Někdo si změnil pohlaví, aby se dostal na studium Norské univerzity technicko-přírodovědné a podle dotyčné/ho to nebylo o nic těžší než přejít k jinému mobilnímu operátorovi. Vzdělávací instituce, jež jsou terčem výtek za to, že se samy podvolily potrhlým nápadům kolem pohlaví jakožto irelevantních a nahodilých nálepek a tleskaly každému, jež se stal/a tím opačným, uvažují, že po zahájení nového akademického roku zavedou opatření, jež by znemožnilo obcházet kvótový systém.

Píše o tom list Finansavisen. To, že je řada Norů ochotná zacházet poměrně daleko, aby si zajistila místo na nejprestižnějších studiích, není nic nového. V honu za body, jež rozhodují o jejich přijetí, si opakují předměty ze střední školy, dají se na „přípravné“ studium na vysokou školu, nechají se narukovat jako branci či odslouží náhradní vojenskou službu, sází na body za vyšší věk atd. Nové je přepsání právního pohlaví v evidenci obyvatel bez jakékoli úpravy tělesné podoby uchazeče. Několik zmáčknutí tlačítek vyneslo dotyčné/mu body navíc za „správné“ pohlaví, což jí/mu otevřelo cestu ke kýženému studiu Průmyslové hospodářství a technologické vedení. A až dostuduje, tak se vesele může nechat „přenastavit“ náležitosti na původní pohlaví.

Aby se navýšil podíl dívek a žen, jsou totiž některá studia v Norsku otevřenější pro dívky a ženy, než pro chlapce a muže. Týká se to např. inženýrství, veterinárního lékařství, vzdělání na zdravotníky,…. Zato takovou medicínu studuje již přes 70 % dívek/žen, aniž jsou chlapcům/mužům nabízeny body navíc. Tomuto cíli napomáhá přidávání bodů uchazečkám, jež mají přednost na úkor svých protějšků a jimž jsou pro přijetí vyhrazeny dvě třetiny míst. Ovšem Monica Rolfsenová, děkanka Fakulty hospodářství oné univerzity se podle zmíněného listu nechala slyšet, že „jaké pohlaví si jeden zvolí, je soukromou věcí, do níž nám vůbec nic není. Nám jde o to, abychom realizovali a rozvíjeli dále studijní program, jenž je populární a vzdělává vedoucí pracovníky.“

Jinými slovy: rozdíl mezi pohlavími tedy oficiálně a předpisově není větší, než kdybyste si měli převléknout do dresů týmu soupeře a kdo by si nepřevlékl dres, či vystřídal oblíbený tým, kdyby to vám jen pomohlo k vytouženému místu. Jinak musíte mít, jste-li chlapec/muž, ze všech předmětů nejlepší známku plus body navíc třeba za vojenskou službu. Za to dívkám/ženám postačí o něco horší známky plus „pohlavní body“ za to, že jsou dívkami/ženami a mohou suverénně předejít frontu schopnějších chlapců/mužů s lepšími známkami. A tím, že skupina dívek/žen je početnější, než kdyby bývala konkurence férová, tak je celá skupina dívek/žen již od definice vědomostně/znalostně slabší, než skupina chlapců/mužů.

S kvótováním začala rádoby občanská strana Høyre a urychlilo to Dělnickou stranou, čili Arbeiderpartiet a ženskými odnožemi obou zmíněných stran. Toto stavění pohlaví proti sobě a až regulérní nenávist vůči mužům od té doby stihly nakazit téměř veškerou politiku, masmédia, veřejný a soukromý sektor, občanská sdružení atd. Ačkoliv to výslovně káže zákon o zrovnoprávnění a zákazu proti diskriminaci s tím, že účel zákona je napomáhat zrovnoprávnění a bránit diskriminaci kvůli pohlaví, nikomu to nepřipadá nenormální, diskriminující a shazující, že někdo kasíruje body již jen právě za své pohlaví. Avšak mají-li se dívky/ženy těšit zvláštním právům, tak musí být možné definovat, co je to dívka/žena, ovšem takové definici odporuje dnešní zákon, jež odpojuje pohlaví od biologii a umožňuje definovat vlastní pohlaví. Proto je zneužívání nejen riziko, nýbrž hotový fakt. Nicméně má-li být věcí každého rozhodovat co znamená a obnáší to které pohlaví, pak bude nesmyslné cítit se být určitého pohlaví, píše v deníku Dagsavisen učitel Ole Christian Vedvik.

Proč mají dívky/ženy obdržet body navíc, aby se ucházely o studium, kde dívky/ženy tvoří dokonce 170 z celkem 252 uchazečů, na to pravděpodobně musíte mít minimálně titul doktor z mezioborových gender studií, abyste pochopili svébytnou logiku. Pokud jde o letošní přijímací řízení je podíl uchazečů mezi chlapci/muži pouze 38,7 % a již několik let klesá. Pohlavní kvótování se paradoxně snoubí s pohlavním relativismem čili střídáním pohlaví. Proč se rovnou neidentifikují jako vystudované, aby mohli vynechat celého studia?

A tak jsme svědky toho, že revoluce radikálů požírá své vlastní děti. Buď by museli hájit a chválit každý případ podvodu tohoto druhu, anebo by museli vydávat prohlášení o tom, že střídače pohlaví z mužského na ženské nejsou plnohodnotnými ženami. Co jiného, než chaos si ve své naivitě a přefeminizovaném politicky korektním závodění představovali? Již se hrnou vpřed blahopřáními za to, že prý dosáhli opaku zrovnoprávnění a že jediné řešení, aniž by uráželi trans osoby, bude zrušení bodů navíc za to, že se někdo náhodou narodilo s chromozomem X a nikoli to druhé, tedy Y.

Ještě „lepší“ by samozřejmě bylo kvótovat v kombinaci s kvótováním příslušníků údajného „původního obyvatelstva.“ Případně v kombinaci příslušníků údajného „původního obyvatelstva,“ lesbického pravověrce nevyslovitelné víry s vousy a vybaven invalidním vozíkem. Ostatně radikálové, fundamentalisté, extrémisté, dogmatici a další ideologičtí kádři, jichž je opravdu dost, si budou muset vybrat mezi tím, komu budou nadržovat, zda osobám náboženství, do jehož projevů a následků přílivu se nemá obouvat, či další menšiny, jako třeba homosexuálům. Ten střet jednotlivých složek stále větší nesourodosti se neustále vyostřuje.

Chápete ten pro leckterého místního nepochopitelný koncept? Nedostanete se na studium proto, že máte od přírody chromozom Y. Ženy mají X a připíše se jim o dva body navíc. V přijímacím řízení se přihlédne k tomu, jakého jste pohlaví. V následku stávajícího pošetilého režimu se stanete dívkou/ženou, a to pouhým vyplněním nějakých formulářů. A tak budete moci studovat obor, na němž vám tolik záleží. Jenže poskytne-li se výhody jednotlivým skupinám tak si buďte jistí tím, že i další skupiny budou dělat, co bude v jejich silách, aby dosáhli týchž výhod.

Podle některých by měl být zveřejněn seznam všech ustanovených výhod, na něž dosáhnete buď jako žena, muž, „neurčené pohlaví“, či příslušník etnické menšiny. A budete-li střídat pohlavní identitu, řekněme-li, jednou týdně, tak budete pilně udržovat úřady zaneprázdněné. Jistěže můžete tak činit i několikrát denně podle vaší denní kondice, potřeb a volnočasových aktivit, jste-li dostatečně nápadití, případně pomatení. A třeba chtě nechtě zasadíte další hřebík do rakve „pohlavní diverzitě“?