Sníh nedělá rozdíly v čase ani místě, když uzná za vhodné, aby napadl. Přesto se někdo pro hubování ani sem tam nějakou tu (slovní) kytici nedočká.

Některým, a to ani nejednomu domorodci, snad nikdy nedojde, že se musí napadlý sníh, a to hlavně, dokud sněží a sněhu přibývá /přičemž se neví kolik ještě/ odklízet nehledě na to, jestli je den anebo noc, aby zůstala země, či její část průjezdná a otevřená jak pěším, tak i motoristům ještě dříve, než se rozproudí ranní ruch.

Odklízení sněhu představuje jen půlku práce, při větších množstvích se musí nakládat na nákladní auta a ta musí cestovat kratší, či delší úseky, aby se sněhu zbavila vysypáváním na vhodných místech. A jelikož nemají k odklízení pouze jedno místo, nýbrž celou trasu i s časovým rozvrhem, za jak dlouho mají být kde hotoví, je jim čas doslova v patách.

Co je to za nesmysl, že se v noci odklízí sníh? Proč by ho nebylo možné odklízet v hodinách před zavírací dobou a nikoliv uprostřed noci po dobu, dejme tomu, tří hodin na místech vám na doslech, zatímco máte co dělat, abyste dospali? Jenže mnoho z této práce se musí notně dít v noci, a to i na parkovištích, dokud se nezaplní auty. Další výhodou je to, že v noci bývá všeho všude méně překážek, např. ve svých sněhových jámách scházejí děti, jež si takové vyhloubily, nýbrž spí doma a tak se může jezdit s pluhem, aniž se musí bát o životy, hlavně ty dětské. Děti bývají navíc zvědavé až natolik, že se postaví do ulic/silnic a není vždy snadné, aby si jich odklízecí čety včas všimly, k tomu někteří rodiče musí čety odklízející sníh či popeláře kvůli svým dětem natáčet. K tomu je také spousta odklízečů, jež má odklízení sněhu na nočních směnách jako bokovku a přes den mají ještě své „běžné“ zaměstnání.

Avšak o tom všem, co se jim dostalo do sněhové frézy mohou vyprávět ti, jež s nimi jezdí: kamení, lopaty, cihly, koloběžky, stahovací lana pro psa, poštovní schránky, dráty, kabely, zemědělský plast na seno, plachty, řetěze, popruhy, pneu, jízdní kola, kanystry a dokonce přímotopy! Přece nemohou projít rozsáhlá území a píchat do sněhové nadílky holí, než vyjedou těžkou technikou. Jednomu odklízeči se do frézy dostal kámen, jenž odletěl a udělal do karavanu na sousedním pozemku o 30 metrů dále velkou díru. Příště se bude muset na frézách namontovat detektor na kovy...

Někteří reptají,že žít vedle parkoviště, kde se odklízí sníh je prý jako žít na staveništi. Ovšem další chválí čety, jež vyjíždí odklízet kdykoliv, aby se ostatní bezpečně dostávali tam i zpěta aby se dalo během pracovní doby i při vyřizování různých záležitostí, jako svozu dětí, termínu u lékaře, nákupu, či dalších parkovat. Anebo aby se dostali na letiště jako musí jinde v Norsku, aby odtud mohli odletět k lékaři. Ne kvůli problému s hlukem nočního odklízení sněhu, jenž podle dalších není problémem, se dokonce musí odkládat operace, nýbrž kvůli tomu, že se neodklízí sníh dostatečně a včas.

Nevděčná to práce, možná se jedná o jednu z nejnevděčnějších, alespoň tak, jak o údělu jejích vykonavatelů informují norské deníky a zpravodajské servery. Jako např. list Nordlys o městě Tromsø. Ať jsou stěžovatelé rádi, že se stále ještě najdou tací, jež se jí ujmou i v tu nejméně vhodnou dobu třeba s batolátky, či nemocnými dětmi, či rodiči vyžadujícími péči doma a sednu si do traktorů, či v nákladních aut a kéž se ti nenapravitelní z nich mohli odstěhovat někam, kde nesněží. Vybrat si přece mohou z tisíců takových míst po celém světě. Žijete-li v Norsku a koledujete-li si o to, že se v zimě vyhnete hluku odklízení sněhu, pak jste se definitivně ocitli na špatném „fleku“ na Zeměkouli. Vlastně není třeba vyměnit si bydliště za takhle vzdálené, i kousek za městy bývají lidé odkázání sami na sebe, má-li se jeden sněhu zbavit. Pak se zapomene rozčilovat z rambajsu těžké techniky a vkrade se jakési podobné pochopení pro ty, co musí kdykoliv, je-li třeba, vykonávat svou službu i kdyby čert na koze jel.

Ovšem někdy se kvůli sněhu anebo špatně zaparkovaným vozidlům, kolem nichž se nemůže odklízet sníh, neprojedou ani zásahová vozidla, natož lidé do práce. To byste teprve měli slyšet a číst ty nářky! Nebýt těch čet tak by musela většina popadnout lyže, či sněžnice (ti z nás, co takové ještě mají), aby kvůli neprůjezdným silnicím a ulicím neuvízli v chaotických zácpách a nepřijeli pozdě do práce, či do jiného cíle. Zejména na venkově je mnoho těch, jež vlastní sněžný skútr, ovšem používat ho pro dennodenní dojíždění do práce, to ne, jen na volnočasové účely. Není to časté, nicméně se tu a tam stává, že čety odklízející sníh uderí zpět slovy jako např. o tom, že nikdy nepochopili, proč se lidé nemohou držet doma poté, co sněžilo tak, aby mohli uklízeči sněhu dospávat a provádět odklízení tehdy, kdy se hodí jim a jen jim.

Záleží na osobním nasazení, schopnostech a mnoha dalších činitelích, ovšem některé čety mají třeba za 24 hodin při troše štěstí dvě hodiny přestávky. S přesčasy a mezemi zákona se až tak nemazlí, a tak si na pomoc berou i noci. Silnice a ulice mají být, pokud možno bez sněhu celých 24 hodin každý den, avšak čety se svou těžkou technikou, kdepak, po nich nemá být slechu ani vidu ani si nikdo nepřeje ocitnout se ve svém autě za nich...

Chléb a hry, hry a chléb: pravda, zima bývá jen jednou v roce, ovšem v některých částech Norska může potenciálně trvat od října do května a někdy se stává, že na horách jižního Norska sněžilo i v srpnu. Některé lidi je snad třeba ochránit před nimi samotnými anebo jim kupovat špunty do uší. Čas od času by odklízeči snad mohli nechat vše zavalené sněhem tak, aby se lidé po letech opět dopracovali k tomu, aby se naučili si vážit odváděné práce, a ne nadávat odklízečům do pitomců, jež jim do zahrad naházeli sníh. Jménem vyváženosti ovšem dlužno uvést, že odklízeči sněhu nejednou zničili třeba živý plot.

Jsou tu ale i žerty a pohledy stranou: je dost míst po celém Norsku, kde je každá kritika oprávněná, jelikož není možné projít se dětským kočárkem, či na invalidním vozíku na chodnících s 20 až 30 cm sněhu. Řada měst a obcí porušuje své sliby ohledně odklízení sněhu rok co rok. Rádi se nechávají slyšet, že by měl každý chodit pěšky, či jezdit na kole, jenže s tím odklízením sněhu je to jak na houpačce. V některých městech místní politici ve snaze ušetřit rozdělili silnice a ulice do kategorií, podle nichž se v těch, jež mají přednost, má odklízet sníh poté, co ho napadlo 3 až 5 cm, zatímco jinde až poté, co napadlo 12 až 15 cm, jenže ne všude a vždy se toto dodržuje.

Od té doby, co je na světě internet, graduje štvaní proto odklízečům sněhu natolik, že se někteří cítili donucení k ukončení činnosti. Jiní se ale mezi šichtami s odklízením sněhu dali na vášnivé psaní o tom, s čím a kým se setkávají.