez vysvětlení a bez možnosti odvolání.
Papírové faktury mají do tří let zmizet. Usiluje o to Vipps, provozovatel v Norsku oblíbené aplikace na převod menších částek prostřednictvím mobilního telefonu. Čím dále méně firem Norům nabízí papírové faktury a během prvních deseti měsíců loňského roku bylo digitalizováno 30 milionů faktur, což je stejný počet jako za deset předchozích let dohromady. Firmy mohou posílat faktury přes aplikaci, případně si je mohou zákazníci skrze ni sami skenovat a platit je digitálně.
Také byla před časem zavedena aplikace s řidičským průkazem. Co se ale stane, pokud kvůli něčemu přijdete o řidičský průkaz? Přijdete tím pádem zároveň o mobilní telefon?
Přibývá míst, kde se nemusíte sejít s nikým jiným, abyste si mohli nakoupit: již byl otevřen první nonstop, resp. po běžné otevírací době přes celou noc bezobsluhový potravinářský obchod, který si můžete odemknout zasunutím kreditní karty, resp. naskenováním QR kódu mobilním telefonem po zaregistrování se přes aplikaci. Inteligentní kamery zachycují odchylující se chování a zasílají hlášení dispečinku ostrahy. Mnozí v takových obchodech vidí budoucnost zejména na venkově, kde krámky s obsluhou často kvůli vysokým nákladům na pokladní a malé návštěvnosti nepřežijí. Stejným způsobem byl již takto otevřen první bezobsluhový obuvnický obchod.
Virová krize prý dokázala nepostradatelnost soukromých automobilů a zranitelnost veřejné dopravy. Přesto počet aut projíždějící mýtnými branami klesl téměř na polovinu a ztracené příjmy se proto budou muset nahradit. Místo současného systému mýtného se zvažuje oceňování používání silnic vozidly prostřednictvím satelitů. Údajně by mohlo být z národohospodářského hlediska rentabilnější. Znamenalo by to vybavení každého vozidla GPS přijímačem, či za používání internetové sítě 5. generace, jenž by zaznamenával/a kdy, kudy a jak daleko to které vozidlo je na cestách. Platilo by se za naježděné kilometry ve špičce, či mimo špičku, v městě, resp. na venkově, a podle emisí. Zastánci mají za to, že by šlo o spravedlivější rozdělování zátěží mezi uživateli, zato odpůrci míní, že by šlo o nepřípustný bezohledný dozor nad motoristy ve stylu velkého bratra a v rozporu s ochranou osobních údajů.
Lidé se „vybarví“, houfně se moralizuje a příkře se vyostřuje propast mezi „poslušnými“ a „neposlušnými“. Rozpadne se tradiční důvěra? Podle některých je nyní zajímavé pozorovat, co se děje s etickým a morálním standardem a rovnováhou v okamžicích, kdy ještě více než jindy vypluje na povrch nakolik někdo váží ohledy na sebe před ohledy na ostatní a nakolik jeden váží ostatní ohledy a obětuje část svých vlastních.
Někteří vypěnili z toho, kdy prosáklo na veřejnost, jak si mohla vláda dovolit zakázat chataření, anebo jak by se mohlo podle jednoho doporučení Ředitelství zdraví (norsky Helsedirektoratet) prostřednictvím webu www.nrk.no /ač jste zdraví a čiperní/ diskriminačně dávat přednost záchraně o něco mladších před těmi staršími, jimž navzdory tomu, že byli hospitalizováni dříve, budou odpojení od dýchacích přístrojů. Eutanázie, či prodlužování života? Používají snad na každého obyvatele kalkulačku, aby ho ocenili, jakou má ten který obyvatel hodnotu? Jako kdyby byli vládní činitelé od viru chránění, myslí-li si, že si na nich nesmlsne opravdu s chutí.
Skutečně lze věřit Ředitelství zdraví a vládě? Ministryně spravedlnosti autoritářsky tvrdí norské tiskové agentuře NTB, že nebude nijak upřesňovat, jaké si vláda přeje rozšířené pravomoci. Někdo si snad naivně myslí, že vládu drží v šachu opozici, jenže nejsou to hry nanejvýše jen tak na oko? Z masmédií se dočkáme pochvaly, načež se v drobném sloupku dozvíme, že utáhli šroub ještě dále, mezitím se na vše zapomnělo a v obraze zůstal málokterý bystrý občan.
Proti tzv. krizovému zákonu, jenž by vládě propůjčil takřka zákonodárnou moc, jež náleží parlamentu, je čím dále více právníků, vč. několika univerzitních profesorů práv, popř. Geir Lippestad, právník, jenž zastupoval masového vraha Anderse Behringa Breivika. Další své obavy ventilují např. pomoci Advokatbladet, listu právníků. Proč je vedle stávajícího zákona zapotřebí samostatný zákon? Stávající zákony sahají široko a skýtají dostatečný prostor, pokud jde o povolování výjimek v době míru. Lidé mají neblahý dojem z netransparentnosti příprav zákona pod tlakem bez umožnění veřejné diskuse a aniž by zvážili, zda je zákon v rozporu s lidskými právy a s Ústavou. Proč potřebuje všeobecnou plnou moc jakožto jediný stát právě Norsko? Co mají za lubem?
Proč se má testovat síť 5. generace současně s řáděním koronaviru? Naskytla se snad vhodná příležitost, jelikož národ je příliš oslaben, než aby proti tomu něco namítal? Podle místních obyvatel to oslabuje imunitu a člověk je více vystaven nemocem, např. chřipku anebo bolestem v kloubech a svalech. Politici o nebezpečí mikrozáření prý nic neví. Síť 5. generace zastavili v stovce italských měst a více než pět stovek lékařů a vědců z více než 40 zemí podalo podrobné informace o tom, nakolik je toto škodlivé a snažili se odradit úřady, než přikročili k dílu. Hmyz opylující rostliny (a tak ku prospěchu výrobě potravin) nebo i ptáci padají k zemi, přesto to norská telekomunikační společnost Telenor uvádí na jednom místě za druhým.
Přibývá těch, jež pod záminkou koronaviru odmítá přijímat hotovost a podle některých je možné, že to norský parlament zakáže v rámci chystaného krizového zákona, a to přesto, že Světová zdravotní organizace vyvrátila, že by koronavirus přenášely bankovky a mince. Je to snaha obměkčit ty, jež nepoužívají kartu natolik, že hotovost zruší nenávratně ve snaze je ovládat? Ustoupí-li nyní, jsou-li více bezbrannější, čemu odstoupíme příště? Je nebezpečně snadné nalézt záminky pro jakýkoliv zákaz/příkaz a tak by jeden přicházel o jednu svobodu za druhou. Podáme-li prst, vezmou si celou ruku. Virus se může stejně tak šířit vyťukáváním čísel PIN kódu, pokud nemají bezkontaktní kartu (a někoho nenapadne používat propisku) a dotýkání se zboží. Nakazit se dá všelijak a nakolik účinné je odstraňování zdrojů nákazy z nejrůznějších ploch, je sporné. Má-li se zakázat hotovost, tak by se jistě našla další spousta toho, co by se mohlo také zakázat.
S radami politiků a úřadů mají mnozí neblahé zkušenosti. Třeba v době prasečí chřipky přijímat takové rady stálo řadu lidí zdraví, někoho i život. Lidé se nenechají ohrožovat těmi, jež se ohánějí rozumem a nechápavostí vůči hrozbě virem k tomu, aby přistoupili na úplně cokoliv. Někteří na kreditní kartu nemají nárok, neboť jim ji banky odmítají vystavit. Jiní si zase chtějí své soukromí chránit a nedovolují být pod dozorem více, než je nezbytné a nestojí o to, aby úřady věděly o tom, kde se pohybujete, za co utrácíte, a pomoci algoritmů analyzujících, jaké jste osoby a s kým se stýkáte.
Björn Eriksson, bývalý švédský policejní ředitel, varuje prostřednictvím serveru www.steigan.no, že bez hotovosti přejdeme rovnou do digitální diktatury. Kdo má monopol, bude vždy dávat přednost kartám, jelikož na tom vydělává. Eriksson je znepokojen odbourávání veřejného platebního systému pomocí hotovosti v prospěch absolutní moci v rukou těch, jež ovládají digitální peníze. Mohou na vás uvalit klatbu a vás odříznout od přístupu k vašim příjmům zablokováním vašeho bankovního účtu, či učiněním vaší karty, či vaše platební kódy neplatnými. A to bez vysvětlení a bez možnosti odvolání.
Papírové faktury mají do tří let zmizet. Usiluje o to Vipps, provozovatel v Norsku oblíbené aplikace na převod menších částek prostřednictvím mobilního telefonu. Čím dále méně firem Norům nabízí papírové faktury a během prvních deseti měsíců loňského roku bylo digitalizováno 30 milionů faktur, což je stejný počet jako za deset předchozích let dohromady. Firmy mohou posílat faktury přes aplikaci, případně si je mohou zákazníci skrze ni sami skenovat a platit je digitálně.
Také byla před časem zavedena aplikace s řidičským průkazem. Co se ale stane, pokud kvůli něčemu přijdete o řidičský průkaz? Přijdete tím pádem zároveň o mobilní telefon?
Přibývá míst, kde se nemusíte sejít s nikým jiným, abyste si mohli nakoupit: již byl otevřen první nonstop, resp. po běžné otevírací době přes celou noc bezobsluhový potravinářský obchod, který si můžete odemknout zasunutím kreditní karty, resp. naskenováním QR kódu mobilním telefonem po zaregistrování se přes aplikaci. Inteligentní kamery zachycují odchylující se chování a zasílají hlášení dispečinku ostrahy. Mnozí v takových obchodech vidí budoucnost zejména na venkově, kde krámky s obsluhou často kvůli vysokým nákladům na pokladní a malé návštěvnosti nepřežijí. Stejným způsobem byl již takto otevřen první bezobsluhový obuvnický obchod.
Virová krize prý dokázala nepostradatelnost soukromých automobilů a zranitelnost veřejné dopravy. Přesto počet aut projíždějící mýtnými branami klesl téměř na polovinu a ztracené příjmy se proto budou muset nahradit. Místo současného systému mýtného se zvažuje oceňování používání silnic vozidly prostřednictvím satelitů. Údajně by mohlo být z národohospodářského hlediska rentabilnější. Znamenalo by to vybavení každého vozidla GPS přijímačem, či za používání internetové sítě 5. generace, jenž by zaznamenával/a kdy, kudy a jak daleko to které vozidlo je na cestách. Platilo by se za naježděné kilometry ve špičce, či mimo špičku, v městě, resp. na venkově, a podle emisí. Zastánci mají za to, že by šlo o spravedlivější rozdělování zátěží mezi uživateli, zato odpůrci míní, že by šlo o nepřípustný bezohledný dozor nad motoristy ve stylu velkého bratra a v rozporu s ochranou osobních údajů.