Jen se opovažte! Opět tu máme událost, jež jim utržila další pořádnou ostudu a dohady v tuzemsku i v zahraničí neberou konce: Nezbláznili se Norové už úplně dočista?

Dělá Norsko svět bělejším? To je otázka. Podle výzkumu novodobých “jezuitů“-státem placených aktivistů by se měla bílá barva snad dokonce zakázat. A pravděpodobně nebude dlouho trvat, než mě bude sem tam nějaký ten Nor, vč. Norů v České republice a na Slovensku, očerňovat za to, že jsem příliš bílý na to, abych o tomto tématu cokoliv psal.

Tzv. kritická rasová teorie je ideologie, a ne výzkum a jen dalším způsobem jak Nory démonizovat, buší do anti-bílé historičky umění Ingrid Hallandové z Univerzity v Bergenu a její projektové partnerky Marte Johnslienové jejich kritici. Prý nejde o to nalézat odpovědi, nýbrž o to, pokoušet se vnucovat pohled na skutečnost poruchovým prismatem ideologie, jež si vyžaduje „teorie“ využívána na to, aby tyto „badatelky“ pochopily svět. Univerzita OsloMet se chlubí tím, že „kritické studie bělosti“ jsou v Norsku „převratně novým polem výzkumu“. Jenže novým není. Nové je na tom celé jen to, že je šílenost vyjádřena takhle jasně jako facka všem, kdo s ní nesouhlasí (kdy bylo Norsko koloniální mocností a impériem?): „Na tomto poli je bělost chápána jako zděděné zbytky našich koloniálních a imperiálních dějin“ a „rasismus z kritické perspektivy bělosti se jedná o bílou ideologii nadřazenosti, jež se vyjadřuje v praxi. Tato ideologie je natolik internacionalizovaná v naších hlavách, že je chápána jako normální, všední a každodenní. Byť není tak zřetelná, tvoří základ četných činů. Zvláštní na ideologickém rasismu této bělosti je to, že se projevuje jako velice malé, soustavné praxe všedního dne a že je všudypřítomný.“ Nikdo mu neunikne!

Rasismus je jakoby natolik vázaný na naši pleť, že nikdo není nevinen. Jsme rasisté, aniž bychom si to uvědomovali. Jde o prvotní hřích a v dnešním Norsku si můžete nyní tvrzením o tom, že Norové, jakožto i další běloši se narodili jako rasisté, udělat doktorát a získat vysoce placené pozice ve výzkumu, kde dělají, co mohou, aby se zavázali jedné jediné vykonstruované pozici a za 12milionový grant do puntíku dokazovaly to, co potvrzuje jejich předpoklady a pospojovaly rasismus, barvu a bělochy, přičemž reality vzdálené závěry jsou dány předem a prospěch pro společnost je silně záporný.

Hodit přes palubu se má vše, co jsme kdy slyšeli a četl o tom, že bílá barva je symbolem nevinnosti a nejvyšší dokonalosti, oblíbená mezi upřímnými, otevřenými a nekompromisními lidmi. Nemohli se více mýlit: bílá je nadřazenou barvou a tím pádem nositelem systémového rasismu. Toto má ukazovat a dokazovat nový norský výzkum. Stát na to přece uvolnil celých dvanáct milionů norských korun a hotovo!

Někdo se zkrátka a dobře rozhodl, že ať si to dotyční uvědomují nebo ne, žijete-li v bílém domku, tak jste rasista a Norové prorazili cestu kulturnímu rasismu, protože čím více nabílo natřených domů, tím větší rasismus: v Norsku jsou celá městečka a městské části z bílou barvou natřených dřevěných domů synonymem zejména té části země, jež je nazývána Sørlandet, tedy nejjižnější část pobřežní čáry. A norský vynález, jež umožnil průmyslovou výrobu pigmentu oxidu titaničitého pro hromadné získávání bílé barvy jistojistě nebyl jen o estetické snaze o bílé povrchy, nýbrž o vyšších rasistických záměrech. Pokoj s dobíla natřenými stěnami je podle zmíněné dvojice „základním místem pro rasové přemýšlení“. A nezůstávejme jen u toho: je přeci nabíledni, že rasistická je nejen bílá barva, nýbrž i sníh. Profesionální rasista z povolání vám s největší samozřejmostí dodá, že rasistický nebude jen ten nátěr, či sníh, nýbrž i bílý kámen, bílé košile, bílá auta...

Kde se berou všechna ta zběsilá tvrzení o tom, že jsou rasisté i ti „nejtolerantnější“ na světě, jimž až tak nevadí, kdo jejich zemi obývá, že se sami ocitli v menšině v jedné městské části za druhou a brzy v celém hlavním městě? Které nezvednou obočí ani obdarování, jakým se netěší ani starousedlíci, ani „povyšování“ do pozic tak, že se musí starousedlíci kolikrát postavit nejvíce pozadu do fronty? Jak nám naši zástupci děkují? Naše dějiny, kultura, tradice, jedinečnost, křesťanství a hrdost z toho všeho jsou překážkami, jelikož přicházejí „noví Norové“, jimž je třeba udělat stále větší prostor, přičemž menšinám je namlouváno, jak moc mají důvody k tomu, aby zuřili z rasismu, diskriminace, znevýhodňování, přehlížení a z čeho ještě.

No jo no. Tak jsme rasisté od narození a předurčuje nás k tomu naše barva pleti. Nejsou snad taková tvrzení sama o sobě rasistická? Podle některých má veškeré to šílenství svůj původ v „převratných idejích“ univerzit 70. let minulého století, odkud se šířily tak, že nyní jsou jimi prostoupené celým školstvím, branžemi marketingu, je toho plná další komunikace, masmédia, politika a další oblasti společnosti. Směrování je tak silné, že je posilováno samo od sebe vlastní tíhou.

Šílenství je využíváno určitými migranty vesměs z nezápadních zemí. Rádoby antirasisté-přistěhovalci s kořeny v nejrasističtějších kulturách světa současnosti obviňují Nory za ty nejneuvěřitelnější věci, a ještě je přehlušují samozvaní mluvčí mezi etnickými Nory. A mezitím krásně zuří v zemích třetího světa skutečný rasismus, kde musí za bělochy dřít děti v otrockých podmínkách, mimo jiné, aby vydolovali dost vzácných kovů na elektromobily a megatovárny na baterie na plnění „zelené dohody“, aby „zachránili svět“.

A v takovém Pákistánu, Somálsku, či Afghánistánu, odkud pochází mnoho „antirasistů“ v Norsku „vynášených na zlatých trůnech“ a podivně naivně chápány a odmlouvávány etnickými Nory, zuří skutečný rasismus, tam jsou křesťané masakrováni a těm hladovějícím z nich je kvůli jejich víře odepírána pomoc. Aby toho nebylo málo, tak poté, co si za vyměnili svou muslimskou domovinu za Norsko, pak si nesmí brát nemuslima, protože to kolikrát nedovolují rodiče dívky. Opovrhují námi, jsme pro ně dobré tak tak na ty dávky, jinak drží po sobě a k nám ostatním odstup.

Zdravý rozum se nadobro vytratil. Najde se snad vůbec někdo, kdo věří, že sociální inženýrství s extrémním zaměřováním se na rasu a pohlaví a poučování nás ostatních o našem údajném rasismu skutečnými rasisty přinese něco kloudného? Nikdo již nemá být ponechán na pokoji se svou představivostí. Kdepak: jednomu má být vysvětleno, že v tom případě prý máte tutéž představivost, o níž někdo rozhodl, že je rasistická.

Leccos vyvěrá z kolektivně špatného obrázku sebe samých. Mnozí se již nedokáží povznést, dejme tomu, nad vtip o tom, že černí by se měli ve tmě usmívat, aby do nich nenarazilo auto. Ovšem zkuste vyprávět vtip naruby o tom, že bílí by měli mít na sobě v zasněžené krajině pestré oblečení, aby se neztratili. Takové snesou i ty nejotrlejší antibílé živly.

Hlavně nedovolte, aby vaše bělost získala navrch! Válka a rozklad společnosti o kulturní a etnickou hegemonii, kde je ve hře monopol definovat pojem jako je třeba rasismus, ale i „nové“ a „rozšířené“ „my“ již začala, jenže většina toto nepochopila a nepochopí, dokud není pozdě. Diagnóza psychózy je jedna z těch, jež bývá používána kritiky, aby tak popsala Norsko současnosti. Je-li Norsko pacientem, tak pro svou psychózu všeho všudy není schopno, aby spatřilo a pochopilo svou vlastní situaci.

Inu, kdyby bývali měli nějaké sebeuvědomění ti, jež mají sebe za věřící ctící jedině tu pravou víru, tak by se mohlo stát, že spatří to, co spatřujeme my ostatní, totiž to, že pokud je jediné, na co pomýšlíte, uvidíte-li bílou barvu, že se jedná o rasismus, pak to budete nejspíše vy, s kým cosi vážně není v pořádku, a ne všichni ostatní.

Norsko, zastav, chci vystoupit.