Sice takové cvičení nemáme v osnovách, ale přesto ho děláme.

V dnešní době máme technické možnosti, které nám dovolí přemisťovat se rychle z jednoho místa na druhé. Můžeme za den klidně procestovat několik set kilometrů a navštívit několik zajímavých (ještě lépe vyjádřeno – turisticky atraktivních) míst dopoledne a několik dalších odpoledne. Máme k dispozici i dostatečnou techniku k tomu, abychom navštívené místo nafotili a doma se v klidu podívali, kde jsme to vlastně byli.

Tolik toho máme.

Jen jako by ale scházel čas a trpělivost k tomu, abychom na jednom místě klidně pobyli a setkali se s ním v nejhlubším slova smyslu. Kdo dnes dokáže několik hodin, a třeba i opakovaně, pobýt na jednom vybraném místě? Vnímat ho, pronikat jím a nechat se zpětně oslovit
A tak jsme si s některými studenty připravili cvičení. Vybereme si místo, kde nám je dobře. Pak ho dlouhodobě poznáváme. Nakonec shrneme své vhledy do krátkých textů – obrazů.

Jedno z míst, kam opakovaně jezdím, je královská kaple na Zvíkově. Mám rád celý Zvíkov a jeho okolí, ale kaple je kaple. Proseděl jsem v ní již hodiny. Když jsem si myslel, že jsem ji poznal a něco o ní vím, zjistil jsem, že jsme se teprve seznámili.
Popsal jsem o tom několik stránek. Nakonec jsem je smazal a zapsal si:



Imaginace převedená do slov. Předám ji dál studentům, se kterými si podobné texty předáváme. Oni mi zase jindy pošlou svoji. Naší další prací je, že tento obraz dál rozvíjíme a hledáme jeho další možné souvislosti.

Učíme se tím tak něco, co není ve školních osnovách přímo. Učíme se zastavit, vnímat a naslouchat.