„Znovuotevření“ bude odloženo a přitvrzuje se: nastal bod obratu poté, co se tři týdny soustavně zdvojnásobil počet nakažených koronavirem, což se prý nedělo od dubna.

„Lehkomyslnost nechte doma“: údajně jenom tak půjde udržet společnost, jež sama sebe označuje za celkem dostupnou a otevřenou.

Sleduji v norské televizi TV2 tiskovou konferenci o koronasituaci v Norsku. Zvláštní může leckomu přijít to nedoporučování nošení roušek. Podle Benta Høieho, norského ministra zdravotnictví, není rouška alternativou k pravidlu jednometrového odstupu, jaké je uplatňováno třeba ve vlacích a letadlech, kde jsou cedule s výzvami, aby si na dotyčná místa nikdo nesedal, což ovšem neplatí v městské dopravě. De facto je kapacita ve vlacích a letadlech kvůli „pravidlu jednoho metru“ snížena o cca. polovinu. Ve snaze snižovat počet cestujících během špičky a zabraňovat tlačenicím vyzývá ministr lidi k tomu, aby se vyhýbali veřejné dopravě, ať raději jdou pěšky nebo jedou na kole. Zaměstnavatele pobízí k tomu, aby povolil domácí kanceláře a k tomu, aby uzpůsobovali podmínky práce tomu, aby MHD a veřejnou dopravou využívalo až o polovinu lidí méně. Aby se do dopravních prostředků vešli lidé starající se o kritické společenské funkce ve zdravotnictví, vzdělávání atd. Aby se pak nemuseli v důsledku toho zavírat zdravotní zařízení, školy atd.

Obecná povinnost mít na sobě roušky (kupodivu je rouška a její užitečnost stále aktuálním tématem a také se připravují, zda má být vydáno doporučení na roušku na jednorázové použití vs. látkovou a jak je používat, příp. zda budou pro některé skupiny lidí dostupné bezplatně) není na pořadu dne. Podle norských úřadů je totiž dodržování odstupů/rozestupů účinnější ochranou než roušky, a proto jim jsou tato opatření nadřazená. Roušky nejsou náhradou za dodržování pravidla metrového odstupu jednoho metru. Nicméně se doporučuje Norům vracející se ze zemí označovaných jako červené zóny mít nasazené roušky. Ty jsou pouhým doplňkem, nikoliv závaznými pomůckami.

Celonárodní zákaz podávání alkoholu prý vyvěrá ze soukromých mejdanů s následující „završující“ návštěvou pohostinských zařízení. Od včerejší půlnoci platí plošný zákaz podávání alkoholu po půlnoci v oněch zařízeních. Již bylo zaznamenáno několik nových případů nákazy souvisejících s mejdany v soukromí. Těch bude podle varování odborové organizace Virke a dalších kvůli zákazu paradoxně přibývat, zatímco pohostinská zařízení budou bankrotovat anebo alespoň propouštět. Aby toho nebylo málo, tak se má tento víkend rozjet tradiční mentorský týden sdružování, družby, zasvěcování do tajů studentstva a vysokoškolského života a rautování nových a zkušenějších studentů, přičemž alkohol pro snižování zábran a rozvolňování mnohdy hraje prim a nátlak bývá značný, aby rauty pokračovaly doma ve stísněných garsonkách či pokojích ubytovacích zařízení obdobných kolejím o několika málo metrech čtvrtečních.

Zároveň se nadále, stejně jako již několik měsíců, nepovolují sportovní zápasy a poháry. Na budoucnost kulturního sektoru se jeho zástupci dívají černě. Nesmí se pořádat akce o více než 200 účastnících/divácích, což dělá tyto akce pro pořadatele mnohdy nerentabilní. Co ze země festivalů, setkání nadšenců/koníčkářů/kutilů/ladičů a venkovních akcí divadelního typu v přírodě a mnoho dalšího zbyde?

Co ale zaznívá jen a pouze mimo mikrofon/či píše se na alternativních zpravodajských serverech, je to, že podstatnou úlohu v šíření nákazy hráli přistěhovalci, či občané jiných zemí pracujících v Norsku. Byť vláda tvrdí, že neotevře pro přicestování osob ze zemí mimo zelené zóny, tak se tak děje i nadále. Vypuknutí korony mezi zahraniční pracovní silou na lodích Hurtigruten, jež obeplouvají značnou část norského pobřeží, prý napomáhalo šíření vzduchem ventilačním zařízením. Reputace mezinárodní značky Hurtigruten padá, a to navíc v branži, jež léta trpí kvůli ekologům, emisím a hrozícímu bojkotu kotvení v přístavech. Výletní plavby po celé zemi jsou zasaženy, a nejen to: postižen je celý norský cestovní ruch.

Ten letos do určité míry drželi nad vodou tuzemští výletníci a dovolenkáři, z nichž mnozí byli donuceni znovuobjevovat vlastní zemi. A tak se naplnila předpověď, podle níž si myslelo 86 % dotázaných, že bude strávena letošní dovolena v Norsku. Podle jiného průzkumu se Norové k otevírání hranic staví velice skepticky: nechtějí do země zatím pouštět zahraniční turisty. Pro bylo před necelým měsícem necelých 12 % dotázaných.

Pro některé není důvodu truchlit, že nemohli jet na dovolenou do Středomoří či na Bali anebo do Karibiku. Pokud nebudou tentokrát žádné šťastné hodiny s levným alkoholem, karaoke apod. a naopak bude více horské turistiky, pádlování a pozorování ptáků, tuleňů či velryb, tak se přece nejeden může cítit rozčarován. Ovšem kromě příslovečných nejen přírodních kras je pohostinnost, přívětivost, vstřícnost a ochota, jaká je vám projevována od cizích lidí třeba při cestě na kole přes větší vzdálenosti jsou k nezaplacení. Pro další Nory, ty rozmazlené, zhýčkané, zpovykané, náročné, příliš zvyklé na absurdní empatii ve všem, ať jsou požadavky sebeabsurdnější, byla letošní dovolena příležitostí k poučení se a přehodnocování, někdy formou brutální srážky zvyklostí a očekávání proti realitě. Místo dušených lišek z nedalekého lesa vám podávají geneticky modifikovaný sojový burger z Brazílie. Chuť krátce zcestovalých přírodních surovin není vždy snadno nalézt. A přijdou-li jim ceny poněkud přemrštěné, pak se mohou pro přežití hodit staré, dobré skautské fígle. Lidé berou „ikony“ mezi norskými výletními cíli útokem, ty pod náporem těch zástupů lidí kolabují a tak nastává chaos.. třeba nezaparkujete.

Ať jde o definitivní rozhodnutí znovuzavedení karantény nejen pro Čechy, tak norský ústav národního zdraví situaci neustále přehodnocuje. Ten posuzuje země celkově na základě trendů v počtech nakažených. Nakolik přesně má Norsko nastavená kritéria? Bezpečná je prý země s méně než dvaceti potvrzenými případy na 100 000 obyvatel za poslední dva týdny a v průměru méně než 5 % testů pozitivní na koronavirus. Ovšem zda nad tím dodržováním někdo dohlíží anebo ne, to už je věc jiná. Dávají na dobrou vůli, důvěru, spoleh, solidaritu a loajalitu.

Včera jsem sám překročil hranici autobusem přes hlavní silniční norsko-švédský hraniční přechod ve Svinesundu. To jsem se od pohraniční policie dozvěděl, že se cestovatelský semafor aktualizuje jednou za dva týdny a toto potvrzuje na svém webu i norský ústav národního zdraví. Zároveň uvádí, že k aktualizacím může docházet i častěji tehdy, změní-li se náhle nákazová situace v některé evropské zemi, či v některém severském regionu.

Když to vezmeme prakticky: přiletíte-li, tak se vás v blízké budoucnosti třeba ujmou (zatím spíše na základě vašeho vlastního, dobrovolného rozhodnutí) v jednom z nových testovacích středisek, jež je nyní ve výstavbě prozatím na hlavních letištích. Doteď ale stačilo, že jste se prokázali svým cestovním pasem tak jako každý, kdo do země přijíždí, ovšem nezměřili vám teplotu ani se Vás neptali na Váš zdravotní stav ani na lékařské potvrzení ani na účel vaší návštěvy, zato se vás třeba ptali, zda jste poslední dobou kromě České republiky pobýval v nějaké jiné zemi či jiných zemích.