...aneb konec dobrý...

Absurditám letošní houbařské sezóny snad nebude do Vánoc konec, takže nepřekvapí, že řada houbařů prohlašuje, že nejvíce hub přinesli právě v listopadu. Absence větších mrazů umožnila přírodě, aby se ještě jednou pokusila dohnat značné manko. Očekávaný tichý odchod do zimy se nekonal a pozorná média co chvíli přinášela zprávy o bohatých úlovcích i koncem měsíce.

A byly to mnohdy krásné koše smrkových hřibů. Byv osloven se žádostí o komentář a dotazován, zda jde o rekord, hbitě jsem odvětil, že jsem zažil hřiba na Štědrý den a přinesl klouzky na Nový rok...Jsou to ovšem nálezy podmíněné souhrou příznivých okolností a faktorů pro možnou produkci plodnic.

Těmi podmínkami byly především neobvykle vysoké teploty, relativně vysoké množství srážek a absence výrazných mrazů. Nějaký ten sníh leckde trochu napadl, ale většinou rychle odtál a někdy dokonce vytvořil jakousi izolační vrstvu proti krátkodobým teplotám pod nulou.

Listopad byl (zvláště pro vytrvalé, věrné a celoroční houbaře) milosrdný a vlídný, příroda si zřejmě stále uvědomuje svou nezastupitelnou reprodukční roli a tak málokdo přicházel z lesa s prázdnou...

Český houbařský národ, poněkud frustrovaný průběhem roku a neúspěchy v "řádné" sezóně, letos poctivě a snaživě chodí do lesa i v době, která bývá jiné roky zcela vyhrazena nám, kteří žádné přestávky v návštěvě přírody nevedeme.

Krátce se ohlédnu po druzích hub, které jsem viděl, samozřejmě se vše nekonzumuje, ale i tak je houbové jídlo stále na našem rodinném jídelníčku prakticky denně.

Z hub, které potěší každého, to byly především hřiby smrkové, ale hlavně suchohřiby hnědé, které tradičně tvoří základ sběru. Klouzky to také ještě nezabalily, ale největší radost mám ze čtveřice hřibů kovářů, které si hýčkám skoro měsíc v lese, jednoho předvedu v galerii fotek. Objevila se i chutná a vyhledávaná hlíva ústřičná, pařezník pozdní, které potěšily kuchyň, podobně jako vánoční houba penízovka sametonohá, aktuálně hojná. Také čirůvky fialovou a dvoubarvou znalci radostně konzumují, podobně jako šťavnatky pomrazky. Dají se vidět i ojedinělé muchomůrky červené, jsou velmi odolné. Řada dalších hub ke konzumaci není, přesto jsou mnohdy vzhledově velmi atraktivní a mají také zajímavé názvy, třeba měkkouš kadeřavý nebo rosolovka mozkovitá. Shrnuto podtrženo, jedeme dál, počasí má být stále stejné...

V galerii odshora zmiňovaný hřib kovář, suchohřib hnědý, krásný trs hlívy ústřičné, populární ucho Jidášovo, penízovka sametonohá, šťavnatka pomrazka, rosolovka mozkovitá. Uzavřu mou oblíbenou disciplinou, totiž kapkami...

Příští blog bude tradičně vánoční s prezentací Vánoc u houbařů...