...aneb co očekávat od hub...

Duben a půlka května se projevily (jak bývá v posledních letech v české kotlině zvykem a nedobrým jevem...) především nadstandardními teplotami (duben 2018 byl prý druhým nejteplejším od roku 1775) a bohužel také absencí potřebných srážek. Hydrologové, zemědělci i my, pozorovatelé přírody, hub zvláště, dokladujeme tragický stav podzimních vod a s ním nutně spojené dramatické důsledky. Mnozí ovšem nevnímají hrozby, soudíce tak z okolnosti, že voda z vodovodu stále teče. Pár dešťů (a to ještě zpravidla přívalových) tristní bilanci vody těžko spasí. Shodou okolností jsme právě v Liberci předevčírem navečer zažili déšť, který kdyby trval několik hodin, byl by požehnáním. Takhle ovšem za půlhodinu způsobil jen škody včetně dopravních komplikací. Odpověd na otázku, kdo za to může, je nabíledni. Civilizace je poněkud nepoučitelná a chyby ve způsobu zacházení s přírodou se neúprosně projevují a v negativních faktorech krutě vymstí. Když listuji ve starých učebnicích lesnictví, musím jen smeknout při popisu činností a zásad, které byly v minulých stoletích normou.

Na druhou stranu vysoké teploty v dubnu přispěly k časným nálezům hub, včetně ceněných hřibovitých. Jak známo, podhoubí hřibovitých hub je odolnější vůči suchu, protože umí čerpant vláhu z větší hloubky. Letos se opět naplnila slova mého bývalého známého, který si chodil pro prvního křemenáče při návratu z prvomájového průvodu. Našly se už hřiby dubové, plstnaté, kováři, kozáci, babky, zmiňované křemenáče, ale ne zatím březové, ale osikové. Z jarních hub jsou ještě stále májovky, na zahradě pod švestkami mám krásný kruh závojenek podtrnek, sklízím sírovce žlutooranžového z listnáčů (v galerii stručná reportáž...). Také poživatelný choroš šupinatý se objevil, na pařezech roste výborná opeňka měnlivá, mnohdy ovšem ve společenství jedovatých třepenitek svazčitých.

Ve výskytu hub jsou ovšem velké místní rozdíly, leckde nenapršelo vůbec a kombinace sucha, vysokých teplot a větru je pro podhoubí vražedná. Mnozí kolegové už chodí do lesa s košíčkem, který bývá často naplněn krásnou směskou nádherných plodnic. Znalci lokalit mají nespornou výhodu, mnohdy jsou sami příjemně překvapeni časným nálezem.

A jak to bude dál? Křišťálová koule nutná, nicméně jsem vcelku optimistou, má přece jen více pršet, průzkum bojem častým chozením do přírody doporučuji, mocná čarodějka příroda mnohdy přichystá téměř nevysvětlitelná a neuvěřitelná překvapení. Občas ji podezírám, že je udivena i ona...

V galerii nejprve dva exempláře dubových hřibů, které tradičně otevírají sezónu, pak zmiňovaná reportáž o sírovci žlutooranžovém. Plodnice na stromu, vaření a výsledný efekt.. Sírovec na kari - lahůdka pro fajnšmekry. Dále choroš šupinatý, který se také dá podobně upravit v kuchyni. S nutriemi jsem několik týdnů žil v lázních a blesky jsou předzvěstí tak potřebné vody. Tak zas někdy.