Třeba někdy touto dobou před nějakým časem nastala ta nejdramatičtější situace, jež se v kdejaké norské rodině mohla přihodit. Jejich životy zdají být navenek dokonalé, ale to to dělá vše jen horší. Takřka za vším hledejte skupinový nátlak.

Norsko jako stát jako jedna z mála zemí na světě dluh nemá. Norové jako národ ale patří k nejvíce zadluženým na světě (t.č. činí hodnota jejich úvěrů více než 245 % jejich příjmů) a dále se topí v dluzích. Jak je to možné? Mnozí hovoří o tom, že Norové natolik zbohatli a všichni chtějí žít na vysoké noze, jenže to všechno financují z dluhů.

O tom, jak je Norsko jako takové dost bohaté, to ví celý svět. Však o tom, jak si to svět vykládá, vědí Norové své. Podíváte-li se blíže na osobní dluh mezi Nory, budete pochybovat o tom, zda jsou běžní Norové až tak bohatí, jak se tvrdí a jeden odborník za druhým také tvrdí skrze norská masmédia, že vývoj zadlužení je velice problematický.

Sen každého Nora je vlastnit stejně pěkné věci, jaké má jeho soused. Vystavit na odiv uhlazenou fasádu je pěstování norské verze amerického snu, kdy jde o to, dělat na ostatní dojem a být mezi ně přijat. Slova patří Silje Sandmælové, masmediálně známé norské ekonomce. Podle Jana Græsvika, poradce firmy Intrum Justitia a serveru www.finansavisen.no, je norským paradoxem to, že lidé, jimž jsou uštědřeny «mínusy» za prodlení s platbami, či neuskutečněné platby, jsou tak vyhodnocení ne kvůli špatným osobním financím tak, jako v dalších zemích, nýbrž kvůli nadměrné spotřebě. Norům nestačí vydělané peníze, oni si mermomocí musí ještě k tomu žít na dluh. Podle zprávy Finanstilsynetu - Finančního dozorčího úřadu, stoupá zadlužení Norů silně již mnoho let a Norové jsou nyní zranitelnější v případě navýšení úrokové hladiny než za bankovní krize v 90. letech minulého století.

Tato norská obvyklá mentalitapoužívání peníze, které nemají, a nechávat se strhávat vlnou říkající, že každý se musí připojit a dovolit si dělat totéž, co ostatní, se vymstí osobními tragédiemi. Mnozí si neuvědomují, že riskují zamítnutí hypoték, anebo dokonce zřízení předplatného mobilního operátora. Zdá jste na černé listině si ověří též mnozí poteciální zaměstnavatelů, žádáte-li o místo. Nově je růst osob s takovými „mínusy“ kupodivu nejsilnější mezi seniory.

Mezi seniory se též šíří trend, že dále splácí hypotéku, jež nezvládli doplatit dříve. Přitom platební schopnost je značně nižší mezi důchodci než pracujícími. U většiny jde o snížení příjmů takřka o polovinu. V horších případech si senioři vezmou nové úvěry na to, aby si mohli financovat ten životní styl, jenž si přejí mít. Podle serveru www.vi.no se průměrný dluh 62 až 67letého Nora blíží milionu norských korun. A to ještě před dvaceti lety nebylo vůbec normální, že měli důchodci dluhy. Největší dluhy mají senioři ve větších městech.

Úvěry vyšší třikrát než je výše příjmů byly v minulosti považovány za nezodpovědné, ovšem na dnešním trhu s úvěry se toto stalo něčím normálním. Kdyby za krátkou dobu prudce padaly ceny nemovitosti, leknou se banky a budou lidem půjčovat méně, vyděsí se i lidé a vypůjčí si méně, což bude mít dopady v celém hospodářství: ztracené příjmy, úbytek pracovních míst, rosoucí nezaměstnanost a slabé vyhlídky.

Jakoby se finanční gramotnost vytratila úměrně užívání platebních karet... Mnohdy vzniká spotřební dluh za účelem splácení dalšího dluhu anebo byl použit na mzdu zaměstnancům, než zbankrotovali. Oni jedinci i celé skupiny lidí žijí daleko nad své platební možnosti, kde „spanilé chlapské jízdy“ do exotických destinací, bujaré oslavy, rychlé občerstvení a útraty na drahé návyky, jako třeba luxusní auta a značkové oblečení ale i šňupací tabák, Coca-Colu a rovněž drobné nákupy dohromady činící větší částky tyto lidi zruizovaly. Jiní zas mají dluhy pocházející z drogové závislosti. Pro některé znamená dluh konec vztahu, zato další přenášejí do nového vztahu dluhy, nemluvě o celospolečenských dopadech.

Chystal se šest let, než se předloni stal skutečností: nový rejstřík dluhů, jenž poskytne přehled nejištěných dluhů s vysokou mírou zúročení, tj. dluhů z kreditních karet a spotřebních úvěrů, a to s cílem předcházet problémy se zadlužením. Ovšem rejstřík neposkytuje úplný přehled dluhů občanů, poněvadž mnozí mají účty, které byly vydány pro vymáhání. Proto se nyní chystá další rejstřík zahrnující případy vyvěrající z účtů v prodlení. V prvním případě šlo o počin vlády, ve druhém jde o soukromý podnět osob stojících za oblíbeným televizním programem Luksusfellen, či „Past přebytku (hýření)“ TV3. Aby rejstřík fungoval, musí být firmy vymáhající dluhy povinné hlásit případy rejstříku, což je ztíženo obchodem s pohledávkami. Kromě něj mají být vyvinuty digitální nástroje, jež usnadní sestavování plánu splácení dluhů. Podle scénaře vývojářů má být rejstřík pro občany zdarma a pro ostatní, jako třeba sociální úřad, přístupný za poplatek. Cílem je šetřit čas na získání přehledu a využívat ušetřeného času na hledání schůdných řešení.

Nižší nezaměstnanosti, úrokové hladiny a lépe fungující norské ekonomice navzdory: Norové jsou horší plátci než Švédové a podle některých finančníků by se mělo daleko více Norů ocitnout na černé listině: Např. Tor Berntsen, šéf Kredinoru, sděluje magazínu Dine Penger, že dnešní systém zkresluje obrázek platebních potíží v Norsku. Těch, jež nesplácí své dluhy, je daleko více než těch, jež mají „mínusy“ za prodlení s úhradami, špatnou platební morálku atd. Podle Berntsena je pouze cca. třetina špatných plátců evidována s takovými „mínusy“ a kromě toho k tomuto evidování dochází až po několika měsících od prvního prodlení.

Snímky na sociálních sítích, na nichž se chlubíte přepychovým životem, mohou znamenat utrum pro další úvěry. Firmy, jež je poskytují, si takhle ověřují jak půjčující, tak dlužníky. Vyvolávat dojem, že žijete nad své možnosti se nevyplatí. Uvádí to web www.e24.no. Takhle zjistí, zda osoby, jež se ocitly v nesnázích, jsou přesto platebně schopní.

Díky nízkým úrokům dlouhodobě stoupají ceny i poměrně skromných nemovitostí do rekordních výšin, mnohem výrazněji než příjmy domácností. Podle serveru www.e24.no je vysoké riziko, že přeborové umístění Norů jako největších dlužníků bude posíleno. Nyní dluží přes 3900 miliardů norských korun a nic nenasvědčuje tomu, že bylo dosaženo stropu zadlužení ani stropu pro růst ceny nemovitostí. Přitom růst bytů a domů ohrožuje jak finanční stabilitu, tak budoucí schopnosti růstu norského hospodářství.

Již jsou to desítky let, co byla větší rovnováha mezi nabídkou a poptávkou bydlení. Proto se mnohým nedaří do toho trhu vstoupit a dveře prvního bydlení jim zůstanou uzavřené. Hodně se mluví o nutnosti stavět levnější byty a domy hlavně pro mladé, nicméně na činy již nedošlo.

Podle ekonoma Bjørna erika Sættema prostřednictvím serveru www.nettavisen.no je zcela logické, a ještě by scházelo, aby nebyly norské domácnosti mezi nejzadluženější na světě. Podle něj je nízká míra zadlužení známkou toho, že finanční systém dotyčné země nefunguje.