Bude debata o klimatu po koronaviru tatáž, jaká bývávala před ním?

Nor Ivar Giæver, laureát Nobelovy ceny ve fyzice, se nechal slyšet, že globální oteplování se skutečně stalo novodobým náboženstvím proto, že ho nemůžete diskutovat, aniž byste se rouhali všem «modlám», nedotknutelným pravdám.

Jak jsem se již v nejednom článku snažil nastínit, v Norsku se politici, masmédia a aktivisté snad více než leckde jinde předhánějí v tom, aby lidem vštěpovali, že svět prodělává klimatickou krizí a na vinu je váš úpadkový způsob života. Nepřistoupíte-li na bolestivou přeměnu svých životů a nejlépe hned teď prý nás zasáhne největší pohroma a svět tak, jak ho známe, zanikne. Tvrdívají, že lze upravovat počasí zastavením emisí oxidu uhličitého. Proto hrozí útlumem těžařského a veškerého průmyslu náročného na energii, jenž je nejrentabilnějším v zemi a tvoří základ blahobytu a sociálního státu, dále útlumem zemědělství kvůli masu, přitom se má dovážet spousta rostlinných bílkovin z jiných světadílů a také biopaliva. Přitom nám namlouvají, že jde podle vědy o nutnost, přitom žádná věda vás nežádá o to, abyste přijali vynucená opatření na svá, jež oslabí ekonomiku i schopnost nás chránit proti jiným nebezpečím.

Za tohoto společenského klimatu se v Norsku zvedá několik skupin, jež o sobě říkají, že jsou realisté, pokud jde o klima. Jejich odpůrci je nazývají klimatickými zapírači, přitom oni realisté je vnímají jako zapírače faktů i průběhu dějin. Především nesouhlasí s Mezivládním panelem pro změny klimatu a jejich tvrzením, že emise oxidu uhličitého mění klima natolik a tak rychle a nenávratně. Změny klimatu prý byly vždy. Rozbory ledu a bublinek vzduchu v ledu ze Severního a Jižního pólu a Grónska dokazují rozsáhlé změny klimatu v průběhu dějin. Inzerát jedné z těchto skupin realistů v otázkách klimatu stál spoustu peněz a redaktor váhal, zda ho povolit, či ne. Pravda je v roce 2020 drahá, zato lži se mohou šířit bezplatně.

Plamenní zastánci klimatické hysterie a zbrklí štváči označují kohokoliv za rasisty (slovo zapírač je v Norsku hodně spojován s holokaustem): např. facebookovská akce Vzpoura lidu proti klimatické hysterii roste rekordně rychle a je výrazem mohutné, lidové opozice, jenž má zastrašování umíněných aktivistů dost.

Iselin Nybøová, zástupkyně premiérky, že největší výzvou naší doby klima a ne mikroby ani neschopní politici. Někteří Zelení se pokoušejí situace kolem koronaviru využívat politicky prohlášeními typu jako, že opatření proti koronaviru musí být šetrné ke klimatu. Nejlépe, aby byl virus udržitelný životnímu prostředí, že ano? Např. Erik Solheim, bývalý ministr životního prostředí a bývalý ministr pomoci rozvojovým zemím, pak zástupcem generálního tajemníka OSN a nyní členem Zelených, napsal na Twitteru, že virus dokáže věci, jež si aktivisté ve službách klimatu dlouho přáli. Nyní prý máme důvody k dlouhodobému optimismu. Je snad virus bodem obratu v boji proti klimatickým změnám? Odkaz na článek Kávého Madáního, iránského badatele a aktivistu, rozebírá co si Solheim myslí: aktivisté neměli stejný úspěch jako virus a ten snad lidem konečně otevře oči nakolik je otázka klimatu naléhavá a že lze žít šetrně ke klimatu.

Dále různé organizace a z osobností mj. Jan Egeland, tajemník Norské rady pro uprchlíky, největší neziskové organizace v Norsku s více než 5000 zaměstnanci, na Nory naléhají, aby získali více peněz na opatření pro klima v chudých zemích. Píše o tom web www.resett.no. Největší výzvou některých diváků, jež si mysleli, že bylo důležitější zdraví a život lidí, je dívat se na různé privilegované papaláše až do konce, aniž se jim udělá z té propagandy nevolno. Je smutné, že je třeba projít pandemií, aby řada politických stran, organizací a lidí, zejména ti, jež se narodili po r. 1970 a někteří starší pochopili, jaké to je, když se lidé začnou znepokojovat tím, že by mohli být též nakažení virem, a jestli bude za těchto okolností i dost zdravých zemědělců, jež budou s to vyrábět dostatek potravin a zda bude dost zdravých zvířat, jejichž stavy chtějí výrazně ztenčit, že je požehnáním, že ekonomiku může načas částečně spasit příjmy z daní z prodeje ropy a plynu. Ti, jež žili bezstarostně, si prý vytvářejí rádoby krize, aby měli pocit, že jsou naživu. Jste-li privilegovaní a chránění proti následkům něčeho, pak je prý snadno být pro něco zapálen a nad něčím jásat.

Kdo si ještě nevšiml toho, že «klimatická kůra 2030», podle níž je cílem do té doby snížit tzv. klimatické plyny o polovinu, obsahuje recept na pohromu pro norské zásobování potravinami a potravinářskou bezpečnost, ten by se snad měl brzy probudit. Vyzývá se: zemědělci, zakousněte se do chlévních vrat! Brzy vás budou i ti nejrozhněvanější badatelé v oblasti klimatu vás ponoukat k tomu, abyste se vrátili ke kopytníkům.

Matematika klimatických plynů s nedostatečným zaměřováním na realitu je třeba podle článků na webu www.klimarealistene.com neúprosná: Prý se fosilní uhlík rovná biologickému uhlíku: uhlík z přírodních oběhů nepřidávající metan ani oxid uhličitý do atmosféry a tudíž nevedoucí ke klimatickým účinkům mají v těchto výpočtech tu samou hodnotu jako fosilní uhlík: uhlík, který je rozkládán a ukládán v sedimentech po dobu několika set milion let a vypouštěn jako metan a oxid uhličitý do atmosféry během pár set let s ohromnými účinky na klima.

Jakápak klimatická krize? Na severní polokouli je plno nejsilnější vrstvy ledu, uvízly tam mj. výzkumné lodě, padá jeden rekord za druhým, pokud jde o množství napadnutého sněhu. Klima se ukazuje z více úhlů, jenže je skutečně hůře než v minulosti? Stále méně lidí umírá na extrémní počasí.

Druhá tvář těch, jež v posledních letech podporovali ekologická hnutí, nyní vystrkuje růžky. Následky fanatické politiky v praxi: rozsáhlá výstavba větrných turbín v krásné přírodě proti vůli místních a časté střety s policii, nucená elektrifikace za strašných nákladů, doprovázena dalšími potížemi kvůli nezralé technologii, dále mizející či předražená parkovací místa, obecně ztížit lidem život, nekonečné věnování štědrých darů ostatním zemím a různým organizacím, hlavně OSN atd. Politici nechápou jak je klima složité a co navrhují, aby házeli do černé díry zvané klima neovlivní ho vůbec. Existuje daň, kterou lze zaplatit na to, aby se jeden zbavil problémů kvůli koronaviru, anebo to funguje jen na klima?

Klima je prý účinným nástrojem pro prosazování nadnárodních zájmů. Proč má ta tečka na mapě, jíž se říká Norsko, na rozdíl od opravdu velkých znečišťovatelů, jež plánují navýšení emisí, každou chvíli snášet ty největší oběti a výdaje, jež do budoucna ani nejsou vyčísleny, ovšem se na ně bude muset odněkud vzít a kolik asi, no právě to se nedozvíme.

Ani děti nejsou toho nátlaku ušetřeny. Špatně se jim spí, někteří zvrací a dokonce přestávají dýchat. Píše o tom deník Dagens Næringsliv. A UNICEF (Dětský fond OSN), Světová zdravotní organizace a lékařský časopis The Lancet dokonce umístily Norsko v dolní části seznamu zemí, jež chrání právo dětí na dobré klima v budoucnu. Blíže o tom hovoří zpráva A Future for the World’s Children? (Budoucnost pro děti světa?). Možnosti budoucnosti norských dětí jsou prý ohroženy mj. kvůli norským emisím oxidu uhličitého, jež jsou o 212 % vyšší, než cíle stanoveny pro r. 2030.

Přitom počítačové klimatické modely, jež kladou příliš velký důraz na oxid uhličitý, jsou údajně zavádějící a neumí reprodukovat vypozorované přírodní výkyvy v průběhu posledních desetiletí. Oxid uhličitý je skrze fotosyntézu základem veškerého života na naší planetě, umožňuje lepší růst rostlin a výrobu potravin. V atmosféře je geologicky vzato velmi málo oxidu uhličitého. Do krize nás může zahnat naopak chlad a nedostatek oxidu uhličitého. Podle některých badatelů je to slunce, a nikoliv oxid uhličitý, jenž převažující měrou ovládá klimatické změny. Uvádí to např. švédský list Kristianstandsbladet. Slunce vstoupilo do pasivní fáze se slabým magnetickým polem, což pohání mnoho kosmických částic, což popohání tvorbu mraků, jež odráží více z tepla slunce, a tak lze čekat chladnější klima. Pařížská a další dohody se proto jeví jako nesmyslné.