My budeme diskutovat - ale jen s těmi, kteří s námi souhlasí! Ostatní jsou tzv. „internetoví trolové“!

Důležitější než vaše názory jsou prý ta slova, jež používáte. Spolu s rádoby liberály chtějí tito lidé kontrolovat váš slovník, vaše projevy, vystupování, nápady, zprávy a osvětu veřejnosti, diskuse i výzkum. Chtějí definovat, co je slušnost, dobrá morálka a vhodné mravy. Chtějí mít monopol na určitá tématům jako je klima a ekologie, migrace, identita, vlastenectví atd.

Co kdyby vznikla žurnalistika, jež bude rovnoměrně odrážet všechny názory a usiluje o vyvážené zpravodajství? Kdy bychom dospěli tam, kdy nebudeme mít podezření, že novináři vykonávají zakázky na základě politické objednávky?

Norská veřejnoprávní televize a rozhlas mají okolo 1700 novinářů a rozpočet přes šest miliard, čili třikrát tolik, než mají dohromady norské soudy. Přesto tam podle kritiků najdeme nesmlouvavé a neoblomně vzpurné utlačovatele svobod.

Nehledě na námět se dnes v masmédiích dostávají ke slovu povětšinou titíž lidé a málokdy někdo jiný a když už, tak osoby podobně politicky správné a prověřené. Obyčejní lidé jako hlavní téma nejsou pouštění, leda jako oběti něčeho a nikdy ne za své názory, důraz je na „hygge“, tedy to pohodlné. Takhle se prý demokracie neposiluje, nýbrž podrývá. Kdy se v masmédiích dočkáme diskusí, jaké se vedou na sociálních sítích a jinde na internetu, politicky nekorektních hlasů a nejen mluvčích kontroverzních zájmů a záměrů, jež zemi a jeho obyvatelům nemusí vůbec prospívat? Kdy budou masmédia klást kritické otázky třeba na prostředky a opatření zaměřená na migranty či na rozvojové země, zahraniční vojenské mise atd.?

Masmédia jsou zatajováním pravd, jež by mohly propíchnout bublinku idylky, spolutvůrci rasismu a dobře z toho žijí. Kdo z Norů by si nepamatoval famózní vystupování deníku Dagbladet, jenž kauzu dotáhl až k nejvyššímu soudu, aby ospravedlnil vlastní vystupování. Deník se pokoušel rasisticky očernit sanitkáře, jež měli opustit přepadeného Somálce. Očerňování pokračovalo, ačkoliv byli sanitkáři soudem zproštění viny a deníku uložena povinnost sanitkáře odškodnit za urážky na cti.

Anebo v reportáži o matce-Romce, jež vlastní dceru nutila k prostituci, veřejnoprávní televize podle hrstky bystrých manipulovala s diváky a zastírala jim pravdu.

Kolektivním popíráním a zakrýváním nepříjemných a nebezpečných pravd tupými, institucionalizovanými vlastními pravdami a tvrzením, že to s migranty a zejména s jistým vyznáním nemá nic společného, se nic nepotírá, zato bez filtru líčit veškeré krutosti, jež přinesli přistěhovalci by pomohlo vystřízlivění a vyvážení veřejné diskuse. Proč akceptuje levice násilí páchané na menšinách v muslimských zemích? Tou nejvíce perzekuovanou skupinou jsou celosvětově křesťané a jejich pronásledovatelé občané, vlády a představitelé muslimských zemí, popř. se jmenují Al-kájda, Talibán, Islamský stát, Al-šabab, Boko Haram atd.

Ani s přibývajícími útoky v Norsku souvisejících s islámem se najde spousta lidí, jež si není ochotna přiznat, natož aby to přiznali veřejnosti. Naopak jsou muslimové i nadále představováni jako oběti, a masmédia si oblíbila reportáže o tom, jak je to těžké být muslim v západních společnostech. Je prý čas na seriózní a věcnou debatu o všech tragédiích tak, aby se utrpení do budoucna omezovala. Místo toho jsou utrpení ždímána, aby bránila otevřené a poctivé debatě. Evokují emoce odvoláváním se na dětí a ženy, aby rozbíjeli veškeré racionální uvažování o příčinách a následcích u diváků i čtenářů. Lidé jsou pro ně vhodné rekvizity tehdy, může-li se doslova chodit přes mrtvoly jen proto, že účel světí prostředky.

Hrstka bývalých muslimů žijících v Norsku varuje před pohledem na člověka v islámu. Např. Lily Bandehy se prostřednictvím deníku Aftenposten ptá, jak dlouho ještě dovolíme muslimům, aby vinu za své sváděli na západní svět a kdy konečně dozrajou k tomu, aby sami převzali zodpovědnost za to, co se v jejich zemích děje. Islám je prý brzdou vývoje a výsledky jsou stejné, liší se jen metody sledující tyto výsledky. Kdo je v Koránu definován za člověka, jsou ti, jež se islámu podřídili beze zbytku. Místo toho, aby se podívali trpké pravdě tváří v tvář, ždímají odkaz norského teroristy Breivika na to, aby odvedli pozornost od toho zla, co přináší islám Norsku, Evropě a světu.

Místo toho, aby někdo nutil muslimy k tomu, aby si zametli před vlastním prahem a vypořádali se s nešvary, jež roznášejí po celém světě, i po Norsku, dělá se z jejich kritiků nemocné, podobně jako v Sovětském svazu nálepkovali kritiky režimu choromyslné. Přijímáním a trivializováním označení jako „islamofob“ ad. bývá téměř veškerá kritika muslimů a islámů házena do pytle choré, nepřiměřené, iracionální a nenormální a řadí se ji po bok rasismu a nacismu. Přitom se ve všech zemích, jež přijaly migranty projevuje náboženská totalita alespoň stejně brutální jako politická s cílem převratně změnit naše společnosti, paradoxně je ale těžší čelit nové ideologii násilí, než se čelilo nacismu a komunismu.

Přitom pravý extrémismus a fanatismus je v těch, jež tvrdí, že zamýšlíte-li se nad hysterickou demokracií tak jste rasisté s nimiž nelze mluvit racionálně. Přemýšlet se nemá, stačí se jen klanět a opovažte se vyslovovat něco jiného, než ona kouzelná slova „Otevírat své dveře/srdce lidem na útěku.“ Co jsou to vlastně ti lidé zač, to je nezajímá, stejně jako kdo to bude platit a jak to ovlivní naše společnost.

Ti, jež se snaží stavit proti základní proměně Norska a Západu, na jejich podstatu se snaží spáchat atentát masmédia a tak je stále méně těch, jež veřejně mluví za naši kulturu a sociální a ekonomickou budoucnost naších dětí a budoucích generací.

Je rozšířené přisuzovat nálepku „bezhodnotný“ jen proto, že nechcete, aby se Norsko a Evropa utopilo v bezelstné dobrotivosti a stalo se další zemí, jež kvůli přílivu migrantů není schopná se o sebe postarat. Sen těch lidí je možná Bullarbyn Astrid Lindgrenové, městečko rajských poměrů, přitom následkem je „Ahoj Mogadišu“. Požadavkem je bezpodmínečný a nereflektovaný altruismus pro všechny jako jediný korektiv pro život.

Naplňte zemi populačním přebytkem z Afriky, Asie a Jižní a Střední Ameriky! Veškerý odpor je rasistický. Alespoň podle současné premiérky, stejně jako dle Jonase Gahra Støreho, předsedy sociálně demokratické strany, jenž pravděpodobně bude příštím premiérem, nebo podle organizací jako jsou Červený kříž, Amnesty, NOAS, SOS-rasisme, právníků žadatelů o azyl a migrantů již v Norsku zabydlených, politických stran a jejich mládežnických odnoží atd.

Proč masmédia zanedbávají žhavé zprávy o terorismu snadno přehlédnutelnými sloupci a sotva ani to, dokud terorista žije v Norsku, ale není původem Nor? Proč dostávají lidé, jež nás nenávidí povolení zůstávat v zemi? Proč se tolik lidí dušuje, že není tak zle, když je ve skutečnosti hůře?